Jdi na obsah Jdi na menu
 


HAHNOVÁ Anna Marie

article preview

"Arzénová Anna"

(USA)

 

Životopis

Narodila se jako Anna Marie Filserová 7. července 1906 v německém Bavorsku. Byla nejmladší z 12 dětí, ačkoliv 5 z nich zemřelo ještě před jejím narozením. Její otec byl výrobce nábytku a rodina byla všeobecně považována za poměrně zámožnou. V 19 letech otěhotněla. Svým rodičům řekla, že otcem dítěte je vídeňský lékař Max Matscheki, údajná kapacita ve výzkumu rakoviny. Neexistují však záznamy o jakémkoliv lékaři tohoto jména a identita otce jejího dítěte je dodnes neznámá. Tím zahanbila celou svou rodinu a jakmile se jí narodil syn Oskar, rodiče jí v roce 1929 poslali k příbuzným do Cincinnati v USA. Zde se seznamuje s dalším německým přistěhovalcem jménem Philip Hahn. Za něj se nakonec vdá v roce 1930. Krátce po svatbě se nakrátko vrací do Německa, aby si odvezla do Států svého syna. Pak se vrací za svým manželem. Po svatbě si manželé otevírají dvě lahůdkářství.

Brzy se v manželství objevují první problémy. Za většinou z nich stála na první pohled neutuchající Annina touha po penězích, související s její slabostí pro hazard a sázení na dostizích. V blízkosti manželů až neobvykle často začíná docházet k požárům. K jednomu dojde v jednom z jejich obchodů. I když oheň napáchá jen minimální škody, Hahnová inkasuje od pojišťovny 300 dolarů. 2. června 1935 a 20. května 1936 dojde k požárům dokonce v jejich domě. Za oba požáry Hahnová získává z pojistky dohromady 2000 dolarů. Hahnová se také snaží vehementně přesvědčit manžela, aby uzavřel životní pojistku na 25 000 dolarů. Hahn pokaždé odmítl, ale po poslední hádce záhadně onemocněl. Manželka se ho opět snaží přesvědčit, aby uzavřel životní pojistku, ale Hahn znovu odmítne a nechá poslat pro svou matku, aby ho odvezla do nemocnice. Zde se naštěstí uzdraví. Je to ale definitivní konec jejich manželství. Krátce po návratu z nemocnice Hahn svoji manželku opouští. Hahnová poté začne pracovat jako pečovatelka pro pacienty v pokročilém věku (třebaže ji v tomto směru chybělo jakékoliv vzdělání).

 

Série vražd

6. května 1933 - Ernest Koch (někdy uváděný jako Ernest Kohler, 73 let) umírá těsné poté co se seznámí s Hahnovou. V jeho poslední vůli jí odkazuje svůj dům. Nikdy se nepodařilo prokázat, že se stal obětí Hahnové, ale je všeobecně považován za její první oběť a za jedinou, která byla zavražděna ještě před tím než začala pracovat jako ošetřovatelka.

27. března 1936 - Jeden z prvních pacientů Hahnové byl Albert Parker (72 let). Hahnová si od něj půjčí 2000 dolarů. Pak Albert náhle umírá poté co náhle onemocní. Dlužní úpis po jeho smrti záhadně zmizí, stejně jako 4000 dolarů z Pakerova majetku.

3. června 1937 - Vražda Jacoba Wagnera (78 let). Hahnová byla jeho ošetřovatelku, sousedům však tvrdila, že je ve skutečnosti jeho ztracenou neteří. Pan Wagner toto tvrzení popíral, ale pak náhle onemocněl. Během poměrně krátké doby Wagner umírá a v poslední vůli okazuje veškerý svůj majetek své milované neteři Anně. Jedna z Jacobových sousedek byla i Olive Luella Koehlerová, která se s Hahnovou spřátelí a ta jí dvakrát donese jako dárek zmrzlinu. Těsně poté co ji Hahnová přinese zmrzlinu podruhé, se paní Koehlerové udělá náhle špatně a musí být převezena do nemocnice. Během její hospitalizace ji z bytu zmizí peníze a několik klenotů. Paní Koehlerová se však naštěstí uzdraví.

