Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bible John

article preview

(Velká Británie)

 

23. února 1968 bylo v Langside Place ve skotském Glasgow nalezeno nahé tělo zdravotní sestry Patricie Dockerové (25 let). Žena ležela jen několik desítek metrů od domu jejích rodičů. Na místě činu byla nelezena pouze jedna bota oběti, její oblečení, hodinky a kabelka byly pryč. Zatímco hodinky byly nalezeny odhozené v kaluži nedaleko místa činu, Patriciina kabelka byla nakonec vylovena z řeky Cart. Patricia byla brutálně zbita, znásilněna a posléze uškrcena. V době své smrti měla menstruaci.

Vyšetřování odhalilo, že Patricia onoho osudného večera navštívila místní taneční sál "Barrowland Ballroom". Ten opustila těsně před jeho zavřením a zamířila k domu svých rodičů. Těsně před cílem však narazila na svého vraha. Ten ji pravděpodobně několikrát udeřil a povalil na zem, načež ji začal kopat do hlavy. Tomu by odpovídalo i svědectví jednoho z místních obyvatel, který uvedl, že v noci slyšel ženský výkřik: "Nech mě být! Nech mě být!" Útočník poté Patricii znásilnil a uškrtil.

Večer 16. srpna 1969 Jemima McDonaldová (32 let) rovněž navštívila "Barrowland Ballroom". Během večera byla viděna ve společnosti dobře oblečeného muže ve věku 25 - 35 let. Tento muž měl krátké světlehnědé vlasy, byl vysoký asi 185 cm a mluvil se zřetelným glasgowským přízvukem. Lidé, kteří s ním mluvili, uvedli, že během konverzace často citoval z Bible. Krátce po půlnoci Jemima opustila "Barrowland Ballroom" právě ve společnosti tohoto muže. Svědci uvedli, že směřovali k Landressy Street, kde Jemima žila se svými třemi dětmi. Domů však nikdy nedorazila.

Toho večera hlídala Jemiminy děti její sestra Margaret. Když se Jemima do rána nevrátila, její sestra si začala dělat starosti. Dopoledne se po okolí začaly šířit řeči o tom, že skupina mladíků našla v opuštěném domě mrtvolu jakési ženy. Margaret si dodala odvahu a rozhodla se opuštěný dům prozkoumat. Její výprava netrvala dlouho, protože hned v přízemí narazila na mrtvé tělo své sestry.

Na rozdíl od předchozí oběti byla Jemima oblečená, i když její spodní prádlo bylo roztrhané. Vše ostatní však bylo stejné jako v případě vraždy Patricie Dockerové. I Jemima byla velmi surově zbita, znásilněna a poté uškrcena jejími vlastními punčochami. A i ona měla v době své smrti menstruaci. A aby těch podobností nebylo málo, z místa činu zmizela i kabelka oběti. Policii se také podařilo najít jednoho z místních obyvatel, který uvedl, že v noci vraždy slyšel ženské výkřiky. Nebyl ale schopen vybavit si, v kolik hodin přesně.

Poprvé v historii skotské kriminalistiky se policie rozhodla uveřejnit v tisku identikit možného pachatele, který byl vytvořený podle svědectví návštěvníků "Barrowland Ballroom". Na tiskové konferenci vyšetřovatelé rovněž upozornili, že přestože pachatel dobře zná nejbližší okolí míst činu, nemusí být zdejší. Koneckonců, nikdo ze svědků jej neznal. V "Barrowland Ballroom" začali hlídkovat policisté v civilu, což se ale nepodařilo utajit, díky čemuž se celá akce zcela minula účinkem. Dopad měla pouze na samotný podnik, kterému značně klesly tržby. Policie proto od této akce nakonec upustila.

