"Pee Wee"

(USA)

Životopis

Gaskins se narodil 13. března 1933 ve Florence County v Jižní Karolíně. Stejně jako několik jeho sourozenců byl nemanželským dítětem, které nikdy nepoznalo svého otce. Zato náhradních otců poznal více než dost. Ti jej buďto ignorovali nebo od nich dostával výprask za každý sebemenší prohřešek. Gaskins se celý život potýkal se svou malou výškou (v dospělosti měřil 163 cm). Díky tomu si už v dětství vysloužil posměšnou přezdívku "Pee Wee" (slangově prcek, skrček). Jeho matka jej naprosto zanedbávala, za vše mluví fakt, že až u svého prvního soudu Gaskins zjistil, jaké má křestní jméno. Doma nebo ve škole ho tak nikdo neoslovoval, pro každého byl prostě "Pee Wee". Když mu byl rok, vypil láhev petroleje. Jeho matka se tím odmítla jakkoliv zabývat, což mělo za následek to, že až do 3 let trpěl opakovanými bolestmi břicha. Když bylo Gaskinsovi 10 let poprvé zažil pocit, který sám popsal jako "kdyby se mi ve vnitřnostech převalovala koule roztaveného olova". Tyto stavy u něj vždy předznamenávaly silné a nekontrolovatelné výbuchy vzteku.

V 11 letech přestal chodit do školy a začal pomáhat v místní opravně aut, což byla práce která jej bavila a pro kterou měl talent. Zde se seznámil se dvěma vrstevníky, se kterými o něco později založil gang pojmenovaný "Trouble Trio". Nejprve kradli benzín v autoservisech, později přistoupili k domovním vloupáním. Zlomový okamžik nastal v momentě, kdy hromadně znásilnili sestru jednoho z nich. Rozzuření dívčini rodiče pak Gaskinse a jednoho z jeho parťáků pověsili za zápěstí ve stodole a brutálně je zbičovali.

Gaskins poté utekl z domu a nějakou dobu se potloukal po okolí. Pak se připojil k dalšímu chlapci bez domova, se kterým o víkendech vykrádal domy. Během jednoho z těchto vloupání byl Gaskins překvapen jakousi dívkou. Ta na nic nečekala, popadla sekeru a začala Gaskinse nahánět po domě. Nakonec jej z domu vyhnala, ale tam se karta obrátila. Gaskins jí sebral sekeru a povalil ji na zem. Sekerou jí pak rozsekl ruku a odsekl kus skalpu. Dívce se podařilo přežít a policii popsala útočníka tak dopodrobna, že Gaskins byl brzy zatčen. Za útok smrtící zbraní byl poslán do polepšovny, kde měl žít až do svých 18 let. Právě během tohoto soudu se Gaskins dozvěděl, že se ve skutečnosti jmenuje Donald.

V polepšovně zažíval opravdové peklo. Hned druhý den byl ve sprchách hromadně znásilněn skupinou 20 chovanců. Gaskins se musel uchýlit pod ochranu místního "kápa", jemuž za svou relativní bezpečnost platil svým tělem a čas od času musel vytrpět, že byl půjčován i ostatním hochům. Není divu, že Gaskins po 13 měsících utekl a uchýlil se do úkrytu, který kdysi sdílel se svými parťáky z "Trouble Tria". Zde byl nalezen jedním z místních obyvatel, který ho přesvědčil, aby se do polepšovny vrátil. Na uvítanou dostal 30 ran bičem a následně byl poslán na nucené práce. Dalších 30 dní v nesnesitelném vedru kopal kanály. Za sebemenší prohřešek byl navíc opakovaně bičován. Po svém druhém útěku dopadl ještě hůř. Dostal 50 ran bičem a na nucených pracích strávil 4 měsíce. Po návratu na pokoj navíc zjistil, že jeho ochránce je pryč. Nový "kápo" žádnou ochranu nenabízel, namísto toho si užíval chvíle, kdy nechal Gaskinse hromadně znásilňoval ostatními chlapci.

