Jdi na obsah Jdi na menu
 


GARAVITO CUBILLOS Louis Alfredo

article preview

"Bestie"

(Kolumbie)

 

Životopis

Garavito se narodil 25. ledna 1957. Jeho otec byl těžký alkoholik, který fyzicky týral celou rodinu a Garavitovu matku nutil k prostituci (i když se jí živila již předtím). Garavito byl často svědkem jak jeho otec znásilňoval a mučil jeho matku nebo jeho sestry. Také musel sledovat matku s jejími klienty, kteří velice často zneužili i jeho. Garavitova matka nikdy neudělala nic, aby své děti ochránila před tyranií jejich otce. Jednak z něj sama měla velký strach, jednak byla velice často pod vlivem drog. Garavito se nakonec rozhodl tuto situaci vyřešit útěkem z domova. Přežíval na ulicích, kde žebral o jídlo. V pouhých 8 letech narazil na muže, který mu slíbil teplé jídlo a místo k přespání. Místo toho ho však muž vzal do opuštěného domu, kde ho znásilnil. Jen pár dní poté Garavito vstoupil do gangu mladistvých, kteří okrádali lidi na ulici nebo kradli auta, která pak prodávali na náhradní díly. Jakmile si Garavito tímto způsobem přišel na dostatek peněz, začal se přece jen živit poctivou prací. Nikde ale dlouho nevydržel a kvůli zaměstnání neustále cestoval v podstatě po celé Kolumbii. Během svého života neměnil jen zaměstnání, ale i přítelkyně. Některé z nich měly děti z předchozích vztahů. Všechny popisovaly, že Garavito byl pro jejich děti výborným náhradním otcem. Mezi svými přáteli byl však Garavito znám jako velice vznětlivý člověk.

 

Série vražd

Není jasný počet Garavitových obětí, jen to že toto číslo narostlo od roku 1992 do roku 1999 do naprosto obludných rozměrů. Stejně tak nejsou známa ani jména jeho obětí. Garavito si vždy vybíral malé chlapce mezi 8 a 13 lety (jen jednou zavraždil handicapovaného mladíka, kterému bylo 16 let). Jeho oběťmi byly děti z těch nejchudších vrstev obyvatelstva. Tito chlapci byli často bez domova nebo byli sirotky. Jindy zase byly jejich rodiny tak chudé, že museli pracovat, aby pomohli rodinnému rozpočtu. Garavito si získával důvěru těchto chlapců nabídkou práce, nákupem sladkostí nebo drobným finančním obnosem (nejprve dětem nabízel větší částky peněz, ale tím jen vzbudil podezření). Velice často také měnil oblečení a vystupování. Někdy byl oblečen za kněze, jindy vystupoval jako farmář nebo prodavač. U všech těchto lidí nebylo neobvyklé, že oslovili mladé chlapce s nabídkou peněz za menší pomoc na poli či v obchodě.

Když jeho oběť souhlasila, Garavito vzal chlapce za město. Pak už jen čekal až bude chlapec chůzí dostatečně unavený. V tu chvíli chlapci spoutal ruce i nohy. Vždy ale tak, aby jeho oběť mohla chodit, nikoli však utéct. Pak chlapce svlékl. Téměř všechny jeho oběti byly znásilněné, ovšem není jisté zda před či po vraždě. Chlapce vždy čekalo dlouhé mučení. Garavito je zuřivě bil, kousat, řezal nožem či bodal šroubovákem. Obvyklé také bylo, že Garavito svou oběť análně zneužil zašpičatělým klackem či rozbitou lahví. Někteří chlapci měli odříznutý penis či varlata, které jim Garavito poté vložil do úst. Některé oběti byly ubodány nožem či šroubovákem, jiným Garavito podřízl hrdlo. V některých případech chlapcům usekl hlavu. Na místech vražd byly velmi často nalezeny láhve od nejlevnějšího alkoholu (Garavito vraždil téměř vždy v opilosti) nebo láhve od lubrikantů, které Garavito použil na nebohé chlapce.

První těla zmučených chlapců byla nalezena již v roce 1992. Policie se však k razantnějšímu kroku odhodlala až v roce 1997, kdy byl odhalen masový hrob hned několika Garavitových obětí. I tak uvízlo vyšetřování na mrtvém bodě. Problém byl ten, že Garavito vraždil v poměrně velké oblasti. To vedlo některé vyšetřovatele k tomu, že nejde o práci jednoho vraha. Stejně problematické (a zároveň smutné) bylo to, že tito chlapci velmi často nikomu nechyběli. Nikdo nenahlásil jejich zmizení. Někteří chlapci rodinu neměli, o jiné zase jejich rodiny neměly zájem.

13. června 1996 bylo v oblasti Boyacá objeveno tělo dalšího zohaveného chlapce. Hoch měl odříznutý penis, který mu vrah přilepil do úst a uťatou hlavu. Chlapcova matka se sama pustila do vyšetřování a zjistila, že její syn byl naposledy viděn v místním obchodě, kde mu jakýsi cizinec kupoval sladkosti. Tohoto muže se nakonec podařilo policii nalézt. Byl to Garavito. Při výslechu uvedl, že sice chlapci koupil sladkosti, ale pak odešel a chlapec zůstal v obchodě. Policii tato odpověď stačila a Garavita propustila. Ten o 4 dny později zavraždil 13letého chlapce jen několik kilometrů odtud za městem Pereira.