30. října 1969 vyrazila do "Barrowland Ballroom" i Helen Puttocková (29 let). Společnost jí dělala její sestra Jean Langfordová. V průběhu večera se seznámily se dvěma muži. Oba se představili jako John. Jeden z nich tvrdil, že pracuje jako pokrývač a žije v glasgowské čtvrti Castlemilk. Druhý muž o sobě odmítal mluvit. Přibližně po hodině společné zábavy se rozhodli, že půjdou domů. Pokrývač John odešel na nedalekou autobusovou zastávku, zatímco Helen, Jean a druhý muž si přivolali taxi. Jako první vystoupila Jean, které taxi zastavilo před jejím domem. Auto poté vyrazilo směrem ke čtvrti Scotstoun, kde bydlela Helen.

Druhý den ráno bylo Helenino polonahé tělo nalezeno na zahrádce jejího domu. Vrahovo modus operandi bylo opět stejné. Žena byla brutálně zbita, znásilněna a nakonec uškrcena její vlastní punčochou. Svému vrahovi se evidentně srdnatě bránila, o čemž svědčila poválená tráva v okolí místa činu, stejně jako její zašpiněné oblečení. Na Helenině pravém stehně byly rovněž nalezeny stopy po kousnutí. Vedle ženina těla byl vysypán obsah její kabelky, která však na místě činu nebyla nalezena. Kousek od těla našla policie manžetový knoflík. I v tomto případě platilo, že zavražděná žena měla menstruaci. Vrah položil její menstruační vložku pod její levou ruku.

Na policii se přihlásila sestra zavražděné, která uvedla, že muž, který s Helen odjel v taxíku byl ve věku 25 - 30 let, měl zrzavé vlasy a měřil asi 178 cm. Během večera v "Barrowland Ballroom" se představil celým jménem, ale Jean si nebyla jistá, zda jeho jméno bylo John Templeton, John Sempleson nebo John Emerson. Byl dobře oblečený a výmluvný. O sobě toho mnoho nenamluvil, uvedl ale, že má bratrance, který je výborný golfista. Během večera často citoval ze Starého zákona, přestože o sobě tvrdil, že není katolík ani protestant. Řekl také, že je abstinent. Když se tomu sestry podivily, muž dodal: "Nepiju ani na Silvestra. Místo toho se celý den modlím." Několikrát rovněž řekl, že tančírny a diskotéky jsou semeništěm hříchu a neřesti a že ženy, které takové podniky navštěvují jsou cizoložnice. Podle jeho názoru by vdané ženy měly mít na takováto místa zakázaný vstup. Během cesty taxíkem také uvedl, že dříve pracoval v jakési laboratoři. Podle Jean byl muž vcelku pohledný, jediné, co jeho vzhled "hyzdilo" byl jeho výrazný předkus. Uvedla také, že během cesty autem jí dával jasně najevo, že je tu jaksi navíc. Byla tak nakonec ráda, že z taxíku vystoupila.

Zaměstnanci "Barrowland Ballroom" vypověděli, že si onoho muže pamatují, uvedli však, že byl podstatně menší a měl černé vlasy. S Jean se shodli v tom, že byl výmluvný a používal až archaické výrazy.

Dalším svědkem byl autobusový průvodčí, jenž uvedl, že muž odpovídající Jeanině popisu asi ve 02:00 vystoupil z autobusu na zastávce na Dumbarton Road. Muž měl rozcuchané vlasy a na svém oblečení měl skvrny od bláta. Rovněž měl pod okem zřetelnou modřinu. Průvodčí si také všiml, že muži chyběl manžetový knoflík, což se neustále snažil zakrývat druhou rukou.