Po svém třetím útěku se Gaskins uchýlil do Williamsburg County, kde žila jeho teta. Ta ho také přesvědčila, aby se do polepšovny vrátil. Rovněž si promluvila s ředitelem polepšovny, který slíbil, že při udílení trestu přihlédne k faktu, že se Gaskins dobrovolně vrátil. To však byla lež, protože od Gaskinsova návratu mu byl naopak nařízen speciální režim. Ten v podstatě sestával pouze z toho, že každý den před večerkou dostal 20 ran bičem. Sedmý den Gaskins udeřil jednoho ze zaměstnanců, načež byl zbit do bezvědomí a poslán do psychiatrické léčebny. Zde mu lékaři zachránili život, když mu na poslední chvíli odoperovali prasklé slepé střevo.

V roce 1950 byl Gaskins označen za zdravého a opět byl poslán zpátky do polepšovny. Těsně po svém příjezdu ovšem znovu utekl. Tentokrát zamířil do města Sumter, kde se přidal ke kolotočářům, se kterými poté jezdil po místních karnevalech. Jedním z dalších zaměstnanců byla i 13letá dívka, do které se Gaskins zamiloval. 22. ledna 1951 se s ní dokonce oženil. Jeho novomanželka jej poté přesvědčila, aby se vrátil do polepšovny a odpykal si poslední 3 měsíce ze svého trestu. Ty nakonec Gaskins strávil na samotce.

Když bylo Gaskinsovi 18 let, mohl konečně nenáviděnou polepšovnu opustit. Začal pracovat na tabákové plantáži. Zanedlouho začal místním farmářům pomáhat s pojistnými podvody. Do konce roku 1953 podpálil 6 stodol, za jejichž ztrátu farmáři vyinkasovali tučné částky od pojišťoven. Lidé si však začali všímat, že Gaskins byl vždy poblíž míst požárů a tak si brzy celé okolí šuškalo o tom, že ani jedna ze stodol nelehla popelem tak úplně náhodou. Jednoho dne Gaskins narazil na dceru svého zaměstnavatele a její kamarádku. Obě několikrát utrousily poznámky o tom, že Gaskins je ve skutečnosti žhářem. Když si poté začaly utahovat i z jeho výšky, Gaskinse popadl vztek a dceru svého zaměstnavatele udeřil kladivem do hlavy. Dívka sice přežila, ale Gaskins byl okamžitě zatčen. Státní žalobce mu slíbil, že pokud se přizná k útoku i ke žhářství, dostane pouhých 18 měsíců. Gaskins souhlasil, u soudu však pochopil, že byl napálen. I přesto, že přiznal svou vinu, byl odsouzen k 5 letům vězení. Když poté Gaskins vybuchl a řekl žalobci od plic, co si o něm myslí, soudce mu přidal další rok navíc.

Gaskins sdílel celu s velice brutálním sadistou, který jej několikrát denně znásilňoval. Po 6 měsících Gaskinsovi došlo, že pokud chce ve vězení přežít, musí spáchat něco, čím si vydobude respekt ostatních vězňů. A to znamenalo jediné - musí zabít někoho, z koho mají ostatní strach. A nevybral si zrovna snadnou kořist. Vězeň jménem Hazel Brazell totiž vzbuzoval strach i mezi dozorci. Gaskins se nejprve vetřel do jeho přízně tím, že mu nosil různé dary v podobě jídla z vězeňské kuchyně. Když si byl jistý, že mu Brazell důvěřuje, stačilo jen počkat si na vhodný okamžik, kdy bude jeho oběť nejvíce zranitelná. A ten nastal poměrně brzy. Když Gaskins procházel kolem Brazellovy cely, všiml si, že jeho oběť právě sedí na toaletě. Bez jakéhokoliv zaváhání proto k Brazellovi přiskočil, vytáhl z kalhot nůž propašovaný z kuchyně a nic netušícímu vězni podřízl hrdlo. Obávaný Brazell zemřel dříve, než stačila dorazit pomoc.