6. června 1937 - V tento den umírá další pacient Hahnové, George Gsellman (67 let). Ten ve své poslední vůli odkázal Hahnové 17 000 dolarů.

1. srpna 1937 - Vražda George Obendoerfera (67 let). Podle příbuzných pana Obendoerfera mezi nim a Hahnovou došlo i na víc než jen na přátelství. Hahnová každopádně Georgeho přemluvila, aby s ní a jejím synem Oskarem odjel na krátkou dovolenou do Colorado Springs. Už během cesty vlakem se panu Obendoerferovi udělalo špatně poté co mu Hahnová přinesla pití. Po příjezdu se ubytovali na hotelu, pak však musel být George hospitalizován v nemocnici. Zde o pár dní později zemřel. Ve stejnou dobu se navíc v hotelu ztratili diamanty v hodnotě 300 dolarů.

 

Zatčení a soud

Lékařům v Colorado Springs nedalo úmrtí George Obendoerfera spát, proto nařídili jeho pitvu a informovali policii. Ta zjistila, že George se nedávno ubytoval na hotelu s jistou paní Hahnovou a jejím synem a že z tohoto hotelu nedávno někdo ukradl diamanty. Policisté si oba případy spojili dohromady a rozhodli se postupně obejít všechny zastavárny ve městě. Nakonec se na ně usmálo štěstí, protože jeden zastavárník uvedl, že jakási žena se u něj snažila zastavit diamanty, ale on ji odmítl. Popis ženy přesně odpovídal popisu Hahnové. Dále se policistům podařilo zjistit, že ta stejná žena si chtěla v bance v Denveru proplatit šek na 1000 dolarů na jméno George Obendoerfer. I zde však byla odmítnuta. Policisté věděli, že Hahnová je ze Cincinnati a tak se obrátili na místní kolegy s prosbou o pomoc. Místní policie zjistila, že Hahnová se mezitím opravdu vrátila i se synem zpět. Vydala na ni zatykač a v září 1937 byla zatčena.

Hahnová nejprve popírala, že by Obendoerfera vůbec znala. Když jí však policisté ukázali hotelovou knihu hostů, Hahnová uvedla, že Obendoerfera potkala ve vlaku do Colorado Springs. Když pak byla konfrontována s příbuznými své poslední oběti, kteří tvrdili, že se s ním znala již z doby před odjezdem do Colorada, Hahnová přiznala, že Obendoerfera poznala již dva týdny před odjezdem. Případu se chytila média, která zásobovala své čtenáře přehnanými články o černé vdově, která otrávila několik desítek mužů. Na druhou stranu se díky těmto článkům policii ozval jistý George Heis (62 let), který se s Hahnovou seznámil asi o rok dříve. Nejprve spolu vycházeli, ale když mu jednou Hahnová přinesla džbánek s pivem, udělalo se mu zničehonic velmi špatně. Jeho zdravotní stav se naštěstí postupně zlepšil, ale od té doby se už s Hahnovou odmítal vídat. Policie si díky tomu uvědomila, že Hahnová může mít na svědomí mnohem více obětí.

Postupně se začaly na světle objevovat jména Albert Parker, Jacob Wagner a George Gselmann. U všech těchto mužů byla nařízena pitva. V tělech Alberta Parkera, Jacoba Wagnera a George Obendoerfera byl nalezen arzen. V těle George Gselmanna byl nalezen krotonový olej, což byl tehdy jeden z nejběžnějších léků v domácnosti. Ten byl v malém množství neškodný, ale při větší dávce působil silné bolesti v ústech, hrdle a břiše. Oběť po požití trpěla nadměrným sliněním, zvracením a průjmem s přítomností krve ve stolici. Poté následovala velmi bolestivá smrt. Navíc se objevilo svědectví lékárníka ze Cincinnati, který uvedl, že si u něj Hahnová v červnu 1937 koupila velké množství krotonového oleje s tím, že její manžel je lékárník, který ho používá při své práci. Hahnová byla okamžitě obviněna z vražd všech 4 mužů.