Na celém případu pracovalo více než 100 detektivů. Policie provedla celkem 50 000 výslechů různých svědků. Více než 5 000 lidí se dostalo mezi širší okruh podezřelých. Sama Jean Langfordová byla 300x pozvána na policii, aby si prohlédla možné podezřelé osoby. Ani tato těžko uvěřitelná čísla však k úspěchu nevedla. Protože byl účes možného pachatele v tehdejší době poněkud neobvyklý a rozhodně nebyl tzv. "in", policie vyslechla více než 450 kadeřníků z Glasgow a jeho okolí. Opět bezvýsledně, žádný z nich nepoznal muže na identikitu. Vyšetřovatelé následně požádali všechny zubaře ve městě, aby prošli své záznamy, zda nemají mezi svými pacienty muže s výrazným předkusem, který by vzhledově odpovídal popisu možného pachatele. Ani toto vyšetřování však k ničemu nevedlo. Ve většině tančíren a diskoték v Glasgow opět začali hlídkovat policisté v civilu. Muž, který byl viděn ve společnosti dvou zvražděných žen se ale neukázal. Policisté v zoufalé snaze dopadnout pachatele nakonec rozeslali identikit na britské námořní a vojenské základny v Evropě a dokonce i na Blízkém a Dálném Východu. Podle jedné z teorií byl totiž vrahem voják, který byl po spáchání tří vražd převelen do zahraničí. To by koneckonců vysvětlovalo, proč vražedná série tak náhle skončila. Výsledek byl opět nulový.

Přestože se jednalo o jedno z nejrozsáhlejších policejních pátrání ve skotské historii, pachatel je dodnes neznámý. I tak se ale v průběhu doby objevila jména některých podezřelých.

Jedním z nich je muž známý pod pseudonymem James White. Důkazů proti němu je jen velmi málo. S touto teorií přišel bývalý policista Les Brown. Ten uvedl, že White byl několikrát v "Barrowland Ballroom" zatčen kvůli tomu, že zde vyvolával hádky a potyčky. Popisem se velmi podobal muži na identikitu, neměl však předkus. To byl také hlavní důvod, proč jej policie v době vyšetřování nepovažovala za možného pachatele. Celá tato teorie vzala za své v momentě, kdy ji Brown uveřejnil ve svém životopisu. Zmiňovaný "James White" se po jeho vydání sám přihlásil na policii a dobrovolně podstoupil testy DNA, aby se očistil před svou rodinou, která jej podle Brownova popisu poznala. "Whiteův" vzorek DNA byl porovnán se vzorkem získaným ze spermatu, jež bylo nalezeno na punčochách zavražděné Helen Puttockové. Výsledky testů byly negativní, DNA se neshodovala.

Žena jménem Hannah Martinová tvrdila, že se v dubnu 1969 v "Barrowland Ballroom" seznámila s jakýmsi mužem, který se velice podobal "Bible Johnovi". Společně poté odešli na méně frekventované místo, kde došlo na sex. Muž jí poté nabídl odvoz svým autem, na což Hannah ráda přistoupila. V autě se však onen neznámý začal chovat velice agresivně a nebohou Hannah znásilnil. Když bylo po všem, Hannah se pozvracela. To muže natolik rozčílilo, že ji vyhodil z auta a hned nato odjel. O několik týdnů později Hannah zjistila, že je těhotná. V lednu 1970 pak porodila dceru Isobel. Po zbytek svého života nepřestala tvrdit, že otcem jejího dítěte je samotný "Bible John". Pro její tvrzení však neexistuje jediný důkaz.

V roce 1996 policie získala povolení k exhumaci těla bývalého vojáka jménem John Irvine McInnes, jenž v roce 1980 spáchal sebevraždu. Důvod k exhumaci byl jednoduchý. Získat z McInnesova těla vzorek DNA a ten porovnat se vzorkem získaným z punčoch poslední oběti "Bible Johna". Není známo, co policii k tomuto kroku vedlo. Testy DNA však byly neprůkazné, zejména kvůli špatnému stavu vzorku z místa činu (to bylo zaviněno jeho nevhodným uskladněním). McInnes byl poté oficiálně vyškrtnut ze seznamu podezřelých.

