Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozhovor s Jeffrey Dahmerem

article preview

Tento rozhovor byl pořízen 13. srpna 1992 ve věznici Columbia Correctional Facility ve Wisconsinu. Vedl ho agent FBI (jeho jméno je ve složce začerněno) s usvědčeným sériovým vrahem Jeffrey Dahmerem. O případu Jeffreyho Dahmera se více dočtete zde. Druhý rozhovor s Dahmerem si můžete přečíst zde.

Agent: "Ahoj. Jeffrey, dnes bych se rád dozvěděl něco o tvé minulosti, o tvém rodinném zázemí. Chceš ještě nějaké muffiny?"

Dahmer: "Ne."

Agent: "Opravdu?"

Dahmer: "Jo."

Agent: "Nechutnají ti?"

Dahmer: "To ne, jsou dobrý."

Agent: "To jsou, příště zase donesu. Řeknu ti, jsou fakt dobrý."

Dahmer: "Jo."

Agent: "Jaký jsi měl vztah se svými rodiči v době dospívání?"

Dahmer: "Docela dobrý, řekl bych že takový průměr."

Agent: "Kolik jsi mě sourozenců?

Dahmer: "Mám o šest let mladšího bratra."

Agent: "V kolika letech jsi zjistil, že jsi jiný?"

Dahmer: "Já věděl... Zjistil jsem to někdy ve 13."

Agent: "Myslíš to, že jsi homosexuál?"

Dahmer: "Hm."

Agent: "Stalo se v té době něco díky čemu jsi to zjistil?"

Dahmer: "Ne, nestalo se nic takového. Říká se, že občas to může vyvolat sexuální obtěžování, to ale není můj případ."

Agent: "Jako dítě tě nikdy nikdo nezneužil?"

Dahmer: "Ne, nikdy."

Agent: "Měl jsi tehdy někoho ve svém okolí komu jsi bezvýhradně důvěřoval a komu jsi se s tím svěřil?"

Dahmer: "Ne. Věděl jsem to jen já."

Agent: "Ani během studia na střední škole?"

Dahmer: "Měl jsem přátele a tak... Ale tyhle věci jsem si nechával pro sebe."

Agent: "Myslíš, že jsi byl na střední škole spíše podprůměrný student?"

Dahmer: "Jo, to jsem byl."

Agent: "V kolika letech jsi spáchal svůj první zločin?"

Dahmer: "To mělo spojitost s mým nadměrným pitím. Moje problémy s alkoholem začaly...asi někdy kolem 18 let."

Agent: "Bral jsi v té době drogy?"

Dahmer: "Ne, tehdy jsem drogy nebral. Na střední jsem měl jen párkrát marihuanu, to je vše."

Agent: "Dokončil jsi střední školu?"

Dahmer: "Jo."

Agent: "Jaké byly tvoje známky?"

Dahmer: "Průměrné. B, C..."

Agent: "Účastnil jsi se nějakých mimoškolních aktivit?"

Dahmer: "Měli jsme na škole tenisový klub, v kterém jsem byl asi rok. Ale nevydržel jsem tam."

Agent: "Pak jsi šel na vysokou?"

Dahmer: "Na tři měsíce."

Agent: "A jaká škola to byla?"

Dahmer: "Ohio State. Vyrazili mě odtud, protože jsem moc pil."

Agent: "Co jsi rád pil?"

Dahmer: "Hlavně pivo... Pivo a různé míchané nápoje. Taky tvrdý alkohol. A v barech někdy víno."

Agent: "Vzpomeneš si kdy jsi měl první homosexuální zkušenost?"

Dahmer: "No... To bylo, když jsem sloužil v Německu v armádě. Byl jsem zdravotník... Byl tam jeden seržant... Měl vlastní pokoj... Jedné noci jsem pil v místním klubu... Zeptal se mě jestli nechci jít k němu na party a já souhlasil. Když jsme pak přišli k němu, nikdo tam nebyl. Nabídl mi hašiš a pivo. Pamatuju si, že to byl kvalitní hašiš... Pak se šel vysprchovat a když se vrátil, chtěl se mnou mít sex, ale já jsem ho odmítl. To bylo poprvé, kdy po mě někdo chtěl homosexuální pohlavní styk. Moje úplně poprvé bylo knihkupectví v Milwaukee."

