"Satan v sukni"

(Rusko)

Životopis

Irina Viktorovna Gajdamačuková se narodila v roce 1972 ve městě Ňagaň v Chantymansijském autonomním okruhu v tehdejším SSSR. Již v raném věku si vypěstovala silnou závislost na alkoholu. Když to zjistily úřady, byli její rodiče zbaveni všech rodičovských práv. Na začátku 90. let se přestěhovala do Krasnoufinsku ve Sverdlovské oblasti, kde se poznala se svým manželem Jurijem, se kterým měla později dvě děti. Postupem let se její závislost na alkoholu zhoršila natolik, že jí manžel odmítal svěřit jakékoliv peníze, protože je okamžitě utratila za vodku.

Série vražd

V letech 2002 až 2010 Gajdamačuková spáchala sérii vražd, jejímiž oběťmi byly starší ženy. Nejmladší oběti bylo 61 let, té nejstarší potom 89 let. Gajdamačuková předstírala, že je sociální pracovnice, čímž si získala důvěru svých obětí. Jakmile ji některá z žen pustila do svého bytu, Gajdamačuková na ni zaútočila a ubila ji sekerou nebo kladivem. Poté prohledala byt své oběti a ukradla všechny peníze, které našla. V několika případech pak ještě na místě činu založila požár, aby tím zahladila stopy. Vždy se snažila, aby požár vypadal jako nehoda. Přesto policisté věděli, že jsou na stopě sériového vraha. Celou dobu však byli přesvědčeni, že hledají muže, protože nevěřili, že by žena spáchala tak kruté vraždy. Navíc celé vyšetřování bylo vedeno značně nekoordinovaně. Většina vražd byla spáchána ve městě Krasnoufimsk, některé pak v Jekatěrinburgu, Serově, Ačitu a Družininu. V roce 2010 Gajdamačuková změnila svou taktiku. Přestala se představovat jako sociální pracovnice, ale svým obětem začala tvrdit, že je dekoratérka. Tato změna jí ovšem mnoho štěstí nepřinesla. Jedné z obětí se podaří utéct a informovat policii. Ta je nejprve překvapená, že vrahem je žena, ale nakonec policisté dojdou k závěru, že jde jistě o přestrojeného muže. Mezitím Gajdamačuková zavraždí svoji poslední oběť. Tou se stala Alexandra Povaritšinová (81 let). Když ale Gajdamačuková opouští byt své oběti, zahlédne ji jeden ze sousedů, který okamžitě informuje policii. Ta je zmatená, protože má v té době ve vazbě Irinu Valejevovou, která se k vraždám přiznala. Brzy však vyjde najevo, že Valejevová byla k doznání donucena při výslechu, a policie ji propustí.

Zatčení a soud

Policie má konečně podrobný popis vražedkyně. Ten sedí přesně na Gajdamačukovou. Když u ní policie v červnu 2010 zazvoní, Gajdamačuková se ke všemu dozná. Všechny vraždy spáchala proto, aby měla peníze na vodku. Soud začal v únoru 2012. Během něj Gajdamačuková své doznání odvolá a tvrdí, že je nevinná. Forenzní psychiatr dojde k závěru, že i když Gajdamačuková trpí určitou poruchou osobnosti, byla v době vražd příčetná. 12. června 2012 byla Irina Viktorovna Gajdamačuková odsouzena za 17 vražd a 1 pokus o vraždu ke 20 letům ve vězení. Tento verdikt značně pobouřil příbuzné obětí, podle nichž Gajdamačuková v podstatě dostala za každý jeden lidský život zmařený její rukou jen 1 rok vězení.

Zdroje: wikipedia.org, DailyNews.co.uk