Jdi na obsah Jdi na menu
 


Cayetano Santos Godino

article preview

"Ušatý trpaslík"

(Argentina)

 

Santos se narodil 31. října 1896 v Buenos Aires. Těsně po svém narození prodělal těžký střevní katar, díky čemuž málem zemřel. Oba jeho rodiče byli hrubí alkoholici, kteří nešli pro ránu daleko. Drobný a neduživý Santos byl často surově bit jak vlastním otcem, tak i jedním z jeho starších bratrů (měl celkem 9 sourozenců). Při lékařské prohlídce po Santosově zatčení bylo na jeho hlavě nalezeno 27 nezahojených jizev. Všechny byly způsobeny brutálním bitím v jeho dětských letech.

Ani mezi svými vrstevníky to neměl jednoduché. Santos byl od dětství malého vzrůstu, měl malou hlavu s nepřirozeně odstávajícíma ušima a nápadně dlouhé ruce. Díky svému vzhledu se stal oblíbeným terčem šikany od ostatních dětí. Na druhou stranu se později díky svému zevnějšku se později vyhnul podezření jak ze strany policie, tak i svých sousedů. Jeden z obyvatel Buenos Aires to shrnul těmito slovy: "Kdo by to do toho idiota řekl? Vždyť vypadá jak Dumbo! Každý si z něho dělal legraci. Malé děti se mu sice taky smály, ale důvěřovaly mu. Nikdy bych neřekl, že je něčeho podobného vůbec schopný."

Santos měl problémy i ve škole. Odmítal se učit, navíc měl neustálé problémy s chováním. Díky tomu vystřídal celkem 6 základních škol. I tak se za dobu své školní docházky nenaučil ani číst a psát. Santos už od dětství mučil a zabíjel zvířata, zejména kočky a ptáky. Zároveň se u něj velice brzy projevila fascinace ohněm.

28. září 1904 (tedy v době, kdy mu nebylo ani 8 let) Santos potkal Migeula de Paoliho (2 roky), kterému řekl, že se s ním chce podělit o sladkosti. Pak chlapce odvedl do méně frekventované části města, kde jej hodil do příkopu. Miguelův křik naštěstí zaslechl jakýsi policista, který zasáhl dříve, než mohlo dojít k nejhoršímu. Oba chlapci byli odvedeni na policejní stanici. Protože byl tento incident považován za klasickou chlapeckou rvačku, byl Santos po příchodu svých rodičů propuštěn na svobodu.

V roce 1905 Santos napadl Anu Neriovou (18 měsíců). I ji odvedl na odlehlé místo, kde ji začal bít kamenem do hlavy. I tentokrát byl poblíž policista, který napadené holčičce pomohl. Kvůli Santosově nízkému věku se i v tomto případě vyhnul jakémukoliv trestu.

V březnu 1906 Santos odvedl Mariu Rosu Faceovou (3 roky) do opuštěné části města. Tentokrát už v okolí nebyl žádný policista, který by nebohou dívku zachránil... Santos se ji nejprve pokusil uškrtit, když se mu to však nepodařilo, hodil ji do jámy plné odpadu. Poté na ni nahrnul hromadu plechovek a odešel. Nebohé děvče bylo v tu chvíli sice ještě naživu, ale nedokázalo se z hromady odpadků vyprostit... Takto popsal události po svém zatčení sám Santos. Mariino tělo nebylo nikdy nalezeno, protože na místě její smrti byl posléze postaven dům a jelikož se její rodiče odstěhovali do Itálie, úřady se rozhodly celou záležitost neprošetřovat...

Jen o pár dní později dorazil na policejní stanici Santosův otec, který se vehementně dožadoval, aby policie zatkla jeho syna Cayetana. Ten totiž toho dne zabil jejich kachnu, kterou chovali jako domácího mazlíčka. Poté jí vypíchl obě oči a tělo zvířete vložil do krabice, kterou položil před otcovu postel. Santos byl sice poslán do polepšovny, ale po 2 měsících byl opět propuštěn na svobodu.

9. září 1908 potkal Santos na ulici Severina Gonzaleze (2 roky). I tentokrát použil svůj oblíbený trik, kdy chlapci slíbil spoustu sladkostí. Santos odvedl Severina do opuštěného skladiště, kde se jej pokusil utopit ve žlabu pro koně. Naštěstí včas zasáhl majitel nemovitosti, který právě procházel okolo. Santos se opět dokázal vyhnout trestu. A nejen to. Všichni totiž uvěřili jeho tvrzení, že Severin do žlabu spadl sám a Santos se jej pokusil zachránit. Malý vrah tak byl rázem za hrdinu...

O pouhých 6 dní později Santos napadl Jolio Botleho (22 měsíců). Toho povalil na zem a začal mu zapálenou cigaretou pálit oční víčka. Chlapce naštěstí zachránila jeho matka, která vyběhla z domu a zahnala útočníka na útěk.

Těsně poté se Santosovi rodiče opět obrátili na policii. Cayetano byl totiž doslova posedlý onanií, které se oddával několikrát za den. Santos byl zatčen a poslán na 2 roky do vězení (v té době byla onanie v Argentině považována za trestný čin). Ve vězení se stal terčem brutální šikany ze strany ostatních vězňů, znásilňován byl i několikrát za den. Na svobodu byl propuštěn 23. prosince 1911.

Po svém návratu z vězení podlehl alkoholu, pod jehož vlivem založil několik požárů. Postupně se pokusil podpálit 2 domy, cihelnu a tramvajové depo. Poté vždy se vzrušením sledoval hašení požáru. Santos později uvedl, že bylo jeho snem, aby některý z hasičů při likvidaci ohně uhořel. Toto přání se mu naštěstí nikdy nesplnilo.

21. ledna 1912 spáchal Santos svou druhou vraždu. Jeho obětí se stal Arturo Laurona (13 let), kterého odvedl do opuštěného domu. Poté mu zacpal ústa kapesníkem, částečně jej svlékl a svázal mu ruce i nohy. Následně začal chlapce zuřivě bít větví. Když se unavil, klekl si na svou oběť a uškrtil ji provazem.

7. března 1912 Santos přímo na ulici zapálil šaty Reyny Vainicoffové (5 let). Šaty na nebohé dívce okamžitě vzplály. Zoufalý dívčin křik uslyšel její dědeček, který okamžitě vyběhl z obchodu na druhé straně ulice a bezmyšlenkovitě vběhl na silnici, kde jej srazilo projíždějící auto. Reynu nakonec uhasil policista, který přiběhl, když uslyšel dívčin řev. Santos tuto scénu pozoroval z druhé strany ulice a podle svých vlastních slov pociťoval obrovské vzrušení. Dědeček napadené dívky zemřel ještě před příjezdem sanitky. Reyna byla převezena do nemocnice, kde v šílených bolestech bojovala o svůj život. Po 16 dnech tento boj prohrála...

24. září 1912 se Santos vplížil do koňské stáje, kde kuchyňským nožem ubodal jednu z klisen.

8. listopadu odvedl Roberta Russoa (8 let) do jednoho ze skladišť v sousední čtvrti. Zde chlapce svázal. Robert byl naštěstí zachráněn dělníkem, který byl na cestě do práce. Santos byl zatčen a následně obviněn z pokusu o vraždu. Bylo však rozhodnuto, že bude vyšetřován na svobodě, a tak byl Santos opět propuštěn.

Už 16. listopadu 1912 napadl přímo na ulici Carmen Ghittoniovou (3 roky), kterou povalil na zem, začal ji zuřivě bít pěstmi a kopat ji do hlavy. Naštěstí byl Santos zahnán na útěk jedním ze sousedů a holčičce se podařilo přežít.

3. prosince 1912 Santos narazil na Jesualda Giordana (3 roky), který si hrál před svým domem. Osvědčený trik se sladkostmi zafungoval i tentokrát. Santos jej vzal do cukrárny, kde mu koupil pár bonbonů. Zároveň mu slíbil, že když s ním půjde o pár ulic dál, dostane jich ještě mnohem víc. Chlapci se rozzářily oči a dychtivě souhlasil. Oba poté ruku v ruce vyrazili k opuštěnému domu o několik ulic dál. Když Jesualdo viděl, že ho Santos vede do polorozpadlé budovy, snažil se utéct. Santos byl však silnější a táhl jej dál ulicí. Nebohý chlapec začal plakat a volat maminku, jeho křik však nikdo neslyšel...

