Jdi na obsah Jdi na menu
 


Carl Eugene Watts

article preview

"Coral"

(USA)

 

Carl Eugene Watts se narodil 7. listopadu 1953 ve městě Killeen v Texasu. Když mu byly 2 roky, jeho rodiče se rozvedli. Watts byl vychováván jeho matkou, se kterou se odstěhoval do Inksteru v Michiganu.

Wattse jeho okolí popisovalo jako velice zvláštní dítě. Přibližně ve věku 12 let začal snít o mučení a vraždění mladých žen a dívek. Ve 13 letech se nakazil těžkou meningitidou. Po svém návratu na základní školu měl obrovský problém držet krok se zbytkem třídy a začal dostávat špatné známky. V 16 letech četl na úrovni žáka třetí třídy. Kvůli svému špatnému prospěchu se stal terčem šikany spolužáků.

Všeobecně se má za to, že Watts svou první oběť zavraždil ve svých 15 letech, podrobnější informace však nejsou k dispozici.

29. června 1969 byl Watts zatčen za sexuální napadení 26leté Joan Gaveové. Za tento útok byl umístěn do psychiatrického ústavu, kde lékaři zjistili, že Watts trpí mírnou mentální retardací, když mu bylo naměřeno IQ 75. To bylo v rozporu s výpovědí policisty, který Wattse vyslýchal. Ten totiž uvedl, že Watts je velmi inteligentní a má mimořádnou paměť. Watts byl z ústavu propuštěn už 9. listopadu 1969.

Je až neuvěřitelné, že Watts, i přes jeho špatné známky, nejenže vystudoval střední školu, ale byl přijat i na univerzitu v Michiganu. Zde začal Watts sledovat a šmírovat své spolužačky.

16. srpna 1974 zmizela Nadine Jean O'Dellová (16 let). Naposledy byla viděna, jak jde po John Dally Street v Inksteru. Její další osud je dodnes neznámý.

25. října 1974 Watts napadl hned dvě studentky. Oba útoky si byly navlas podobné. Watts zaklepal na dveře dívčina pokoje, vynutil si vstup, vrhl se na překvapenou oběť a škrtil ji, dokud nepozbyla vědomí. Watts měl za to, že je jeho oběť mrtvá a odešel. Oba útoky od sebe dělilo jen několik desítek minut. Watts později uvedl, že když se druhý den v novinách dočetl, že obě studentky přežily, bylo to pro něj velké zklamání.

Už 30. října bylo v areálu kampusu nalezeno mrtvé tělo studentky Glorie Steeleové (20 let). Na jejím těle bylo nalezeno celkem 33 bodných poranění. Drtivá většina z nich byla v oblasti prsou. Podle patologa byla dívka před svou smrtí velmi brutálně mučena.

Těsně po této vraždě byl Watts zatčen za předchozí napadení dvou studentek. S okamžitou platností byl také vyloučen z univerzity. Po svém zatčení byl opět umístěn do psychiatrického ústavu. Vyšetřovatelé podezírali Wattse i ze spáchání vraždy Glorie Steeleové. Watts však v tomto směru odmítal vypovídat a tak nemohl být z této vraždy obviněn.

Po 14 měsících strávených na psychiatrii uzavřel Watts dohodu se státním žalobcem. Přiznal se k napadení jedné ze studentek s tím, že nebude obžalován z napadení druhé dívky. Za jedno napadení byl nakonec odsouzen k 1 roku vězení.

Po svém propuštění se Watts přestěhoval do Ann Arbor v Michiganu. Zde se oženil a zplodil syna. Jeho nenávist k ženám však byla tak silná, že se postupem času začal násilně chovat i ke své manželce. V květnu 1980 jejich manželství skončilo rozvodem.

Už v roce 1979 trávil Watts spoustu času u svých příbuzných na předměstí Detroitu. Zde byla 31. října 1979 zavražděna Jeanne Clyneová (35 let). Vrah se vloupal do jejího domu, kde ji ubodal nožem.

Ihned poté se Watts vrátil do Ann Arbor, kde došlo ke 3 podobným vraždám. Ke všem došlo v neděli mezi 03:00 a 05:00. V dubnu 1980 byla ve vlastním domě ubodána Shirley Smallová (18 let). Na těle této oběti bylo rovněž nalezeno velké množství řezných ran. V červenci následovala vražda Glendy Richmondové (20 let) a v září vražda Rebeccy Huffové (29 let).

1. prosince 1979 byla zavražděna Helen Dutcherová (25 let) poté, co utrpěla celkem 12 bodných poranění.

Kanadská policie rovněž věří, že v říjnu 1980 překročil Watts hranice a ve Windsoru napadl 20letou Sandru Dalpeovou. Této oběti se podařilo přežit, i když utrpěla několik bodných a řezných poranění na obličeji a krku.

Policisté v Michiganu mezitím zařadili Wattse na seznam podezřelých v případech nedávných vražd. Watts se díky tomu dostal pod policejní dozor. Toto sledování bylo však natolik ledabylé, že se v březnu 1981 podařilo Wattsovi zmizet do Houstonu v Texasu. Tam začal pracovat jako automechanik. Střídavě bydlel v domech svých příbuzných a pokud to situace vyžadovala, klidně přespával ve svém autě. Právě v tomto období začala v Texasu málokdy vídaná série vražd.

27. března 1981 - Studentka medicíny Edith Ladetová (34 let) byla ubodána, když si šla zaběhat do jednoho z parků v Houstonu.

5. září 1981 - V bazénu před bytovým komplexem v Austinu bylo nalezeno tělo Lindy Tilleyové (22 let).

12. září 1981 - Elizabeth Montgomeryová (25 let) byla o půlnoci napadena, když venčila svého psa. Podařilo se jí doplazit se do svého bytu, kde upadla do bezvědomí. Z něj se bohužel nikdy neprobrala.

O pouhé 2 hodiny později byla zavražděna Susan Wolfeová (21 let). Tato žena byla ubodána ve svém vlastním bytě.

27. ledna 1982 - Phyllis Tammová (27 let) byla nalezena oběšená na kusu svého vlastního oblečení. Phyllis visela na jednom ze stromů v areálu kampusu Rice university v Houstonu.

O několik dní později byla zavražděna studentka univerzity v Houstonu jménem Margaret Fossiová (25 let). Její tělo bylo nalezeno v kufru jejího vlastního auta. Margaret měla rozdrcené krční obratle po velmi silném úderu neznámým předmětem.

7. února 1982 - 20letá studentka Elena Semanderová strávila předchozí večer v jedné z hospod v Houstonu. Druhý den ráno bylo její polonahé tělo nalezeno nacpané v nedaleké popelnici.

Březen 1982 - Den, kdy zmizela Emily LaQuaová. Naposledy byla viděna ve městě Brookshire, asi 70 km od Houstonu.

31. března 1982 - V jednom z příkopů v Houstonu bylo nalezeno polonahé tělo Mary Castillové (20 let). Tato žena byla uškrcena.

3. dubna 1982 - 19letá Christine McDonaldová zmizela poté, co opustila večírek v kampusu univerzity v Houstonu.

5. dubna 1982 - Na seznam pohřešovaných přibyla Suzanne Searlesová (25 let). Policie nalezla pouze její auto zaparkované před jejím domem. V autě byly nalezeny jen její boty a rozbité brýle.

15. dubna 1982 - Carrie Mae Jeffersonová (32 let) zmizela, když se vracela z noční směny.

16. dubna 1982 - Yolanda Degraciaová (26 let) byla ubodána ve svém vlastním bytě. Vrah jí zasadil celkem 6 bodných ran.

1. května 1982 - Vražda studentky Sheri Straitové. Tato dívka zmizela poté, co odjela matčiným autem. Auto bylo nalezeno o 3 dny později. Uvnitř leželo i nehybné tělo Sheri.

Přibližně o 2 týdny později bylo na skládce nalezeno tělo tanečnice Glorie Cavallisové (32 let). Mrtvola byl zabalena v roztrhané zácloně.

23. května 1982 se Watts vloupal do houstonského domu patřícího Lori Listerové a Melindě Augilarové. Když se Lori vrátila z práce, byla ihned u vstupních dveří napadena. Watts ji popadl za hrdlo a škrtil ji, dokud žena neupadla do bezvědomí. Watts poté vystoupal do patra, kde napadl  Melindu. I ji začal škrtit a když zdánlivě upadla do bezvědomí, svázal jí drátem ruce za zády. Pak sešel opět dolů a odtáhl Loriino tělo do koupelny. Zde pak začal napouštět vanu. Co však Watts netušil bylo to, že Melinda své bezvědomí pouze předstírala. Podařilo se jí postavit se na nohy a vyskočit oknem na ulici, kde začala křičet o pomoc. Když si Watts uvědomil svou chybu, dal se okamžitě na útěk. Na to už však bylo pozdě. Watts byl zatčen jen několik desítek metrů od domu obou žen. Jak Melindě, tak i Lori, se podařilo přežít bez závažných poranění.

Ve stejný den, kdy byl Watts zatčen, bylo nalezeno tělo další ženy. Jednalo se o 20letou Michelle Madayovou, která byla nalezena ve vaně svého bytu. Michelle byla uškrcena.

Watts byl mezitím obviněn z vloupání a 2 pokusů o vraždu. Policistům bylo jasné, že Watts má na svědomí i sérii vražd, ke které došlo během posledních 2 let. Chyběl však dostatek důkazů.