 

Zatčení a soud

V únoru 1998 byla kousek za městem Génova nalezena další dvě těla malých chlapců ve věku 11 a 13 let. Hned druhý den bylo jen o několik metrů dále nalezeno další tělo, tentokrát v pokročilém stádiu rozkladu. Všichni tři chlapci měli svázané ruce, byli velmi surově znásilněni a na jejich nohách, zádech, hýždích a v oblasti genitálií byly jasné stopy po brutálním bití. Všichni měli také podříznutá hrdla a jejich genitálie byly částečně odříznuty. Na jednom z míst byl nalezen i jakýsi vzkaz. Na něm byla napsána adresa tehdejší Garavitovy přítelkyně. Ta policii řekla, že Garavita už několik měsíců neviděla, ale předala policistům jeho batoh. V něm policisté našli fotky malých chlapců, které Garavito vyřízl z jejich školních legitimací (jediná trofej, kterou si odnášel z míst vražd), detailní popisy jeho vražd a několik účtů. Ty policii přivedly ke Garavitovu domu, který byl ale již nějakou dobu neobydlený.

22. dubna 1999 kousek za městem Villavisencio jeden bezdomovec vidí, jak se jakýsi chlápek pokouší zatáhnout malého chlapce do křoví. Rozhodne se chlapci pomoct. Agresor sice uteče, ale bezdomovec i napadený chlapec dají policii tak přesný popis pachatele, že ten je ještě tentýž den zatčen. Muž se sice představí pod jménem jakéhosi místního politika, ale policie brzy zjistí, že jeho jméno je Garavito.

Během výslechů Garavito zarputile odmítal jakoukoliv vinu. Když mu byl přečten podrobný popis jeho vražd, tak se sice rozplakal, ale to bylo vše. Během jeho pobytu ve vazbě bylo zjištěno, že Garavito trpí poměrně neobvyklou oční vadou. Lidé s touto vadou nosí velmi specifické brýle. Přesně takové, které byly nalezeny poblíž těla jednoho ze zavražděných chlapců. Dále byl Garavitovi odebrán vzorek krve. Jeho DNA se shodovala s DNA vraha, získanou ze spermatu nalezeném na tělech chlapců. Pod tíhou těchto důkazů přestal Garavito zapírat a přiznal se k vraždám 140 dětí. Během své výpovědi žádal lidstvo a Boha o odpuštění. To bylo také naposledy, kdy Garavito projevil jakoukoliv lítost.

Byl uznán za trestně odpovědného a zároveň bylo rozhodnuto, že bude souzen za jednotlivé vraždy a jeho tresty se budou sčítat. Garavito sám před soudem nikdy nestanul, protože kolumbijský zákon umožňuje v případě pachatelova doznání soud bez přítomnosti obžalovaného. I tak se tyto soudní procesy neúnavně vlekly. Celkem byl nakonec Garavito uznán vinným ze 138 vražd a celkově odsouzen k 1853 letům a 9 dnům ve vězení. To by za normálních okolností znamenalo doživotí. Ne tak v Kolumbii. Podle místních zákonů nesmí být člověk držen ve vězení déle než 40 let. A protože Garavito od svého odsouzení ochotně spolupracuje s vyšetřovateli a i v dnešní době stále kreslí mapy, kde jsou nacházena další a další těla jeho obětí, byla mu tato doba zkrácena na pouhých 22 let.

Tento verdikt se setkal s obrovskou nevolí veřejnosti, která nesouhlasí s tím, aby člověk jako je Garavito odešel od soudu s nižším rozsudkem než doživotím. Problém je však v tom, že v Kolumbii není možné udělit doživotí nebo trest smrti. Kolumbijský zákon totiž nepočítá s existencí sériového vraha v této zemi. Velice často se skloňuje také otázka počtu Garavitových obětí. Odsouzen byl za 138 vražd. Od té doby však policie nalezla další a další těla. Za tyto vraždy však už odsouzen nebyl. Stejně tak existuje podezření zda nevraždil i v Ekvádoru. I tak se počet jeho obětí vyšplhal k číslu 189, přičemž sám Garavito tvrdí, že spáchal 300 vražd dětí. To z něj dělá jednoho z nejhorších sériových vrahů v historii lidstva.

Luis Alfredo Garavito Cubillos je momentálně držen ve vězení ve Valledupar. Je zde držen v izolaci od ostatních vězňů. Podle slov ředitele věznice: "Je to pro jeho bezpečí. Kdyby přišel do kontaktu s ostatními vězni, je do půl hodiny mrtvý." Garavito se již těší na své propuštění, plánuje začít politickou kariéru a založit nadaci pro pomoc zneužívaným dětem. Jen tak mimochodem, pokud nedojde k nenadálé změně, Garavito bude propuštěn na svobodu již v roce 2021...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 




Statistiky

Online: 6
Celkem: 104780
Měsíc: 20130
Den: 573