Gaskins tvrdil, že Brazella zabil ve rvačce. Soud této verzi uvěřil a proto Gaskinse odsoudil pouze za zabití k dalším 3 letům vězení, přičemž prvních 6 měsíců strávil na samotce. Svého cíle však dosáhl. Získal si respekt, po kterém tolik toužil. V roce 1955 však zjistil, že jeho manželka požádala o rozvod. Rozhodl se proto, že z vězení uteče. Ukryl se v popelářském voze a neodhalen se nechal vyvést mimo zdi věznice. Poté ukradl auto a odjel na Floridu, kde se právě konal karneval. Doufal, že se ho bude účastnit i jeho manželka. Na místě opravdu narazil na několik známých tváří, jeho žena však mezi nimi nebyla. To nakonec Gaskinsovi nemuselo tolik vadit, protože se zde potkal s jinou dívkou, které bylo 19 let. Netrvalo dlouho a Gaskins na problémy s rozvodem úplně zapomněl. Vše došlo až tak daleko, že se nakonec oženil i s touto dívkou. Po 2 týdnech však opustil nejen kočovnou společnost, ale i svou novomanželku.

Důvod jeho odjezdu byl jednoduchý - Gaskins se zamiloval do hadí ženy jménem Bettie Gatesová. Kradeným autem společně odjeli do Cookeville v Tennessee, kde měl být údajně držen ve vazbě bratr Gaskinsovy nové lásky. Gaskins slíbil, že zajistí dost peněz potřebných na zaplacení kauce a že jejímu bratrovi propašuje karton cigaret, který Bettie sehnala. Po pár dnech však Bettie zmizela i s jejich kradeným autem a pro Gaskinse si přišla policie. Teprve tehdy Gaskins zjistil, že bratr Bettie byl ve skutečnosti její manžel a že se mu podařilo utéct z vazby poté, co napadl jednoho policistu břitvou ukrytou v kartonu cigaret.

Za napomáhání k útěku si Gaskins odseděl 3 měsíce ve vězení v Tennessee. Pobyt v této věznici si nakonec prodloužil o dalších 6 měsíců poté, co při rvačce pořezal jiného vězně. Pak se vrátil do vězení v Jižní Karolíně, kde ho čekaly další 3 roky vězení. V srpnu 1961 byl nakonec podmínečně propuštěn.

Nějakou dobu žil u své matky a jejího manžela, se kterým pracoval na tabákové plantáži. Jednoho dne však mezi nimi došlo k hádce, během které jej otčím několikrát udeřil pěstí. Gaskins v návalu vzteku popadl vidle, načež se dal otčím zděšeně na útěk. Gaskinsovi bylo jasné, že musí pryč a proto se nastěhoval ke svému bratranci. Živil se krádežemi aut, občas se vloupal do některého domu v okolí. Na konci roku 1961 se stal osobním řidičem místního reverenda a během cest po okolí vykrádal domy věřících. V roce 1962 se znovu oženil, jeho manželkou se stala 17letá dívka. Vzal si ji i přesto, že podle Gaskinse "byla už moc stará". Že nešlo o pouhý vtip se ukázalo v roce 1963, kdy Gaskins znásilnil 12letou dívku. Byl sice zatčen, ale podařilo se mu uniknout z vazby a v kradeném autě se vrátil zpět do rodné Jižní Karolíny. Zde se setkal se svou další manželkou, které bylo rovněž 17 let. Tu po 3 měsících opustil. Není bez zajímavosti, že Gaskins se s žádnou ze svých manželek nikdy nerozvedl, což mu ovšem nebránilo uzavírat další a další manželství.

Gaskins se pak sice na chvíli vrátil ke své třetí manželce, která v té době žila na Floridě, ale poté, co na poslední chvíli unikl zatčení, se opět vrátil ke své poslední manželce. Ta však ani na chvíli nezaváhala a udala Gaskinse policii, která jej zanedlouho zatkla. Gaskins se u soudu hájil tím, že je naprosto běžné mít sex s nezletilými děvčaty. Soud ani porota jeho názor nesdílely a byl odsouzen k 6 letům vězení za znásilnění nezletilé a k dalším 2 rokům za útěk z vazby. I tentokrát však byl Gaskins podmínečně propuštěn. Vězení opustil v listopadu 1968 pod podmínkou, že 2 roky nevstoupí do Florence County.