Agent: "A to ti bylo kolik?"

Dahmer: "22 nebo 23."

Agent: "Měl jsi zálibu v pornografii?"

Dahmer: "Jasně, utratil jsem za ni tisíce dolarů."

Agent: "Kdy poprvé?"

Dahmer: "V Německu."

Agent: "Je rozdíl mezi jejich pornografií a tou v USA?"

Dahmer: "Bylo to poprvé, kdy jsem viděl porno zaměřené na mou sexuální orientaci. Neměl jsem žádný vztah, takže jsem se uspokojoval nad pornem a pokračoval jsem v tom pak i po návratu do Států. Myslím si, že spousta lidí si kupuje porno ze stejného důvodu."

Agent: "Kdy jsi zavraždil svou první oběť?"

Dahmer: "To byl Steven Hicks."

Agent: "To bylo v Milwaukee?"

Dahmer: "Přesně. Jel jsem do Ohia a on stopoval u silnice."

Agent: "Stalo se podle tebe v tvém dětství něco co z tebe udělalo sériového vraha?"

Dahmer: "Ne."

Agent: "Co třeba tvůj alkoholismus?"

Dahmer: "Je to pro mě záhada. Na světě je spousta alkoholiků a nic podobného neudělají. Já vážně nevím"

Agent: "Ani dnes neumíš určit co z tebe udělalo sériového vraha?"

Dahmer: "Nemám tušení. Nevím proč jsem kolem 16 let začal mít ty představy. Je to pro mě záhada... A nevědí to ani psychiatři."

Agent: "Teď k tvým obětem. Existuje nějaký klíč podle kterého sis je vybíral?"

Dahmer: "Vybíral jsem si dobře stavěné muže, takové ty typy "chippendales", muže se sportovní postavou. Nezabíjel jsem je z nenávisti...já...věděl jsem, že je to jediný způsob jak je donutím se mnou zůstat. Myslím, že pocit totální kontroly zvyšoval moje sexuální vzrušení. Když jsem nad nimi měl úplnou kontrolu, mohl jsem si s nimi dělat cokoliv jsem chtěl. To byla moje motivace, nebyla v tom žádná nenávist."

Agent: "Když sis vybral oběť jak jsi ji oslovil?"

Dahmer: "V baru. Nabídl jsem jim peníze."

Agent: "Šli s tebou dobrovolně?"

Dahmer: "Přesně."

Agent: "Řekni mi, měl jsi někdy pedofilní fantazie?"

Dahmer: "Ne. No....v západním Dallasu jsem měl jeden menší problém, kdy jsem se choval oplzle před dvěma kluky..."

Agent: "Za to jsi byl zatčený, že?"

Dahmer: "Přesně. Ale neublížil jsem jim. Jen jsem před nimi masturboval."

Agent: "Při několika předešlých rozhovorech jsi se zmínil, že jsi masturboval velice často."

Dahmer: "Přesně."

Agent: "Kdy jsi s tím začal?"

Dahmer: "Už nevím přesně...Asi ve 13."

Agent: "A postupně se z toho stala posedlost?"

Dahmer: "Jo a zároveň se stupňovaly i moje fantazie. I z těch se postupně stala posedlost"

Agent: "A tyto fantazie, jak jsi je kontroloval, když jsi byl na škole nebo později v armádě?"

Dahmer: "Alkoholem, pornografií a masturbací."

Agent: "To ti tehdy stačilo pro uspokojení?"

Dahmer: "Ano. Ale jakmile jsem měl příležitost a místo, kde bych mohl své fantazie proměnit v realitu... Pokoušel jsem se to utlumit, ale bylo to příliš silné."

