Jdi na obsah Jdi na menu
 


TESSNOW Ludwig

article preview

"Šílený tesař"

(Německo)

 

Ludwig Tessnow se narodil 15. února 1872 v Německu. Jeho další životní osudy bohužel nejsou známy, s výjimkou toho, že se vyučil tesařem a tuto profesi poté vykonával drtivou většinu svého života.

Ráno 9. září 1898 opouští dvě děvčata své domovy blízko Lechtingenu v Dolním Sasku a míří do školy. Jmenují se Hannelore Heidemannová a Else Langemeierová a obě mají 7 let. Přestože jejich škola je vzdálená necelých 300 metrů, nikdy do ní nedorazily. Když se nevrátí domů ani na oběd, jejich matky navštíví školu. Když zjistí, že děvčata ve škole nebyla, zburcují manžele i sousedy a začnou po děvčatech pátrat. Tříhodinové prohledávání vesnice a jejího okolí však žádný výsledek nepřineslo. Rozhodnou se proto prohledat i nedaleký les. Asi ve 21:00 se podaří nalézt malou Hannelore. Nebo alespoň to, co z ní zbylo. Dívka je nahá a její tělo je příšerně zohavené a rozřezané na několik kusů, které jsou nalezeny na několika různých místech. O něco později je v křoví nalezeno i nahé tělo Else. To je stejně zohaveno jako tělo její kamarádky a některé části jejího těla jsou rovněž nalezeny na různých místech v lese. Policejní lékař později konstatuje, že dívky byly navíc před smrtí znásilněné. Kousek od místa, kde ležela jedna z dívek, byl nalezen knoflík.

Při vyšetřování policie narazila na svědka, který tvrdil, že viděl místního tesaře jménem Tessnow, jak toho rána vychází z lesa. Na jeho oblečení byly znatelné rudohnědé skvrny. Když policie zaklepala na Tessnowovi dveře, Tessnow jim přišel otevřít právě v tomto oblečení, na kterém byly stále patrné skvrny od něčeho, co připomínalo krev. Tessnow byl okamžitě zatčen. Na jeho oblečení navíc chyběl jeden knoflík, který odpovídal tomu, který byl nalezen na místě činu. Tessnow však tvrdil, že tento knoflík ztratil již před několika týdny a že toho rána vycházel z lesa proto, že se vracel od jednoho ze zákazníků a lesem si zkracoval cestu. Skvrny na jeho oblečení byly podle něj od barvy na dřevo. Policie jeho výpovědi příliš nevěřila, ale kvůli nedostatku důkazů musel být nakonec Tessnow propuštěn. Ještě několik měsíců žil v Lechtingenu a několikrát byl viděn v oblečení potřísněném tmavými skvrnami. Až v lednu 1899 se Tessnow odstěhoval do vesnice Baabe v Meklenbursku.

Přibližně v polovině června 1901 upoutal pozornost jednoho místního statkáře štěkot jeho psa a zoufalé naříkání jeho ovcí. Když statkář vyběhl ven, uviděl jakéhosi muže, jak utíká od jeho statku směrem do lesa. Když poté statkář otevřel ohradu s ovcemi, nemohl uvěřit vlastním očím. 7 jeho ovcí bylo velmi brutálně zabito. Některé měly zaživa odřezané nohy, jiné byly rovněž zaživa rozpárané a jejich vnitřnosti byly rozházeny po celé ohradě.