Série vražd

Po svém propuštění se Gaskins usadil ve městě Sumter v Jižní Karolíně, kde začal pracovat jako pokrývač. Zároveň si přivydělával krádežemi aut. Čas od času odjížděl na dlouhé projížďky kolem východního pobřeží. Sám to později komentoval slovy: "Začal jsem trpět velice nepříjemnými pocity, doprovázenými bolestmi hlavy, křečemi v žaludku a bolestí v tříslech. Propadal jsem čím dál, tím větším záchvatům vzteku. Při těch projížďkách jsem cítil, že hledám něco mimořádného. Něco, co navždy změní můj život. V září 1969 jsem to konečně našel."

V září 1969 Gaskins do svého auta nabral mladou blonďatou stopařku, která cestovala do Charlestonu. Po cestě jí začal dělat návrhy. Dívka se mu ovšem vysmála, načež ji Gaskins zbil do bezvědomí. Pak s ní odjel na starou nevyužívanou cestu, kde ji vytáhl z auta a následně ji vaginálně i análně znásilnil. Poté ji dlouhé hodiny mučil a zohavoval nožem. Když ho dívka přestala bavit, hodil ji do nedalekého močálu. Gaskins později uvedl: "Byla ještě naživu, tak jsem se díval jak se bezmocně zmítá v bažině. Byl to tak krásný pohled!"

Tím začala série vražd, o kterých Gaskins mluvil jako o "pobřežních vraždách". Gaskins je popisoval takto: "Byly to rekreační vraždy, dělal jsem to pro zábavu a potěšení. Oběti jsem neznal, netuším, jak se jmenovaly. Vždy jsem se snažil, aby zůstaly co nejdéle naživu. Líbilo se mi, když křičely bolestí. Někdy to trvalo hodiny, jindy celé dny. Pokaždé, když oběť zemřela moc brzo, cítil jsem velké zklamání. Po každé vraždě moje zdravotní problémy na chvíli ustaly."

V březnu 1974 zavraždil Gaskins své první mužské oběti. Byli to dva mladí chlapci s dlouhými vlasy, které Gaskins původně považoval za dívky. Odvezl je do lesa nedaleko Charlestonu, kde oba znásilnil a dlouhé hodiny mučil. Pak oběma odřízl genitálie, které následně snědl. Gaskins vypráví: "Museli se dívat jak si pochutnávám. Teprve pak jsem je zabil."

Gaskins uvedl, že mezi vraždami byl vždy interval 6 týdnů. Sám netušil, kolik lidí vlastně připravil o život. Gaskins: "Netuším, kolik jich bylo. Odhadem tak 80 - 90 ." Jedinou oběť, kterou znal jménem, byla Anne Colbersonová (16 let), již zavraždil v roce 1971. Celé 4 dny ji znásilňoval a mučil. Z Gaskinsovy výpovědi: "Protože byla na mě tak milá, rozhodl jsem se, že se nad ní slituju. Praštil jsem ji kladivem a ona upadla do bezvědomí. Pak jsem jí podřízl krk. Byl jsem k ní milosrdný!"

Tato série vražd trvala až do roku 1975. Je však nutné poznamenat, že se nikdy žádná těla nenašla a o těchto vraždách se zmiňoval pouze Gaskins.

