Jdi na obsah Jdi na menu
 


LASTENNET Claude

article preview

(Francie)

 

Životopis

Narodil se 19. ledna 1971 pouhých 5 minut poté co se narodilo jeho dvojče, bratr Frédéric. Svého otce nikdy nepoznal, ale matka mu vždy tvrdila, že to byl námořník. Po narození společně s bratrem žil u tety a strýce na poloostrově Crozon, zatímco jejich matka žila v Paříži, kde pracovala na poště. Ve 2 letech se oba bratři vracejí ke své matce a poté se celá rodina stěhuje do francouzského departementu Finistere. Brzy se však jejich matka vdává, jejím manželem se stává muž, který je o 10 let mladší než ona. S ním má poté další 2 děti. Lastennet, který je na matce citově závislý, to bere jako zradu. Jeho otčím je navíc násilnický alkoholik, který ho velmi rád ponižuje a bije. Ve 13 letech tak odchází na internátní školu ve městě Quimper. Zde poté vystuduje obor kuchař - číšník.

Už v 16 letech se z něj stane silný kuřák hašiše. Poprvé je také hospitalizován na psychiatrii, protože těžce nese smrt své milované babičky. Ve 20 letech získává zaměstnání v restauraci Chez Dumonet v Montparnasse, kde se poprvé setkává s ženami, které sám nazval "dámy s norkovým kožichem". Ty se mu občas samy nabízejí a Lastennet se jejich zájmu nijak nebrání. V únoru 1993 se pokusí o sebevraždu, když se předávkuje léky. Příští rok se u něj začne objevovat nutkání vraždit, v létě pak přestane navštěvovat svého psychiatra...

 

Série útoků

24. srpna 1993 - Lastennet rozbije sklo u zadních dveří domu na 49 avenue du Président Franklin Roosevelt. Dům patří Marcelle Cavilierové (87 let). Lastennet po ní požaduje peníze, ale žena mu je odmítá vydat. Útočník proto Marcelle hodí na postel, kde ji uškrtí. Lastennet pak prohledá celý dům a ukradne vše co mu přijde pod ruku. Podle výpovědi souseda policie dokáže sestavit alespoň částečný popis pachatele.

15. listopadu 1993 - Stejným způsobem jako poprvé se Lastennet dostane i do domu na 19 rue Edgar Quinet ve městě Thiais. Majitelka domu, paní Antoinette Boninová (76 let) slyší hluk rozbitého skla a jde se podívat co se stalo. U dveří ji napadne Lastennet a uškrtí ji. Pak opět důkladně prohledá celý dům. Asi v 18:30 však do domu vstoupí syn paní Boninové, který bydlí ve vedlejším domě. V kuchyni narazí na neznámého muže, který prohledává kredenc. Cizinec mu řekne, že se jeho matce udělalo zle a že ho požádala, aby ji uklidil kuchyň. Paní Boninová prý leží ve svém pokoji. Syn jde matku zkontrolovat, ale okamžitě zjistí, že paní Boninová je mrtvá. Když se vrátí zpátky do kuchyně, muž je již pryč. Paradoxně je syn paní Boninové prvním podezřelým, protože zbytek rodiny ochotně dosvědčí, že toužil po matčině domu. Policie však na místě činu nalezne pachatelovy otisky prstů, které se neshodují s otisky jejího syna.

16. listopadu 1993 - Pouhý den po vraždě paní Boninové je zavražděna další žena v Bolougne-Billancourt. Obětí se stane Raymonde Dolisyová (72 let). I ona byla zavražděna ve svém domě.

18. prosince 1993 - Ve svém domě v Bourg-la-Reine je zavražděna Augustine Royerová (91 let). Po této vraždě si policisté všimnou, že místa všech vražd leží na trase autobusové linky 192.

20. prosince 1993 - V domě v Chevilly-Larue Lastennet napadne Rosalii Czajkovou (82 let). Tato žena mu však klade silný odpor a urputně se brání. Její křik navíc přiláká sousedy a tak musí Lastennet utéct. Na místě nechá svoji čepici.

8. ledna 1994 - V domě ne městě Thiais Lastennet uškrtí svoji poslední oběť Violette de Ferlucovou (92 let). Její tělo je nalezeno v jejím apartmá ve 3. patře.

 

Zatčení a soud

Arnaud Bossu, který žije v dělnické ubytovně, přijde na policii s tím, že podezírá svého přítele Lastenneta. Řekl, že se ho Lastennet zeptal jak má použít kreditní kartu, kterou ukradl ženě, kterou sám zavraždil. Pak se mu sice Lastennet pokusil namluvit, že šlo o pouhý vtip, ale když si Bossu druhý den přečetl v novinách zprávu o poslední vraždě, rozhodl se zajít na policii. Toto udání nakonec vedlo k Lastennetovu zatčení. K tomu došlo 14. ledna 1994. Lastennet byl zatčen ve svém bytě a při zatýkání nekladl žádný odpor. V jeho bytě byla nalezena kreditní karta paní de Ferlucové a další předměty ukradené z domů jeho obětí, jako šperky nebo rádio.

Sám Lastennet nijak nezapíral a téměř okamžitě se ke všem vraždám přiznal. Během soudního procesu uvedl jako svůj motiv touhu po nesmrtelnosti. Uvedl: "Chtěl jsem být nesmrtelný jako ďábel. Když jsem někoho zabil, tak těm ženám tekla krev z nosu nebo z uší. Ponořil jsem do ní svůj malíček a pak ho olízl. Přitom jsem cítil jak se uvnitř měním. Jejich krev mě proměňovala. Vždy jsem se zajímal o vampyrismus." Na porotu či na soudce to však neudělalo přílišný dojem a dali přednost loupežnému motivu jeho vražd. Claude Lastennet byl nakonec odsouzen k doživotnímu trestu s možností podmínečného propuštění po 18 letech. Jeho žádosti o propuštění zatím byly vždy zamítnuty a tak i v roce 2020 zůstává Lastennet ve vězení.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 




Statistiky

Online: 13
Celkem: 147658
Měsíc: 22049
Den: 1095