Jdi na obsah Jdi na menu
 


Albert Howard Fish

article preview

"The Grey Man"

(USA)

 

Životopis

Narodil se 19. května 1870 ve Washingtonu jako Hamilton Howard Fish. Už v dětství si nechal říkat "Albert", údajně na památku svého zesnulého bratra. Také se tím chtěl zbavit přezdívky "Ham & Eggs", kterou ho častovali jeho vrstevníci. Ve Fishově rodině se poměrně často vyskytovaly různé psychické poruchy. Jeho strýc trpěl psychózou, doprovázenou náboženskými halucinacemi, zemřel v psychiatrickém ústavu. I jeho nevlastní bratr zemřel v blázinci. Jeho mladší bratr pro změnu trpěl slabomyslností. Jeho matka měla časté halucinace, jeho tetu považoval zbytek rodiny za šílenou. Jeho další bratr byl alkoholik a jedna z jeho sester trpěla blíže nespecifikovanou duševní poruchou.

Když bylo Fishovi 5 let, jeho otec zemřel na infarkt. Následkem toho byl Fish poslán do sirotčince, protože jeho matka nebyla schopna uživit celou rodinu. Za zdmi sirotčince byl Fish šikanován ostatními dětmi, často byl od nich surově bit. Ani zaměstnanci sirotčince se k chlapcům nechovali jinak. Za sebemenší prohřešek byli chlapci bičováni. V tu dobu si však Fish uvědomil, že mu bolest přináší uspokojení. Fish později vypověděl: "Tam se všechno zvrtlo. Byli jsme tam nemilosrdně bičováni. Viděl jsem malé chlapce dělat věci, které by kluci v jejich věku dělat neměli."

V roce 1880 si jeho matka najde lépe placenou práci a Fish se tak může vrátit domů. O pouhé 2 roky později navázal homosexuální vztah s mladíkem, který doručoval telegramy. Ten ho zasvětil do tajů urofilie (pití moči) a koprofágie (pojídání výkalů). Fish rovněž často navštěvoval veřejné lázně, kde dlouhé hodiny pozoroval ostatní chlapce. Už od puberty odpovídal na seznamovací inzeráty v novinách. Jeho odpovědi byly plné těch nejodpornějších zvráceností. Tento "koníček" Fishovi vydržel po celý život.

V roce 1890 se Fish odstěhoval do New Yorku, kde si nechal od mužů platit za sex. Jeden z jeho tehdejších milenců ho vzal do panoptika, kde byl Fish silně fascinován jedním z exponátů, kterým byl rozříznutý penis. Těsně po příjezdu do New Yorku začal Fish obtěžovat a znásilňovat malé děti. Jeho obětem nebylo, ve většině případů, ani 6 let. V roce 1898 se Fish oženil s Annou Mary Hoffmanovou, se kterou měl 6 dětí (4 syny a 2 dcery). Těsně po svatbě se Fish začal živit jako malíř pokojů. V roce 1903 byl zatčen za krádež, za kterou byl poslán do vězení Sing Sing.

Kolem roku 1910 pracoval Fish ve Wilmingtonu. Zde se seznámil s mentálně postiženým Thomasem Keddenem (19 let). 2 týdny ho bral na opuštěnou farmu, kde jej mučil. Poslední den mu Fish uřízl penis. V tu chvíli měl v plánu Thomase zavraždit, rozřezat jeho tělo a to si odnést domů. Bylo ale léto a Fish se obával, že by ho pach mrtvého těla prozradil. Navíc Fishe překvapilo, že se Thomas svíjí bolestí. Ovázal mu proto ránu, položil na stůl 10 dolarů a odešel. Pak už se s ním nikdy neviděl.