V listopadu 1970 spáchal Gaskins svou první "seriózní vraždu". Oběťmi těchto vražd se stávali lidé, které Gaskins osobně znal, navíc pro většinu z nich měl nějaký motiv a těla obětí se podařilo najít. Prvními oběťmi této série vražd se staly Gaskinsova neteř Janice Kirbyová (15 let) a její kamarádka Patricia Alsobrooková (17 let). Gaskins se nabídl, že obě děvčata přiveze z večírku. Místo domů je však zavezl k opuštěnému domu, kde jim přikázal, aby se svlékly. Dívky se snažily bránit, jedna z nich dokonce udeřila Gaskinse prknem do obličeje. Útočník však nakonec získal převahu a obě dívky zbil do bezvědomí. Poté, co je znásilnil, jednu po druhé utopil v nedalekém jezeře. Pak jejich těla pohřbil. Když bylo po dívkách vyhlášeno pátrání, Gaskins se dostal mezi podezřelé. Při výslechu uvedl, že děvčata naposledy viděl, jak nasedají do auta řízeného jakýmsi mladíkem. Police proti němu neměla žádný důkaz a tak musel být Gaskins propuštěn.

O měsíc později unesl Gaskins 13letou Peggy Cuttinovou, kterou znásilnil a zavraždil. Tělo této oběti bylo brzy nalezeno. Podezření opět padlo na Gaskinse, ale bez důkazů nemohl být z této vraždy obviněn. Za vraždu malé Peggy byl nakonec odsouzen William Pierce, který byl v Georgii zatčen za podobnou vraždu. Pierce nakonec dostal dva doživotní tresty. Když se po letech Gaskins přiznal k vraždě Peggy, státní žalobci se jeho přiznáním odmítli zaobírat s tím, že se Gaskins přiznal pouze kvůli publicitě...

1. ledna 1971 se Gaskins opět oženil. Ve stejném roce také zavraždil svou první černošskou oběť. Tou se stala Martha Dicksová (20 let). Martha byla notorická lhářka, navíc byla do Gaskinse bláznivě zamilovaná. Dokonce svým přátelům tvrdila, že jsou milenci. Gaskins nad jejími řečmi mávl rukou. Když však Martha začala tvrdit, že čeká s Gaskinsem dítě, bylo mu jasné, že se jí musí zbavit. Pozval ji k sobě domů, kde ji celý večer přimíchával do drinků různé léky. Martha upadla do bezvědomí, ze kterého se už neprobrala. Gaskins pak její mrtvolu odhodil do příkopu u silnice.

Na podzim 1971 se Gaskins se svou manželkou a jejich čerstvě narozeným dítětem odstěhovali do Charlestonu. Zde v roce 1972 zavraždil Eddieho Browna (24 let) a jeho manželku Bertie. Brown od Gaskinse kupoval kradené zbraně. Když se však o nelegální prodej zbraní začala zajímat policie, Gaskins usoudil, že ho Brown udal. Rozhodl se proto oba manžele zastřelit. Pak jejich těla pohřbil hned vedle těla své neteře.

V červenci 1973 se Gaskins i s rodinou opět přestěhovali, tentokrát do města Prospect v Jižní Karolíně. V říjnu téhož roku zavraždil Jackie Freemanovou (14 let), která byla na útěku z domova. 2 dny ji držel svázanou, znásilňoval ji a mučil. Opět se údajně dopustil kanibalismu. Gaskins: "Hned mi bylo jasné, že Jackie bude speciální. Když jsem ji ochutnal, musel jsem uznat, že byla přímo výjimečná!" Těsně po této vraždě si Gaskins koupil ojeté pohřební auto, se kterým poté vyrážel na své vražedné cesty.

V prosinci 1973 Gaskins nabídl své známé Doreen Dempseyové (23 let) odvoz na autobusové nádraží. Doreen byla v 8. měsíci těhotenství a cestovala i se svou 2letou dcerou Robin, takže tuto nabídku ráda přijala. Gaskins je však místo toho odvezl do lesa, kde po Doreen požadoval sex. Doreen souhlasila. Když však viděla, že Gaskins začíná svlékat i její dceru, začala se vzpouzet. Gaskins vytáhl kladivo a nebohou Doreen ubil k smrti. Poté vaginálně i análně znásilnil malou Robin, kterou následně uškrtil. Pak obě těla pohřbil do jednoho hrobu. Gaskins to později komentoval těmito slovy: "S tou malou jsem zažil nejlepší sex mého života. Zasloužila si, aby byla pohřbena se svou matkou."