Večer 1. července 1901 si dva bratři Hermann (8 let) a Peter (6 let) Stubbeovi z malého městečka Göhren odešli hrát za dům. Když se nevrátili na večeři, jejich otcové zalarmovali sousedy a místního policistu a vydali se je hledat. Pátrání po nejbližším okolí však bylo bezvýsledné. Až druhý den jejich těla našel jeden ze sousedů v nedalekém lese. Na to, co uviděl, jistě do smrti nezapomněl. Mladší Peter měl odříznutou hlavu, která byla rozbita doslova na kaši. Jeho břišní dutina byla otevřena a z rány vyčnívala jeho střeva. Vrah navíc z jeho těla vyjmul srdce, které bylo nalezeno o několik metrů dál. Staršího Hermanna vrah doslova rozpůlil vedví. Jeho pánev a nohy byly nalezeny na druhé straně lesa. V jeho těle rovněž chybělo srdce, které se však nikdy nepodařilo najít. Kousek od místa nálezu těl byl nalezen velký kámen, kterým byli zřejmě chlapci ubiti k smrti. I tentokrát byly oběti před svou smrtí znásilněny.

I v tomto případě měla policie štěstí na svědka. Jedna místní žena totiž viděla místního tesaře Tessnowa, jak s chlapci mluví kousek od lesa v ten stejný večer, kdy oba bratři zmizeli. Tessnow byl hned druhý den zatčen. Během prohlídky v jeho domě policie narazila na čerstvě vyprané oblečení se zřetelnými skvrnami od něčeho, co připomínalo krev. Stejné skvrny byly nalezeny i na jeho botách. I tentokrát Tessnow tvrdil, že jde o skvrny od barvy na dřevo, se kterou běžně pracoval. Tessnowa také identifikoval statkář jako muže, kterého viděl utíkat od jeho statku v den, kdy mu někdo pobil několik ovcí. I toto obvinění však Tessnow razantně odmítal.

Jeden z vyšetřovatelů si vzpomněl na případ z roku 1898, kdy podezřelý rovněž tvrdil, že skvrny na jeho oblečení nejsou od krve, ale od barvy na dřevo. Při bližším prozkoumání tohoto případu zjistil, že i tenkrát byl oním podezřelým Tessnow. Tím se podezření policie ještě zvýšilo.

Ten stejný rok se podařilo německému bakteriologovi Paulu Uhlenhuthovi vyvinout metodu, pomocí které byl schopen rozeznat skvrny od krve, stejně jako rozpoznat, zda jde o krev lidskou či zvířecí (tzv. Uhlenhuthova metoda). Policisté mu proto na přelomu července a srpna 1901 poslali Tesnowovo oblečení a boty, stejně jako kámen nalezený na místě nálezu těl obou chlapců. 5. srpna 1901 Uhlenhut sepsal svou závěrečnou zprávu. V ní uvedl, že na kameni jsou jednoznačně skvrny od lidské krve a je nade vší pochybnost, že tímto kamenem byli oba chlapci zavražděni. Některé skvrny na Tessnowově oblečení a botách jsou opravdu od barvy, ale drtivá většina z těchto skvrn byla způsobena lidskou krví. Několik skvrn bylo také od ovčí krve. Bylo to vůbec poprvé, kdy byla tato metoda použita v kriminalistice.

Soudní proces byl zahájen na jaře 1902. I u soudu Tessnow trval na své nevinně. Profesor Uhlenhut svědčil i u soudu a potvrdil, že skvrny nalezené na oblečení obžalovaného jsou od lidské a zvířecí krve. Hned 6 psychiatrů uvedlo, že Tessnow tyto vraždy spáchal v době, kdy nebyl schopen domyslet důsledek svého chování kvůli jeho duševní chorobě. Ani to však Tessnowovi nepomohlo. Po pouhých 10 dnech byl uznán vinným a za vraždy obou chlapců byl odsouzen k smrti. Za útok na statkářovy ovce byl navíc odsouzen ke 2 rokům ve vězení. Tessnow se proti rozsudku na místě odvolal. Jeho odvolání však bylo 14. března 1904 zamítnuto. Není úplně jisté, kdy byl Ludwig Tessnow popraven, ale s největší pravděpodobností byl ještě v roce 1904 gilotinován na dvoře greifswaldského vězení. V tu dobu mu bylo 32 let.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 




Statistiky

Online: 7
Celkem: 145298
Měsíc: 21108
Den: 1318