V lednu 1917 od Fishe odešla manželka. Sebrala mu téměř vše, včetně vybavení bytu. Fish se tak musel starat sám o svých 6 dětí. A zatímco jiné děti mučil a vraždil, své vlastní děti Fish nadevše miloval. Nikdy jim fyzicky neublížil, nikdy je sexuálně neobtěžoval. U soudu ale jedna z jeho dcer vzpomínala, že je nutil hrát velice zvláštní hry. Při jedné z nich se svlékl do spodního prádla a klekl si na všechny čtyři. Jedno z dětí dostalo do ruky tyč, kterou Fish v zaměstnání míchal barvu. Pak si děti sedly za jeho záda a ukazovaly libovolný počet prstů na rukou. Pokud Fish uhodl kolik ukazují (což se nikdy nestalo), hra pokračovala dál. Pokud ovšem neuhodl, musel dostat tyčí tolik ran, kolik děti ukazovaly prstů na rukou. Někdy se při této hře nepoužívala tyč, ale kartáč na vlasy. Při jiné hře se Fish rovněž svlékl do spodního prádla a klekl si na všechny čtyři. Jedno z dětí si dal na záda a postupně se zvedal, aby se dítě sklouzlo po jeho zádech. Přitom ho muselo vší silou škrábat nehty. Někdy si před svými dětmi zapíchával pod nehty kancelářské sponky. V soukromí se pak bil speciální tyčí posázenou hřeby a masturboval při tom. Rovněž se bičoval vlastnoručně vyrobenou devítiocasou kočkou. Jeho touha po bolesti zašla až tak daleko, že si do oblasti mezi konečníkem a šourkem zapichoval jehly. Nejprve je hned z rány vytahoval, později je nechával v těle. Při několika příležitostech si vzal kus vaty, polil ho benzínem a zasunul si ho do řitního otvoru. Pak vatu zapálil, přičemž divoce tančil po pokoji. Tímto způsobem občas mučil i své dětské oběti. Fish byl také čím dál více fascinován kanibalismem. Velice často jedl syrové maso a představoval si, že je lidské.

Byla to rovněž doba, kdy Fish začal mít náboženské halucinace. V jednom případě se sám zabalil do koberce. Svým dětem tvrdil, že mu to přikázal apoštol Jan. Říkával, že vídá Ježíše Krista a anděly a že k němu promlouvá Bůh. Při jednom z rodinných výletů vylezl Fish na malý kopec a začal volat: "Jsem Kristus!" Fish začal věřit, že sebetrýzněním a obětováním dětí ze sebe smyje všechny hříchy. Rovněž mu měl Bůh nařizovat, aby kastroval a mučil malé chlapce. Toto obětování nechápal jako něco špatného. Podle jeho logiky by ho Bůh zstavil, kdyby jednal špatně.

V roce 1919 Fish pobodal mentálně zaostalého chlapce v Georgetownu. 11. července 1924 narazil na Beatrice Kielovou (8 let), která si hrála na farmě svých rodičů na Staten Islandu. Nabídl jí peníze, když mu pomůže sehnat rebarboru. Holčička souhlasila, ale naštěstí vše viděla její matka, která Fishe odehnala. Fish se večer na farmu vrátil a chtěl přespat ve stodole, ale tentokrát byl zahnán otcem Beatrice. Těsně poté Fish nalákal do svého domu malého Cyrila Quinna a jeho kamaráda, kteří si hráli na ulici. Když si chlapci hráli na jeho posteli, Fish přišel do pokoje se sekáčkem na maso. Chlapci se vylekali a naštěstí stihli utéct.

 

Série vražd

Fish někdy platil dětem, aby mu přiváděly jiné děti, které poté mučil, zohavoval a vraždil. Jako své oběti si vybíral mentálně zaostalé nebo černošské chlapce, protože věřil, že po nich policie nebude pátrat.

14. července 1924 - V tento den zmizel Francis McDonnell (9 let) poté, co si hrál se svými kamarády v Port Richmond na Staten Islandu. Jeho tělo bylo nalezeno ještě tentýž den v lese nedaleko od domu jeho rodičů. Francis byl pověšený na stromě, znásilněný a následně uškrcený svými kšandami. Vrah z něj doslova strhal oblečení. Francis měl na těle rovněž zřetelné stopy po brutálním bití. Na nohou a na břiše měl několik tržných ran a navíc měl ze stehen odříznutý velký kus masa. Našlo se několik svědků, kteří viděli, jak chlapec odešel s jakýmsi starším mužem se šedými vlasy a knírem. Dokonce i Francisova matka tohoto muže viděla, jak od dopoledne chodil kolem jejich domu.