V roce 1974 se Gaskins rozhodl vyřídit si účty s Johnnym Sellarsem (36 let). To byl zloděj aut, který Gaskinsovi dlužil 1000 dolarů a nijak se neměl k tomu, aby svůj dluh splatil. Gaskins jej vylákal do lesa a tam ho zastřelil. Cestou zpět ještě navštívil Sellarsův dům, ve kterém ubodal jeho přítelkyni Jessie Ruth Judyovou (22 let). Její tělo poté naložil do auta a odvezl jej do lesa. Tam tělo pohřbil vedle jejího milence.

Další obětí se stal Horace Jones, který udělal tu chybu, že nadbíhal Gaskinsově manželce. Scénář byl opět naprosto stejný. Gaskins Horace vylákal do lesa, kde jej zastřelil a pak ještě okradl o 200 dolarů. K této vraždě se Gaskins vyjádřil takto: "To byla úplně zbytečná vražda. Kdyby za mnou přišel a nabídl by mi za manželku slušné peníze, já bych mu ji půjčil nebo prodal. Ale když ji sváděl za mými zády... To prostě nemá úroveň."

Od roku 1975 si Gaskins nechával za vraždy i platit. Jeho první zakázkou byl bohatý farmář z Florence County jménem Silas Yates. Jeho bývalá přítelkyně Suzanne Kipperová (27 let) zaplatila Gaskinsovi 1500 dolarů za jeho vraždu. Chtěla se bývalému milenci pomstít za to, že jí vzal po rozchodu všechny dary, které jí kdysi věnoval. Gaskins do týmu přibral i svou známou Diane Neelyovou, které se podařilo vylákat Silase z domu. Venku už na něj čekal Gaskins, který jej pistolí přinutil, aby nasedl do jeho auta. Pak ho odvezl do svého oblíbeného lesa. Tam ho ubodal nožem. Po této vraždě Gaskins několikrát Kipperovou vydíral s tím, že pokud mu nebude po vůli, udá ji na policii.

O něco později se karta obrátila, protože Gaskinse pro změnu začala vydírat Diane Neelyová, která za své mlčení požadovala 5000 dolarů. Tím udělala osudovou chybu. Gaskins jí řekl, že jí předá peníze v lese kousek za Prospectem. Diane na místo dorazila i se svým snoubencem Averym Howardem (35 let). Místo slíbených peněz na ně však čekaly dva čerstvě vykopané hroby a Gaskins s pistolí v ruce. Gaskins je oba bez mrknutí oka zastřelil.

Další obětí se stala teprve 13letá Kim Ghelkinsová. Ta Gaskinse rozzuřila tím, že odmítala jeho sexuální návrhy. Gaskins ji proto znásilnil, mučil a nakonec uškrtil. Její tělo poté zakopal v lese.

Dennis Bellamy (25 let) bratr zavražděné Diane Neelyové a jeho kamarád Johnny Knight vykradli v létě 1975 obchod, ve kterém tehdy Gaskins pracoval. Tím si podepsali rozsudek smrti. Gaskins je oba zastřelil. Tentokrát však potřeboval pomoc s pohřbíváním těl. A tím udělal osudovou chybu, protože se obrátil na slaboduchého Waltera Neelyho (pouhá shoda jmen). Tomu se při vykopávání hrobů zmínil i o dalších obětech, které jsou pohřbeny v okolí.

Zatčení, soud a poslední vražda

14. listopadu 1975 čekalo na Gaskinse před jeho domem nemilé překvapení v podobě několika policejních aut. Policisté si ho však nevšimli a tak se Gaskins rozhodl jít pěšky na autobusové nádraží, kde chtěl nastoupit na autobus do Georgie. Jakmile však vstoupil na nádraží, byl okamžitě zatčen. Teprve na policejní stanici se dozvěděl, že Walter Neely policii dovedl k hrobům jeho obětí. Policii se nakonec podařilo nalézt 8 těl.