Když došli do domu, Santos povalil chlapce na zem a svázal mu ruce i nohy. Nakonec mu musel zacpat i ústa, protože hoch neustále plakal a dožadoval se své mámy. Santos se poté pokusil Jesualda uškrtit, ale i tentokrát se brzy unavil. Nechal tedy bezbranného chlapce ležet na zemi a vyšel před dům, aby se porozhlédl po vhodné zbrani. Když procházel dvůr domu, narazil na pana Giordana, Jesualdova otce, který zoufale hledal svého syna. Muž se Santose zeptal, zda Jesualda neviděl. Ten řekl, že chlapce neviděl a ještě mu drze poradil, aby se okamžitě obrátil na policii, protože lidé jsou zlí a někdo by mohl jeho synovi ublížit. Santos poté počkal, až pan Giordano odejde, zvedl ze země velký rezavý hřebík a cihlu a vrátil se do domu. Klekl si vedle ležícího chlapce a přiložil mu hřebík k hlavě. Do druhé ruky uchopil cihlu, rozpřáhl se a vší silou udeřil...

Santos poté chvíli pozoroval své strašlivé dílo. Pak chlapcovo tělíčko přikryl kusem plechu a odešel pryč. Jen o několik minut později dorazil do domu i pan Giordano s policií. Bohužel už bylo pozdě...

Zbytek dne se Santos potuloval po ulicích. I přes jeho nízkou inteligenci mu bylo jasné, že tentokrát se trestu nevyhne. I tak ovšem neodolal a ještě téhož dne navštívil dům Giordanovy rodiny, kde bylo vystaveno tělo malého Jesualda, aby se s ním mohli rozloučit příbuzní. Podle Santosových slov byl zvědavý zejména na to, zda už byl z hlavy jeho oběti odstraněn hřebík, který do ní vtloukl. Santosovi se podařilo dostat se až do domu. Velice jej rozčílilo, když viděl, že hřebík byl z chlapcovy hlavy odstraněn. Ve vzteku utekl z domu, aniž by si jej někdo všiml.

Policii se podařilo získat svědectví ženy pracující v cukrárně, která uvedla, že v den vraždy kupoval Santos malému Jesualdovi bonbony. Když se to dozvěděl chlapcův otec, propukl v zoufalý pláč. 4. prosince 1912 v 05:30 byl Santos zatčen v domě svých rodičů. Policisté byli překvapeni, že nijak nezapíral, spíše naopak. Byl schopen o svých zločinech mluvit celé hodiny.

Santos byl nakonec obviněn ze 3 vražd a 11 pokusů o vraždu. Veřejnost sice volala po trestu smrti, soud však nakonec přihlédl k lékařské zprávě, podle které byl Santos duševně nemocný. Santos tak byl umístěn do psychiatrické léčebny. Zde opakovaně napadal ostatní chovance. Jako vždy však útočil pouze na mnohem slabší jedince, než byl on sám. V jednom případě zaútočil na muže na invalidním vozíku, v jiném zase na muže připoutaného k posteli. Díky svému nezvladatelnému chování tak byl po 2 letech převezen do vězení ve městě Ushuaia.

Za zdmi této věznice prožíval Santos opravdové peklo. Více času než ve své cele strávil na vězeňské ošetřovně, protože byl neustále bit, znásilňován a mučen ostatními vězni. Na druhou stranu se ve vězení konečně naučil číst a psát a používat malou násobilku. V roce 1927 mu byly chirurgicky přišity uši v naději, že se díky tomu zmírní jeho násilné chování. To se zřejmě minulo účinkem, protože v roce 1933 Santos uškrtil kočku, kterou ostatní vězni chovali jako domácího mazlíčka. Tělo zvířete poté hodil do ohně. Odplata ze strany spoluvězňů na sebe nenechala dlouho čekat. Santos byl tak brutálně zbit, že musel být převezen do nemocnice, kde byl hospitalizován dalších 20 dní.

15. listopadu 1944 byl Cayetano Santos Godino nalezen mrtev ve své cele. Bylo mu 48 let. Jako příčina smrti bylo určeno vnitřní krvácení. To mělo být způsobeno neléčeným zánětem žaludku. Podle mnohých je však velice pravděpodobné, že Santos byl buďto otráven nebo jej ubili spoluvězni.

 

Zdroje: wikipedia.org, skcentral.com

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 




Statistiky

Online: 33
Celkem: 434644
Měsíc: 68158
Den: 2175