11. února 1927 - Billy Gaffney (4 roky) si hrál na chodbě činžovního domu v Brooklynu se svými kamarády - Billy Beatonem (3 roky) a jeho 12letým bratrem. Nejstarší z chlapců musel na chvíli odejít. Když se poté vrátil, oba chlapci byli pryč. Billy Beaton byl posléze nalezen na střeše domu. Byl v pořádku, když se ho ale ptali, kde je Billy Gaffney, tak pouze opakoval: "Vzalo si ho strašidlo." Řidič tramvaje viděl Billyho ve společnosti jakéhosi staršího šedovlasého muže s knírem. Oba nastoupili do tramvaje. Chlapec prý celou dobu plakal a volal maminku. Muž se ho sice pokoušel utišit, ale to se mu nepodařilo. Protože se Billyho tělo nikdy nenašlo, musí nám stačit výpověď samotného Fishe: "Vzal jsem ho do Riker Avenue. Stojí tam opuštěný dům. Tam jsem vzal toho chlapce. Svlékl jsem ho do naha a svázal mu ruce i nohy. Zacpal jsem mu ústa kusem špinavého hadru, který jsem našel opodál. Pak jsem spálil jeho šaty a zahodil jeho boty. Poté jsem odjel domů. Vrátil jsem se tam druhý den asi ve 14:00. Přinesl jsem si s sebou podomácku vyrobenou devítiocasou kočku. Bičoval jsem ho přes zadek, dokud mu krev nestékala po nohách. Pak jsem mu uřízl uši a nos. Rozřízl jsem mu ústa od ucha k uchu. Vydloubl jsem mu obě oči. V tu dobu byl už mrtvý. Bodl jsem ho nožem do břicha a přisál se k ráně svými ústy. Pil jsem krev, která se řinula z čerstvé rány. Odřezal jsem z těla některé kusy jeho těla, zabalil je do papíru a vložil do své tašky. Zbytek jeho těla jsem rozřezal a kusy vložil do připraveného pytle, který jsem zatížil kamením. Zavázal jsem pytel a po cestě jsem ho hodil do hluboké kaluže. Pytel se hned potopil. Jeho uši, nos, tváře a kusy masa z jeho břicha jsem podusil s cibulí, mrkví, tuřínem a celerem. Vše jsem dochutil solí a pepřem. Bylo to dobré. Pak jsem dal do trouby jeho zadek, který jsem obložil plátky slaniny. Přidal jsem k tomu 4 velké cibule a zaléval jsem to vodou. Asi za 2 hodiny bylo maso krásně propečené. Nikdy jsem nejedl krocana, který bych chutnal alespoň z poloviny tak dobře, jako jeho libový zadek. Jeho penis byl sladký jako ořechy. Varlata jsem ale nemohl rozkousat, tak jsem je hodil do záchodu. Trvalo 4 dny, než jsem všechno snědl."

25. května 1928 - Fish při pročítání novin narazil na inzerát mladého Edwarda Budda (18 let). V něm stálo, že Edward hledá zaměstnání. Fish se rozhodl, že Edwardovi uřízne penis a nechá ho vykrvácet. Zaklepal tedy na dveře domu Edwardových rodičů na Manhattanu. Představil se jako Frank Howard a nabídl, že Edwarda a jeho nejlepšího kamaráda zaměstná na své farmě ve Farmingdale. Slíbil, že se druhý den zastaví a oba mladíky vyzvedne. To se ovšem nestalo, Fish však poslal omluvný dopis, ve kterém uvedl, že se zastaví dopoledne 3. června. Ve skutečnosti Fishovi došlo, že by dva statní 18letí mladíci mohli být nad jeho síly. Jeho pozornost se teď upřela k Edwardově mladší sestře Grace (10 let). Rozhodl se řádně připravit a před svou druhou návštěvou si koupil sekáček na maso, pilu a řeznický nůž. Vše pořádně zabalil a nechal si balíček v trafice, o které věděl, že je po cestě z domu Buddových.

3. června 1928 - Kolem 11:00 Fish zaklepal na dveře domu pana a paní Buddových. Jako dar přinesl jahody a čerstvý sýr, o kterém tvrdil, že je z jeho farmy. Paní Buddová trvala na tom, aby zůstal na oběd. Fish souhlasil. Po obědě Fish řekl, že se staví večer a vyzvedne Edwarda a jeho kamaráda. Teď ale musí jít, aby stihl narozeninovou oslavu své neteře. Na odchodu se nabídl, že vezme Grace s sebou. Paní Buddová váhala, ale její manžel ji přesvědčil, aby Grace pustila. Fish slíbil, že se Grace vrátí nejpozději ve 21:00. Navíc bez zaváhání řekl, že oslava se koná v činžovním domě na Columbus 137th Street. Paní Buddová oblékla Grace její nejlepší kabát a na hlavu jí nasadila parádní klobouček s mašlemi. Po cestě na vlak se Fish stavil v trafice, kde si vyzvedl svůj balíček. Potom s Grace nastoupili do vlaku do Bronxu, kde přestoupili na vlak do Worthingtonu. Zpáteční jízdenku však koupil pouze pro sebe...