Samotný soud byl zahájen 11. října 1937. Jako jeden ze svědků byl předvolán i grafolog, který uvedl, že poslední vůle pana Wagnera je jasným padělkem a že rukopis je totožný s rukopisem Hahnové. Ta po celou dobu přelíčení trvala na své nevinně. Obrovské množství důkazů a svědectví však tvrdilo opak. Proto soud netrval nijak dlouho. 10. listopadu 1937 byla Hahnová odsouzena k trestu smrti na elektrickém křesle. Hahnová byla ihned poté převezena do Státní věznice v Ohiu. Následovalo několik odvolání proti rozsudku. Když 6. prosince 1938 guvernér státu Ohio oficiálně zamítl její žádost o milost, Hahnové už nezbyl žádný prostředek jak se vyhnout svému osudu. Čas popravy byl stanoven na 20:00 druhého dne.

Drtivou většinu svého posledního dne Hahnová strávila psaním 4 dopisů, které pak předala svým advokátům. Jak se blížil čas popravy, duševní stav Hahnové se začal zhoršovat a když pro ni přišly stráže, byla z ní jen třesoucí se troska. "Nebeský Otče! Bože! Bože! Já nemůžu! Já nepůjdu!", začala křičet. Když ji dozorci postavili na nohy, okamžitě se skácela na zem. Proto ji museli stráže vzít mezi sebe a odvléct ji do místnosti s elektrickým křeslem. Zde Hahnová omdlela a musela být kříšena čpavkem. Když pak byla upoutána do křesla, začala volat: "Nedělejte mi to! Ne, ne, ne! Pane Woodarde (ředitel věznice), nedovolte jim to udělat!" Woodard tiše odpověděl: "Lituji, ale nikdo vám nepomůže." Hahnová začala plakat a přitom křičela: "Prosím, nedělejte to! Můj syn! Myslete na mého syna! To nikdo nepřijde a nepomůže mi? Není nikdo, kdo by mi pomohl? Kdokoliv! Kdokoliv! To mi nikdo nechce pomoci?" Poté se Hahnová přece jen utišila. Tichým hlasem pronesla směrem k vězeňskému kaplanovi: "Otče, pojďte prosím blíž." Pak se oba začali modlit Otčenáš. Uprostřed modlitby byl do Hahnové vpuštěn elektrický proud. Anna Marie Hahnová byla oficiálně prohlášena za mrtvou 7. prosince 1938 ve 20:13. Její tělo bylo pohřbeno do odsvěcené půdy na katolickém hřbitově v Cincinnati.

Advokáti Hahnové poté oznámili, že dopisy, které napsala budou prodány do novin a výdělek bude předán jejímu synovi. Během několika týdnů opravdu noviny otiskly její dopisy. Hahnová se zde poprvé přiznává ke všem vraždám. Tvrdila v nich, že ji ke vraždám dohnala starost o budoucnost jejího syna. To byl prý také důvod, proč podlehla hazardu a sázkám na dostizích. Alberta Parkera údajně zavraždila proto, že mu nemohla splatit svůj dluh a on po ní na oplátku chtěl, aby se stala jeho manželkou. To ona odmítla a ze strachu pak Parkera otrávila. Jacoba Wagnera pro změnu zavraždila poté co zjistil, že mu ukradla vkladní knížku. Dostala strach, že ji udá a proto jej otrávila. Zároveň přiznala, že padělala jeho závěť. Její syn Oskar byl nakonec umístěn do náhradní rodiny v Cincinnati. Noviny dodržely svůj slib a nikdy neprozradily, kde přesně se nachází. Poslední zpráva o Oskarovi mluví o tom, že bojoval v námořnictvu během Druhé světové války.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 




Statistiky

Online: 7
Celkem: 126841
Měsíc: 20045
Den: 685