Agent: "Kdy tě poprvé napadlo, že někoho zabiješ?"

Dahmer: "Asi někdy v 15 nebo 16. Byla to neodbytná myšlenka někde vzadu v hlavě, ale byla pořád silnější... Tehdy mě nenapadlo, že to někdy udělám, ale pak jsem jel do Ohia..."

Agent: "To byl ten stopař?"

Dahmer: "Není pro to žádná omluva, ale tenkrát do sebe vše dokonale zapadlo..."

Agent: "Jeffrey, nikdy jsme o těch fantaziích nemluvili detailněji. Co to bylo za fantazie?"

Dahmer: "No... Byly to fantazie o dobře stavěných mladých mužích, které bych měl plně pod kontrolou. Nevím jestli do těch fantazií zapadala i vražda, ale věděl jsem, že je to jediný způsob jak ty fantazie plně realizovat."

Agent: "Takže to byly fantazie o tvé naprosté dominanci?"

Dahmer: "Přesně."

Agent: "A oni byli tvými otroky?"

Dahmer: "Jo."

Agent: "A co čtvrcení těl tvých obětí?"

Dahmer: "To byla nejdřív nutnost, protože jsem nevěděl jak se zbavit těl. Postupně mě to ale začalo vzrušovat."

Agent: "Takže jsi je zabil."

Dahmer: "Hm."

Agent: "A rozřezal jejich těla."

Dahmer: "Přesně."

Agent: "Stáhl je z kůže."

Dahmer: "V tom nebylo nic sexuálního, byla to jen..."

Agent: "Zvědavost?"

Dahmer: "Morbidní zvědavost. Udělal jsem to jen jednou. Nevěděl jsem jestli to vůbec jde, chtěl jsem vidět jak to bude vypadat. A nakonec jsem si nechával památky - jejich lebky."

Agent: "Jen lebky? Žádné jiné části těl?"

Dahmer: "Někdy jejich genitálie, ruce... Jednou jsem se pokusil jednu hlavu mumifikovat. Rozbil jsem vzadu lebku a vyjmul mozek. Pak jsem vnitřek vymyl acetonem. Nějakou dobu to fungovalo, ale pak jsem tu hlavu odložil do šatníku."

Agent: "Kde jsi se naučil tolik o lidské anatomii? Měl jsi nějaké lékařské knihy?"

Dahmer: "Ne. Vše jsem řešil metodou pokus - omyl. Nikdy jsem neměl nějaké velké vědomosti o lidské anatomii. "

Agent: "Byl jsi přece medik."

Dahmer: "To ano, ale to byla vojenská polní nemocnice, měl jsem jen všeobecné lékařské znalosti."

Agent: "A co znalosti různých chemikálií, s jejichž pomocí jsi se zbavoval těl?"

Dahmer: "To stejné, metoda pokus - omyl. Navíc, naproti mému bytu byla lékárna, měl jsem pro své experimenty v podstatě neomezené prostředky."

Agent: "Svoje oběti jsi uspával chloroformem?"

Dahmer: "Párkrát jsem to zkusil, ale nikdy to nefungovalo. Možná jsem měl nějaký špatný druh, nevím... Mnohem účinnější byly prášky na spaní, které jsem jim přidal do pití."

Agent: "Nikdy jsi nepoužil násilí?"

Dahmer: "Párkrát ano. Vždycky jsem chtěl, aby to bylo rychlé a bezbolestné.. Jednou mi došly prášky na spaní a došlo ke rvačce, při které jsme převrhli stůl a rozbili jednu sošku. A s jedním asi 15letým jsem zase neměl prášky, tak jsem ho praštil, ale nechal jsem ho jít. On se potom vrátil a chtěl po mě peníze. Porvali jsme se a on zase odešel. Všechno řekl policistům, kteří mu nevěřili a tak... Ale bylo to jen dvakrát."

Agent: "Co jsi používal při rozřezávání těl?"

Dahmer: "Jeden opravdu hodně velký lovecký nůž. Koupil jsem ho v nákupním centru."

