Jdi na obsah Jdi na menu
 


NAPPER Robert Clive

article preview

"Rozparovač z Plumsteadu"

(Velká Británie)

 

Životopis

Narodil se 25. února 1966 v londýnské městské částí Erith, ale většinu života prožil v jiné londýnské čtvrti Plumsteadu. Měl mladší sourozence, dva bratry a sestru. Manželství jejich rodičů bylo vše, jenom ne šťastné. Hádky mezi nimi byly téměř na denním pořádku a Napper i jeho sourozenci byli často svědky fyzického násilí páchanému na jejich matce. Když bylo Napperovi 9 let, jeho otec si sbalil svých pár švestek a zmizel do Austrálie, kde se následně stal hasičem. Pouhý rok poté se jeho rodiče definitivně rozvedli. Zničený Napper téměř každý den píše otci dopisy, když na ně ale nedostává odpovědi, pochopí, že manželství jeho rodičů je nenávratně pryč.

Postupně se Napperovo chování začalo zhoršovat. Rád poslouchal za dveřmi cizí rozhovory a pak obviňoval lidi ve svém okolí, že proti němu kují pikle. Stal se z něj chorobný lhář, byl čím dál více agresivní (zejména vůči svých bratrům, které nepokrytě šikanoval) a našel velké zalíbení ve šmírování své sestry, když se koupala nebo převlékala. Jednou se jeho sestra v noci probudila a zjistila, že její přikrývka leží na zemi a její bratr na ni zírá z druhé strany pokoje. To už bylo moc i na Napperovu matku a tak se rozhodla poslat svého syna v jeho 11 letech na psychiatrické vyšetření. Z něj se Napper vrátil s úsměvem od ucha k uchu a řekl své matce: "Tak oni si myslí, že jsem magor." Psychiatři nakonec Naperrovi diagnostikovali Aspergerův syndrom, se kterým se léčil dalších 6 let.

V roce 1978 došlo k další zásadní události v Napperově životě. Bylo mu 12 let, když byl se svými dvěma kamarády na procházce v lese kousek od svého domu. Tam byli chlapci napadeni a postupně znásilněni jakýmsi rodinným přítel. Ten byl sice nakonec dopaden a odsouzen, ale od té doby už pro Nappera nebylo návratu. Stal se z něj naprostý samotář, chorobně posedlý pořádkem, který žil ve svém vlastním vymyšleném světě. Žil v utkvělé představě, že je světoznámý milionářský matematik nebo že je držitelem Nobelovy ceny za mír. Jindy zase tvrdil, že ovládá telepatii. I ve škole ho učitelé popisovali jako robota, který sice udělá co po něm chtějí, je ale duchem naprosto nepřítomný. Napper navíc naprosto nevyjadřoval své emoce. Jednoho dne učitelka předčítala třídě povídku Edgara Allana Poea "Zrádné srdce". Když se dostala do pasáže, kdy dojde k vraždě starého muže, Napper zbledl, začal se potit a celý se třásl. Později uvedl, že to byl důsledek jeho vzrušení z popisovaného násilí. Byl proto znovu poslán na psychiatrické vyšetření, kde mu byla diagnostikována paranoidní schizofrenie.

Napperovo chování se však nadále zhoršovalo. Zoufalá matka na něj musela zavolat policii, protože neustále okrádal ji i ostatní příbuzné. Zřejmě doufala, že to jejího syna dostatečně vyleká, ale opak byl pravdou. Policie Napperovi odebrala otisky prstů, nechala ho přes noc ve vazbě, ale pak ho propustila bez jakéhokoliv obvinění. To v Napperovi vyvolalo dojem, že je nadlidsky silný zločinec, který páchá dokonalé zločiny a na kterého je policie krátká.

Napper v 16 letech opouští školu a přivydělává si různými nekvalifikovanými pracemi. U žádné však nevydrží dlouho. O 2 roky později už je toho na jeho matku příliš a vyhodí Nappera z domu. Za další 2 roky je Napper poprvé zatčen, když ohrožuje náhodné lidi na ulici vzduchovkou. Nakonec dostane podmínečný trest. V roce 1987 se paní Napperová znovu vdává, ale Napper svým nevlastním otcem natolik pohrdá, že s ním odmítá mluvit.

 

Série zločinů

Přibližně ve stejné době začne Napper šmírovat a sledovat ženy. Jakmile uvidí vhodnou kandidátku, začne ji sledovat od autobusové zastávky až do jejího domu, kde ji celé hodiny šmíruje skrz okna. Místa svých sledování si pečlivě zapisuje do mapy. Voyeurství však Napperovi po nějaké době již nestačí. V srpnu 1989 napadne a znásilní 31letou ženu, která se opalovala na své zahradě v Plumsteadu. Navíc ji znásilní před jejími dvěma dětmi. Na odchodu ještě Napper ženě řekne: "Chceš dobrou radu? Nenechávej otevřený zadní dveře na zahradu." K tomuto znásilnění se přizná své matce, když ho v říjnu 1989 přijela navštívit. Jeho matka sice neví jestli tomu má věřit, ale raději zavolá na policii, kde policistovi řekne, že její duševně nemocný syn se ji právě přiznal ke znásilnění. Policista, který zvedl telefon však překvapené ženě řekne, že nemá žádné hlášení o znásilnění a tím pro něj případ končí... Napperova matka pak ještě zavolá synovu psychiatrovi, ale ten nad tím jen mávne rukou. Paní Napperová tak vzdává svou snahu oznámit synův zločin, ale okamžitě se s Napperem přestane stýkat.

Naprosto nepochopitelná nečinnost policie umožní Napperovi ve svém jednání pokračovat. Během čtyř let znásilnil minimálně 70 žen. Ve většině případů se jednalo o mladé hezké blondýnky. Napper na ně útočil na jakémkoliv místě a bylo mu jedno zda je žena sama nebo je na procházce se svým dítětem v kočárku. Ve většině případů Napper na ženu zaútočil zezadu, povalil ji na zem, přiložil ji na krk nůž a poté ji znásilnil. S každým dalším případem bylo jeho chování více a více agresivní. Bylo zřejmě jen otázkou času, kdy dojde k nejhoršímu...

15. července 1992 se tak stane. Rachel Nickellová (23 let) byla krásná blondýnka, bývalá modelka a milující matka. Napper na ni zaútočil v jejím domě ve Wimbledonu. Nejprve ji znásilnil přímo před jejím dvouletým synem Alexem. Poté ji podřízl hrdlo a nakonec ji zasadil 49 bodných ran nožem. Když na místo činu přijeli policisté, našli Rachel v tratolišti krve, s džínami a kalhotkami staženými ke kotníkům. U jejího těla klečel malý Alex, objímal svou mrtvou matku a zoufale křičel: "Vstávej maminko! Vzbuď se, prosím!" Policisté ho od jeho matky museli doslova odtrhávat. Na čele oběti policisté našli mokrý kus papíru. Původně si mysleli, že jde o jakousi zprávu od vraha, ale nakonec se ukázalo, že ho tam dal Alex, protože si myslel, že obklad jeho mamince pomůže...

Těsně po vraždě byl Napper zatčen, ale pro nedostatek důkazů musel být propuštěn. Stejně tak byl zatčen i kvůli podezření ze spáchání série znásilnění, ale i tady policii chyběly důkazy.

Napper tak dále nerušeně šmíruje ženy. Jednou z nich je i Samantha Bissetová (27 let). Byla to údajně velmi milá žena, která měla sice za sebou drogovou minulost, ale narozením její dcery Jazmine začala úplně nový život, který se točil jen kolem její holčičky. Samantha byla však až moc důvěřivá a lehkovážná. Velice často se na své zahradě opalovala nahoře bez, nechávala přes noc odemčené dveře od domu a zásadně nezatahovala záclony v oknech a to ani v momentě, kdy si užívala intimní chvíle se svým přítelem. Dokonalá kombinace pro člověka jako je Napper. Tomu už pozorování této ženy nestačilo a v listopadu 1993 vnikl do jejího domu. Samanthu ubodal 20 ranami nožem a poté ji znásilnil. Pak svou pozornost obrátil k malé Jazmine, které byly 4 roky a 3 měsíce. Napper ji znásilnil hned vedle těla její matky a poté ji zadusil polštářem. Ani to mu však nestačilo. Na zemi v obýváku rozložil několik polštářů, na které pak položil Samanthino tělo. Přesně tak se Samantha milovala se svým přítelem, což Napper často vídal. Zde Samanthě zasadil dalších 60 bodných ran nožem. Pak se jí pokusil odříznout nohu, což se mu ale nepovedlo. Rozhodl se proto otevřít její hrudní koš. Když se mu to podařilo, začal opět zuřivě bodat do odhaleného srdce a plic. Nakonec se ještě rozhodl odnést si suvenýr. Odřízl proto kus Samanthina břicha, který vložil do igelitové tašky a odnesl si ho domů.

 

Zatčení a soud

Policisté, kteří byli na místě činu, to nejčastěji popisovali jako naprostá jatka. Policejní fotograf, který svou práci dělal již několik let, byl tak otřesen, že musel na 2 roky změnit práci. Naštěstí se však podařilo nalézt pachatelův otisk prstu. Napperovy otisky již policie měla v archivu a tak mohl být "Rozparovač z Plumsteadu" konečně zatčen. Stalo se tak v květnu 1994. I u výslechů bylo zřejmé, že Napper žije ve vlastním světě, naprosto odtržen od reality. Nicméně se i tak přiznal k dvojnásobné vraždě Samanthy a Jazmine Bissetových. U soudu mu byla uznána snížená odpovědnost za jeho činy a v říjnu 1995 byl poslán do psychiatrické léčebny v Broadmooru na časově neomezenou dobu. Již od počátku Napper čelil i obvinění z vraždy Rachel Nickellové. Napper jakoukoliv vinu popíral a navíc byl za tuto vraždu zatčen muž jménem Colin Stagg. Ten byl však naštěstí brzy propuštěn. K jednoznačnému zlomu nakonec došlo až v roce 2008, kdy byl Napper definitivně spojen i s touto vraždou díky analýze DNA. 18. prosince 2008 byl uznán vinným i z vraždy Rachel Nickellové. Na jeho umístění v Broadmooru to však nic nezměnilo, protože i tentokrát mu byla uznána snížená odpovědnost. Robert Clive Napper tak nadále zůstává v psychiatrické léčebně, ze které se pravděpodobně již nikdy nedostane.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 




Statistiky

Online: 9
Celkem: 105330
Měsíc: 20264
Den: 623