Watts se rovněž podrobil psychiatrickému vyšetření. Lékaři uvedli, že Watts trpí patologickou nenávistí k ženám. Sám Watts tvrdil, že tato nenávist má kořeny v jeho dětství, kdy byl jeho milovaný strýček údajně zavražděn několika ženami. Od té doby považoval Watts ženy za vtělené zlo. Byly mu také diagnostikovány paranoidní schizofrenie a disociální porucha osobnosti.

Státní žalobce v Texasu měl obavy, že nemá dostatek důkazů, aby mohl Wattse usvědčit ze všech vražd spáchaných v tomto státě. Rozhodl se tedy navrhnout Wattsovi kontroverzní dohodu. Podle ní se měl Watts přiznat ke všem vraždám, které spáchal v Texasu. Výměnou za to nebude z žádné z nich obviněn a bude souzen pouze za vloupání a 2 pokusy o vraždu. Pokud bude shledán vinným, od soudu odejde s rozsudkem 60 let za mřížemi s možností podmínečného propuštění po 20 letech. Watts s touto nabídkou souhlasil. Přiznal se ke spáchání 11 vražd v Texasu. Jednalo se o vraždy Edith Ladetové, Lindy Tilleyové, Elizabeth Montgomeryové, Susan Wolfeové, Phyllis Tammové, Margaret Fossiové, Eleny Semanderové, Suzanne Searlesové, Carrie Jeffersonové, Yolandy Degraciové a Michelle Madayové. Navíc se přiznal k napadení několika žen a dívek v Galvestonu, Austinu a Seabrooku. Rovněž vyšetřovatele dovedl k několika dosud neobjeveným tělům jeho obětí. Výměnou za tato přiznání byl opravdu odsouzen pouze k 60 letům vězení.

Odvolací soud tento rozsudek sice potvrdil, soudce ale uvedl, že je nade vší pochybnost jasné, že Watts chtěl Lori Listerovou utopit ve vaně. Vana se však sotva dá posoudit jako smrtící zbraň. Díky tomu byl Watts překvalifikován jako nenásilný pachatel, což mu umožnilo využít jeden z tehdejších texaských zákonů. Podle něj byly nenásilným pachatelům za každý jeden odpykaný den, odečteny tři dny z jejich rozsudku. Platilo to samozřejmě pouze pro bezproblémové vězně. A jelikož byl Watts přímo vzorovým vězněm, reálně hrozilo, že bude podmínečně propuštěn už v květnu 2006.

Watts nakonec doplatil na to, že státní zástupce ve státě Michigan žádnou dohodu nepodepsal. Naopak jej obvinil z vraždy Helen Dutcherové, ke které došlo v roce 1979. Podařilo se mu totiž získat svědka útoku na tuto ženu. Tento svědek posléze identifikoval Wattse jako vraha Helen Dutcherové. Soudce poté souhlasil, aby u soudu zazněla Wattsova přiznání k vraždám v Texasu.

17. listopadu 2004 byl Watts shledán vinným z vraždy Helen Dutcherové. Posléze byl odsouzen k doživotnímu trestu bez možnosti podmínečného propuštění. A ani to nebylo vše. 27. července 2007 byl Watts uznán vinným i z vraždy Glorie Steeleové. I za tuto vraždu byl odsouzen k doživotnímu trestu. Wattsova vidina podmínečného propuštění se tak definitivně rozplynula.

Je otázkou, kolik vražd vlastně Watts spáchal. Jediné, co měla drtivá většina jeho obětí společného bylo to, že se jednalo o bělošky. Provedení vraždy však bylo velmi často rozdílné. Jeho oběti byly uškrceny, ubodány, utopeny nebo ubity tupým předmětem. Watts také s největší pravděpodobností vraždil hned v několika státech USA. Na tělech svých obětí nezanechal žádnou stopu. Ani jedna z jeho obětí nebyla znásilněna, proto v těchto případech nelze použít analýzu DNA. Sám Watts nejprve prohlašoval, že zavraždil 40 žen, později naznačil, že má na svědomí více než 80 lidských životů. Do dnešního dne je Watts podezřelý ze spáchání 90 nevyřešených vražd. Pokud by měl Watts na svědomí i tyto vraždy, znamenalo by to, že zavraždil více než 100 žen...

Carl Eugene Watts si svůj trest odpykával ve věznici v Ionii v Michiganu. 21. září 2007 zemřel ve vězeňské nemocnici, kde byl hospitalizován s rakovinou prostaty. Bylo mu 53 let.

 

Zdroje: wikipedia.org, Encyclopedia of Modern Serial ´Killers

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 




Statistiky

Online: 4
Celkem: 823579
Měsíc: 13540
Den: 619