Grace byla z výletu fascinovaná. Bylo to teprve podruhé v jejím životě, kdy se podívala mimo město. Její chudá rodina si podobný výlet nemohla dovolit. Když vystupovali ve Worthingtonu, Grace svému průvodci připomněla, že si ve vlaku zapomněl svůj záhadný balíček. Poté pokračovali pěšky, dokud nedorazili k opuštěnému dvouposchoďovému domu uprostřed lesů. Fish vešel dovnitř a malé Grace řekl, aby zůstala venku. Až bude vše připravené, zavolá ji z okna. Grace si krátila čekání tím, že sbírala různé kvítí, které rostlo kolem domu a upletla z něj věneček. Když na ni Fish konečně zavolal z okna v patře, Grace se radostně rozeběhla do domu a vyběhla po schodech do patra. Měla radost, že stihla uplést věneček, který chtěla dát tomu hodnému starému pánovi za to, že ji vzal na tento krásný výlet. Grace otevřela dveře do pokoje...

Grace se toho večera domů nevrátila. Její ustaraní rodiče se proto rozhodli, že druhý den ráno zajdou na policejní stanici. Tam jim bylo oznámeno, že ve Farmingdale není žádná farma vlastněná Frankem Howardem a že adresa, na které se měla konat oslava Howardovy neteře, je rovněž vymyšlená. Policie vyslechla všechny Franky Howardy v okolí. Rovněž předložila manželům Buddovým fotky všech sexuálních delikventů. Vše bez výsledku. Jediné, co se policii podařilo zjistit, byla adresa obchodu, kde pan "Howard" koupil sýr, který přinesl jako dar při své poslední návštěvě. Od manželů Buddových rovněž získala dopis, který jim "Howard" poslal. To bylo ale vše. 5. září 1930 byl zadržen jistý Charles Edward Pope, kterého policie spojovala s únosem malé Grace. Ten byl dokonce postaven před soud, ale 22. prosince 1930 byl pro nedostatek důkazů propuštěn.

Fish se mezitím stihl znovu oženit (i když se nikdy nerozvedl se svou první manželkou). 6. února 1930 se jeho manželkou stala Estella Wilcoxová. Manželství ovšem už po týdnu skončilo rozvodem. V květnu téhož roku byl Fish zatčen za to, že poslal oplzlý dopis ženě, která přes inzerát hledala práci. Vyděšená žena si musela v jeho odpovědi přečíst, jaká to bude pro Fishe slast jíst její "kakánky". V roce 1931 byl Fish poslán na krátkou dobu na pozorování do psychiatrické léčebny.

V roce 1934 uběhlo od zmizení Grace Buddové 6 let. V listopadu téhož roku dostala pani Buddová ručně psaný dopis. Neuměla číst, a tak poprosila svého syna Edwarda, aby jí ho přečetl. V dopise stálo:

"Drahá paní Buddová,

v roce 1894 můj přítel John Davis pracoval na lodi plující do Hongkongu. Když připluli, on a jeho dva přátelé vystoupili na břeh a šli se opít. Když se pak vrátili, loď už byla pryč. V té době panoval v Číně hladomor. Lidé tak trpěli, že pokud měli rodiče děti pod 12 let, prodávali je řezníkům. Dítě pod 14 let nebylo na ulici v bezpečí. Mohla jste přijít do obchodu a požádat o kus steaku. Přinesli Vám kus těla chlapce nebo dívky a Vy jste si mohla ukrojit libovolnou část. Nejvyšší cenu mělo maso z hýždí, které se prodávalo jako telecí kotlety. John žil v Hongkongu dlouho a lidské maso mu zachutnalo. Když se vrátil do New Yorku, unesl dva chlapce. Jednomu bylo 7 let, druhému 11 let. Vzal je k sobě domů, kde je svlékl do naha a spálil jejich oblečení. Několikrát za den je bil a mučil, aby jejich maso bylo dobré a křehké. Jako prvního zabil toho 11letého chlapce, protože měl tučnější prdel. Celého ho snědl, kromě hlavy, kostí a vnitřností. Pekl ho v troubě, vařil ho, dusil, smažil, griloval. Pak přišel na řadu ten mladší chlapec. Můj přítel mi o lidském mase tak často vypravoval, že jsem na něj taky dostal chuť. V neděli 3. června 1928 jsem Vám donesl jahody a čerstvý sýr. Poobědvali jsme spolu. Grace mi seděla na klíně a políbila mě. Rozhodl jsem se, že ji sním. Pak jste jí dovolila, aby šla se mnou na večírek. Vzal jsem ji k opuštěnému domu, který jsem si vybral předem. Když jsme tam došli, řekl jsem jí, aby zůstala venku. Začala trhat kytičky. Šel jsem nahoru a svlékl jsem se do naha. Nechtěl jsem, abych měl oblečení od její krve. Když bylo všechno připraveno, zavolal jsem ji z okna. Pak jsem se schoval do skříně a čekal jsem, až vejde do pokoje. Když viděla, že jsem nahý, chtěla utéct po schodech dolů. Chytil jsem ji a ona začala křičet, že to řekne mamince. Nejdřív jsem ji svlékl donaha. Ona mě kopala, kousala a škrábala. Tak jsem ji uškrtil. Pak jsem ji rozřezal, abych si její maso mohl vzít domů a uvařit ho. Jak křehká a sladká byla její prdelka, když jsem ji upekl v troubě. Trvalo 9 dní, než jsem ji celou snědl. Neopíchal jsem ji, i když jsem mohl. Umřela jako panna."

 

Zatčení a soud

Vyděšený Edward běžel okamžitě na policii. Vyšetřovatelé nejprve věřili, že je dopis dílem nějakého nechutného vtipálka, ale brzy pochopili, že pisatel ví až moc podrobností o únosu malé Grace. Stejně tak zjistili, že písmo v dopise se shoduje s rukopisem, kterým byl psaný dopis od pana "Howarda". Dopis pro paní Buddovou byl poslán v obálce, na které byla písmena N.Y.P.C.B.A., což byla zkratka pro společnost "New York Private Chauffeur's Benevolent Association". Policie proto neprodleně vyslechla všechny členy této společnosti a zároveň si od každého vyžádala vzorek jeho rukopisu. Ani jeden z nich nebyl podobný rukopisu v dopise. Mladý vrátný se však přiznal k tomu, že několik obálek si vzal domů. Nechal je však ve svém starém bytě. Když policisté tento byt navštívili, paní správcová byla šokována, když jí popsali pana "Howarda". Toho muže znala, jen se nejmenoval Howard, ale Fish. Pár dnů předtím se odstěhoval. Každým dnem mu ale měl přijít dopis od jeho syna, a tak ji požádal, aby mu ho schovala, že si ho přijede vyzvednout.

13. prosince 1934 paní správcová kontaktovala policii, že si Fish přišel pro dopis. Policisté okamžitě vyrazili na místo. Když vstoupili do domu, uviděli staršího muže sedícího na chodbě, kterak čte dopis. Když se ho detektiv zeptal, zda se jmenuje Fish, starý muž přitakal. Pak si však sáhl do kapsy, vytáhl břitvu a začal se s ní ohánět kolem sebe. Detektivovi nedalo velkou práci Fishe odzbrojit a odvést do policejního auta.

U výslechu se Fish okamžitě přiznal k vraždě Grace Buddové. Jediné, co zapíral, bylo to, že by vražda měla jakýkoliv sexuální motiv. I když uvedl, že když malou Grace škrtil, došlo u něj k opakované ejakulaci. Dále uvedl, že tělo Grace odhodil kus za opuštěným domem, ve kterém dívku zavraždil. Den poté policie opravdu za domem našla kosterní pozůstatky Grace Buddové. Fish vše pozoroval s naprosto netečným výrazem ve tváři.

U dalších výslechů Fish uvedl, že po vraždě Grace Buddové trpěl výčitkami svědomí a že by dal svůj život výměnou za to, aby Grace mohla žít. U výslechů vyšetřovatelé naprosto opomíjeli Fishovy sklony ke kanibalismu. To byl záměr, protože chtěli zabránit tomu, aby obhajoba použila kanibalismus, jako důkaz Fishovy nepříčetnosti. Na policejní stanici dorazil i otec Grace Buddové, aby Fishe identifikoval. Neubránil se však emocím a policisté jej museli držet, aby se na Fishe nevrhl. Pan Budd se slzami v očích křičel: "Ty starej parchante! Ty hnusnej zkurvysynu!" I tentokrát nedal Fish najevo jakékoliv emoce. Fishe navštívila i matka Billa Gaffneyho. Chtěla, aby jí Fish řekl, co se stalo s jejím synem. Ten s ní však odmítl mluvit, pouze se rozplakal.