Gaskins nejprve jakoukoliv vinu popíral a snažil se vyšetřovatele, a později i porotu, přesvědčit o tom, že skutečným vrahem je Neely. Samotný soudní proces netrval dlouho. Už 28. května 1976 byl Gaskins uznán vinným a odsouzen k trestu smrti. Neely byl za napomáhání odsouzen na doživotí.

Po svém odsouzení se Gaskins ke všem vraždám doznal. Zlom nastal až v listopadu 1976. kdy Jižní Karolína oficiálně zrušila trest smrti. Gaskinsovi tak byl trest zmírněn na doživotí. Následně si tedy užíval poměrně klidného života ve vězení, kde těžil ze své proslulosti mezi ostatními vězni.

V roce 1978 byl v Jižní Karolíně opět zaveden nejvyšší trest. O 4 roky později se do cely smrti dostal Rudolph Tyner, který byl odsouzen k smrti za dvojnásobnou loupežnou vraždu. Syn zavražděných jménem Tim Cimo však nechtěl jen nečinně přihlížet, jak se bude vrah jeho rodičů donekonečna odvolávat a rozhodl se, že se sám pomstí. Začal mezi Tynerovými spoluvězni hledat někoho, kdo by mu pomstu umožnil. Tím někým nebyl nikdo jiný než Donald Gaskins. Ten slíbil, že za slušné peníze Tynera zavraždí.

Gaskins využil toho, že ve vězení pracoval jako údržbář, takže měl volný přístup do cel ostatních vězňů, ve kterých opravoval prasklá potrubí nebo vyměňoval žárovky. Gaskins začal Tynerovi nosit do cely sladkosti, do kterých přimíchával jed. I přesto, že dávky neustále zvyšoval, Tyner jen občas trpěl zažívacími problémy. Gaskins se tedy rozhodl změnit plán. Tajně sestrojil jakési vysílačky, o kterých Tynerovi tvrdil, že jim umožní vzájemně komunikovat, i když budou každý ve své cele.  Co už Tynerovi neřekl bylo to, že do jeho vysílačky přidal trhavinu C4, kterou mu do vězení propašoval Cimo. Gaskins s Tynerem se dohodli, že večer 12. září 1982 vysílačky vyzkouší. Když si Tyner ve stanovenou dobu přiložil vysílačku k uchu, ta explodovala, což Tynerovi téměř oddělilo hlavu od těla.

Gaskins patrně počítal s tím, že bude Tynerova smrt považována za nehodu, ale vyšetřovatelé velice brzy zjistili pravdu a obvinili Gaskinse i Cima z Tynerovy vraždy. I v tomto případě odešel Gaskins od soudu s trestem smrti. Cimo byl nakonec odsouzen k 25 letům vězení, z nichž si odseděl pouhých 30 měsíců, načež byl podmínečně propuštěn.

První 3 roky po rozsudku strávil Gaskins v samovazbě, kde byl doslova obklopen krysami. Až poté byl umístěn do cely smrti. Těsně před svou popravou uvedl: "Nevadí mi, že zemřu. Prožil jsem krásný život. Rozhodoval jsem o životech ostatních, což ze mě dělá boha. A jako bůh sám sobě odpouštím své hříchy. A až budu na elektrickém křesle, budu se usmívat, protože vím, že po mně přijdou jiní, kteří se nenechají tak snadno chytit. A nakonec budu umírat s myšlenkou na všechna ta potěšení, která jsem v životě zažil."

Poslední Gaskinsovo odvolání bylo zamítnuto v červnu 1991. Den D nastal 6. září 1991. Hodinu před naplánovanou popravou se Gaskins pokusil o sebevraždu, když si podřezal žíly na zápěstí. Stráže jej však našly včas a poprava se nemusela odložit ani o jedinou minutu. Když byl tázán, zda si před smrtí přeje něco říct, Gaskins odvětil: "Řeči nechám svým právníkům. Já už jsem připraven na cestu." Donald Henry Gaskins byl popraven na elektrickém křesle přesně v 01:05. Bylo mu 58 let.

Zdroje: wikipedia.org, crimelibrary.com