(Německo)

Narodila se 7. srpna 1760 jak Anna Schlonlebenová v německém Norimberku. V pouhých 5 letech se stala sirotkem a střídavě se o ni starali různí členové její rodiny. V jejích 10 letech si vzal výchovu děvčete na starost jakýsi bohatý opatrovník. Ten jí v roce 1775 domluvil sňatek s právníkem jménem Zwanziger, který byl o 15 let starší. I přes to, že se manželům narodily dvě děti, manželství rozhodně nebylo šťastné. Mohl za to zejména Zwanzigerův alkoholismus, kvůli němuž byla rodina věčně bez peněz. Své zálibě v pití mohl Zwanziger vděčit i za to, že přišel o zaměstnání. Finanční situace rodiny se tím stala kritickou a Zwanzigerová si dokonce musela vydělávat vlastním tělem. Jejími klienty byli muži s vysokým společenským postavením, především soudci. Kvůli jednomu z nich už chtěla od manžela odejít, nakonec si to však rozmyslela. Manželé se dokonce i rozvedli, hned druhý den se ovšem znovu vzali.

V roce 1796 Zwanziger zemřel. Čerstvá vdova se pokusila otevřít si vlastní obchod, ten však brzy zkrachoval. Zwanzigerová se tak musela vrátit k prostituci. Záhy ovšem otěhotněla, což její situaci ještě zhoršilo. Nechtěné dítě dala po narození do sirotčince, kde brzy poté zemřelo. Přibližně v téže době se psychický stav Zwanzigerové začal povážlivě horšit. Mohl za to především fakt, že její fyzická krása byla pryč a muži o ni neprojevovali stejný zájem jako kdysi. Zwanzigerová se začala živit jako hospodyně v různých rodinách. Ve většině případů však odmítala plnit příkazy svých zaměstnavatelů. Zwanzigerová totiž tuto práci chápala jako něco ponižujícího, podle ní měla být ona paní domu, která udílí rozkazy. Téměř každý její zaměstnanecký poměr skončil vždy poté, kdy začala nadbíhat svým zaměstnavatelům. Ti ji pokaždé odmítli, nemluvě o tom, že se tato snaha rozhodně nesetkala s pochopením u jejich manželek.

Jedním z jejích zaměstnavatelů se 5. března 1808 stal i soudce Wolfgang Glaser z Bayreuthu. Vše se zdálo být v pořádku až do 22. července 1808, kdy soudcova mladá a zdravá manželka náhle onemocněla. Trpěla silnými bolestmi v žaludku, zvracením a průjmem. Její zdravotní stav se nelepšil a 26. srpna, k překvapení všech, paní Glaserová zemřela. I když na Zwanzigerovou nepadl ani stín podezření, 25. září 1808 její zaměstnanecký poměr v Glaserově rodině skončil.

Zwanzigerová ihned poté nastupuje do služby k soudci Grohmannovi. Ten měl velice chatrné zdraví, které se po příchodu Zwanzigerové ještě zhoršilo. Celá jeho rodina byla dojata, s jakou péčí se o něj jeho nová hospodyně stará. Díky této péči se stav pana Grohmannna výrazně zlepšil. To platilo až do jara 1809, kdy Grohmman začal trpět šílenými bolestmi v břiše. Po pár dnech se přidalo i zvracení a silný průjem. 8. května 1809, po 11 dnech utrpení, pan Grohmann zemřel. Kvůli jeho vleklým zdravotním obtížím proto také jeho smrt nikoho zvlášť nepřekvapila.

Městem se však velice rychle rozšířila zpráva o tom, s jakou láskou se Zwanzigerová starala o svého zaměstnavatele. Netrvalo tak dlouho a obětavá hospodyně si našla nové zaměstnání. Tentokrát se stala hospodyní v domě soudce Gebharda. Jeho manželka měla totiž brzy rodit a potřebovala pomoci s domácností. 13. května 1809 paní Gebhardová porodila zdravou holčičku. Pouhé 3 dny po porodu se však její zdravotní stav prudce zhoršil. Celé dny pouze zvracela, navíc trpěla silným průjmem. 20. května 1809 paní Gebhardová zemřela. Její poslední slova byla: "Milosrdný Bože! Někdo mě otrávil!" Její smrt však byla přičítána těžkému porodu.

Veřejnosti ovšem neuniklo, že lidé, kteří zaměstnali Zwanzigerovou velice často umírají, a tak se stalo veřejným tajemstvím, že ona hospodyně možná není až tak obětavá a láskyplná, jak se o ní původně říkalo. 25. srpna 1809 pozval soudce Gebhard na večeři své dva přátele. Ti druhý den trpěli naprosto stejnými zdravotními problémy, jako paní Gebhardová o několik měsíců dříve. Poslíček jménem Krause se v Gebhardově domě napil jen trošky vína a dalších pár dní prožil s mučivými bolestmi břicha. Později uvedl, že si všiml jakési bílé sedliny ve sklenici, ze které víno pil. Onemocněla i jedna ze služek. Její zdravotní stav se zhoršil poté, co jí Zwanzigerová uvařila kávu. Všichni tito lidé se uzdravili, ale Zwanzigerové to na dobré pověsti nepřidalo.

1. září 1809 pozval soudce Gebhard své přátele na několik her v kuželkách. Druhý den všichni z nich, včetně pana Gebharda, onemocněli. To už bylo na soudce příliš a hned druhý den Zwanzigerovou propustil. 3. září 1809 se Zwanzigerová naposled objevila v Gebhardově domě, údajně proto, aby si vzala své věci. Služka jménem Barbara ji však viděla, jak v kuchyni potírá sklenice jakýmsi bílým práškem. Když si Zwanzigerová sbalila všechny věci, nabídla se, že ještě naposledy udělá kávu pro obě služky a nakrmí dceru pana Gebharda. Když to udělala, prohodila ještě pár slov s oběma ženami a odešla. Hned následujícího dne se zhoršil zdravotní stav nejen obou služek, ale i malé dcery pana Gebharda. Teprve tehdy Barbara uvedla, že viděla Zwanzigerovou, kterak potírá sklenice oním záhadným práškem. Pan Gebhard okamžitě kontaktoval policii. Ta poslala několik sklenic na rozbor, který ukázal, že oním práškem je nade vší pochybnost arzen.

Zwanzigerová byla krátce poté zatčena a při domovní prohlídce u ní bylo nelezeno poměrně velké množství arzenu. Zdravotní stav obou služek se mezitím výrazně zlepšil, mnohem hůře na tom byla dcera pana Gebharda. I přes značnou snahu lékařů se její život nepodařilo zachránit a holčička v pouhých 5 měsících zemřela.

Policie nařídila exhumaci těla paní Glaserové. Pitva potvrdila, že i ona byla otrávena arzenem. Sama Zwanzigerová se ke všem vraždám doznala. Uvedla, že se jen chtěla dobře vdát a přišlo jí přirozené zbavovat se překážek na cestě za svým cílem. Pana Grohmanna otrávila proto, aby se pak o něj mohla starat a získala si tak jeho vděk. Bohužel však podcenila jeho chatrné zdraví a muž nakonec zemřel. Během výpovědí mluvila Zwanzigerová o arzenu jako o svém jediném opravdovém příteli.

Soud byl poměrně rychlý a jeho verdikt nekompromisní. Anna Margaretha Zwanzigerová byla odsouzena k trestu smrti. Sama odsouzená uznala, že je to správné rozhodnutí, protože by nikdy nepřestala vraždit. 17. září 1811 byla Zwanzigerová sťata mečem.

Zdroje: wikipedia.org, murderpedia.org