Patrně nejznámějším podezřelým je sériový vrah Peter Tobin, který v roce 1991 zavraždil 2 dospívající dívky, jejichž těla poté zakopal na své zahradě. V roce 2006 pak znásilnil, zbil a nakonec ubodal polskou studentku Angeliku Klukovou. Tobin vyrůstal v Glasgow a během dospělosti žil střídavě ve Skotsku a jižní Anglii. A mimochodem, se svou první manželkou se seznámil v "Barrowland Ballroom".

Tobin byl dopaden v roce 2007. Již v té době se policisté domnívali, že mohl vraždit i dříve, protože provedení tří známých Tobinových vražd neodpovídala práci začátečníka. Problém byl však v tom, že zatímco Tobin se snažil těla svých obětí ukrýt, "Bible John" je vždy nechával na veřejnosti přístupných místech.

Pravdou je, že Tobinovy fotografie z konce 60. let ukazují určitou podobu mezi ním a identikitem údajného "Bible Johna". Tobin se během svého života třikrát oženil a všechny jeho manželky uvedly, že byly velice často bity, škrceny a znásilňovány. Každá z nich navíc uvedla, že Tobin byl nejvíce agresivní v době, kdy měly menstruaci, která jej přiváděla k šílenství. Tobin byl také známý tím, že byl až fanaticky nábožný katolík s vyhraněnými názory na to, jak by se ženy měly chovat. Rovněž často používal pseudonym John Semple, což není úplně nepodobné jménu John Sempleson, kterým se možná představil neznámý muž Jean Langfordové v tu noc, kdy byla zavražděna její sestra. Měl rovněž bratrance, který vynikal v golfu.

I Tobinovi byl odebrán vzorek DNA. Test však nakonec nemohl být proveden, protože to nedovoloval stav původního vzorku. Ten je v současné době v tak špatném stavu, že je nemožné provést na něm průkazný test DNA.

Na policii se mezitím obrátila žena, která tvrdila, že ji Tobin v roce 1968 znásilnil poté, co se s ním seznámila v "Barrowland Ballroom". Pro toto tvrzení však neexistují jakékoliv důkazy.

Policie spustila "Operaci přesmyčka", která měla zmapovat Tobinův pohyb na konci 60. let. Během ní vyplynulo, že Tobin byl v srpnu 1969 prokazatelně v Brightonu, kde trávil líbánky se svou tehdejší novomanželkou. Brighton je na jihu Anglie a od Glasgow je vzdálen téměř 750 km. Jeho tehdejší manželka navíc potvrdila, že Tobin byl celou dobu s ní. A nelze předpokládat, že žena, která Tobina obvinila z domácího násilí, by toho stejného muže kryla. Pokud však byl Tobin v srpnu 1969 v Brightonu, je téměř vyloučeno, že by mohl spáchat vraždu Jemimy McDonaldové, ke které došlo 16. srpna 1969. Posledním hřebíčkem do rakve této teorie pak bylo policejní zjištění, že v době poslední vraždy "Bible Johna" byl Tobin v policejní vazbě v Brightonu...

Někteří badatelé jsou rovněž přesvědčeni o tom, že policie jméno vraha zná, ale odmítá jej zveřejnit, protože jde o muže s vysokými konexemi. Podobné teorie se však objevují v mnoha dalších případech nedopadených sériových vrahů.

Další teorie říká, že každou z těchto tří vražd spáchal jiný vrah. A najdou se i badatelé, kteří tvrdí, že poslední vraždy jsou prací tzv. copycat killera, tedy někoho, kdo kopíruje už dříve spáchanou vraždu či vraždy. Případ vraha známého jako "Bible John" je dodnes otevřený. K žádnému zásadnímu průlomu však zatím nedošlo.

 

Zdroje: wikipedia.org

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

RichardCrult - Test, just a test

No puedo acordarse.

No hablaba esto.

https://mixfilesmaker.com/

 




Statistiky

Online: 4
Celkem: 853898
Měsíc: 11139
Den: 377