Během rentgenového vyšetření bylo ve Fishově těle nalezeno 29 jehel, které měl zapíchané v pánevní oblasti. Fish byl také podroben psychiatrickému vyšetření. Během něho Fish oznámil, že bydlel ve 23 státech USA a že v každém státě měl alespoň jedno dítě. Není však jasné, zda mluvil o znásilnění nebo o kanibalismu. Jindy zase uvedl, že zavraždil přibližně 100 dětí. Podle názoru jednoho z psychiatrů byl Fish odpovědný za smrt minimálně 15 dětí a minimálně dalších 100 mučil či zohavil. Celková zpráva uvádí, že Fish byl mimo jiné sadista, masochista, exhibicionista, voyeur, kanibal, koprofág, urofil, pedofil, nekrofil, flagelant. Podle názoru jednoho z psychiatrů byl Fish naprostý fenomén, který nemá v dějinách psychiatrie obdoby. Fish navíc projevoval naprostou lhostejnost ke svému osudu. Bylo mu jedno, zda bude žít nebo dostane trest smrti.

Soudní proces za únos a vraždu Grace Buddové byl zahájen 11. března 1935. Obhajoba stavěla na tom, že Fish je nevinný z důvodu duševní poruchy. Obžaloba naopak tvrdila, že Fish je zdravý a byl dokonale schopen chápat dopad svých činů. V soudní síni byl jen jeden muž, kterému to bylo naprosto jedno. Tím mužem byl Fish, který sledoval celé soudní přelíčení s nezúčastněným výrazem ve tváři. U soudu vypovídala i jedna z Fishových dcer, která Fishe popsala jako starostlivého otce, který svým dětem nikdy neublížil. K soudu byly v malé krabici přineseny i ostatky Grace Buddové. Když žalobce z krabice vyjmul lebku malé Grace, pan Budd propukl v pláč.

Po 10 dnech se porota odebrala k poradě. Ta trvala necelou hodinu. Podle jednoho z porotců nikdo z nich nepochyboval, že Fish trpí duševní poruchou, ale cítili nutnost poslat ho na elektrické křeslo. Proto porota uznala Fishe vinným. Soudce ho poté odsoudil k trestu smrti na elektrickém křesle. Jeden z novinářů později uvedl: "Když byl vynesen rozsudek, byla ve Fishových očích znatelná jakási jiskra. Jakoby se těšil, že zažije novou formu bolesti." Nakonec Fish soudci ještě poděkoval.

Po svém odsouzení se Fish doznal k vraždě Billa Gaffneyho. To však neplatilo o vraždě Francise McDonnella. Všichni svědci ovšem Fishe identifikovali, jako muže, se kterým viděli malého Francise. Ani zde tak není pochyb o Fishově vině. Fish je rovněž podezřelý ze spáchání následujících vražd:

3. října 1926 - Emma Richardsonová (5 let)

1927 - Yetta Abramowitzová (12 let) byla brutálně zbitá a uškrcená.

13. července 1930 - Emil Aalling (4 roky)

2. května 1931 - Robin Jane Liuová (6 let)

15. února 1932 - Mary Ellen O'Connorová (16 let) byla posmrtně zohavená. Její tělo bylo nalezeno ve Far Rockaway nedaleko domu, kde tehdy Fish pracoval.

15. prosince 1932 - Benjamin Collings (17 let)

Datum popravy bylo stanoveno na 16. ledna 1936. Fish dokonce údajně pomáhal umístit elektrody na své tělo. Jeho poslední věta zněla: "Ani nevím, proč jsem tady." Albert Howard Fish byl prohlášen za mrtvého ve 23:09. Podle jednoho svědka musela být poprava opakována, protože jehly ve Fishově těle způsobily zkrat. To bylo později označeno jako lež. Fishova poprava prý proběhla naprosto v pořádku. Fishův právník od svého klienta obdržel ručně psané prohlášení. Když byl dotazován, kdy zveřejní jeho obsah, odpověděl: "Nikdy. Je to ta nejodpornější věc, jakou jsem ve svém životě četl."

 

Zdroje: wikipedia.org, crimelibrary.com

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 




Statistiky

Online: 11
Celkem: 252053
Měsíc: 26326
Den: 767