Agent: "Používal jsi při rozřezávání nějaký osvědčený postup?"

Dahmer: "Ne, prostě...Nerad o tom mluvím, když se to nahrává...Nevím, kdo to bude poslouchat...Opravdu to chcete mít nahrané?"

Agent: "Ano, je to pro oddělení behaviorálních věd. Pokud chceš můžu nahrávání vypnout a psát si poznámky."

Dahmer: "Tak to řeknu jen ve zkrácené verzi. Řez jsem vedl od hrudní kosti až po...rozkrok. Vyjmul jsem vnitřní orgány a pak jsem začal odřezávat maso z lýtek, stehen, uřízl jsem hlavu a dal ji do mrazáku. Pak jsem položil kostru do velkého 80 galonového hrnce, do kterého jsem nalil roztok na čištění zdí. Odstranil jsem tak zbytky masa a uvedl vše do varu.To stejné jsem udělal i s hlavou. Tím jsem dostat krásně čistou kostru. Někdy jsem si některé části těl nechal, abych je snědl. Zbytky jsem pak vyhodil do odpadků nebo je rozpustil v kyselině. To stejné jsem pak udělal s některými kostrami. Tak jsem to dělal."

Agent: "Na jak dlouho tě tento rituál uspokojil?"

Dahmer: "Dlouhou dobu asi na 2 měsíce. Ke konci už to bylo tak na týden."

Agent: "Na týden?"

Dahmer: "Jo, už se to naprosto vymykalo kontrole."

Agent: "A co moment, kdy jsi kostry už neměl kde skladovat? Nebál jsi se odhalení?"

Dahmer: "Když už jsem neměl doma místo, začal jsem je dávat do mrazáku. Když už ani to nešlo, koupil jsem si velký 55 galonový barel, ve kterém jsem je rozpouštěl v kyselině."

Agent: "Zpátky k tvým obětem. Měl jsi s nimi sex předtím než jsi je zabil?"

Dahmer: "Předtím i potom."

Agent: "Takže jsi nekrofil?"

Dahmer: "Přesně. A nekrofilie vede ke kanibalismu. Jedna věc vede k druhé..."

Agent: "O posmrtném sexu s oběťmi jsme spolu ještě nemluvili. Šlo vždy o anální sex?"

Dahmer: "Někdy ano."

Agent: "A jindy?"

Dahmer: "No...někdy jsem nad nimi masturboval...někdy to byl orální sex a někdy...Někdy jsem prostě provedl na jejich těle menší řez a do něj jsem...Vím, že to zní hrozně..."

Agent: "Jaká doba uplynula od momentu, kdy sis ty muže přivedl domů do momentu, kdy jsi je zabil?"

Dahmer:  "Zabil jsem je vždy tu noc, kdy jsem si je přivedl domů. S výjimkou doby, kdy jsem zkoušel nové techniky."

Agent: "Jaké techniky?"

Dahmer: "Už mě unavovalo je zabíjet a...rozřezávat je. Tak jsem se rozhodl vyzkoušet jestli je možné... Chtěl jsem vyzkoušet jestli je možné vyrobit z lidí zombies. Vím, že to zní nechutně, ale chtěl jsem z nich udělat lidi bez vlastní vůle, kteří by poslouchali moje příkazy. Takže jsem jim vyvrtal díru do lebky a vstříknul jim kyselinu přímo do mozku. Ale nefungovalo to, vždycky potom umřeli. Ale jeden z nich, Jeremiah Weinberger, takto vydržel v komatu až do druhého dne. Když jsem pak přišel z práce, tak umřel. Vyděsilo mě to, protože on byl jediný, který umřel s otevřenýma očima... Zíral na mě..."

Agent: "Dáš si cigaretu?"

Dahmer: "Jo, jednu bych si teď opravdu rád dal."

Agent: "Dobře, tady máš. Pro dnešek náš rozhovor ukončíme. Vyřídím manželce, že ti chutnaly její muffiny."

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář