Jdi na obsah Jdi na menu
 


Daniel Camargo Barbosa

article preview

"Sadista z Chanquita"

(Kolumbie, Ekvádor)

 

Životopis

Daniel Camargo Barbosa se narodil 22. ledna 1930 v Kolumbii. Velice brzy po jeho narození mu zemřela matka. Jeho otec (panovačný a citově odtažitý) se znovu oženil. O Camargovu výchovu se tak starala jeho macecha. Ta byla velice hrubá, Camarga velmi často bila a trestala ho tím, že ho oblékala do dívčích šatů a pak ho vystavovala posměchu jeho spolužáků. O jeho dospívání není nic známo. Další záznam pak říká, že 24. května 1958 byl zatčen za drobnou krádež. V dospělosti pak žil se ženou jménem Alcira, se kterou měl dvě děti. O něco později se zamiloval do jiné ženy jménem Esperanza (28 let). S tou se chtěl dokonce oženit, ale hluboce jím otřásl fakt, že Esperanza již není panna. Tento šok poté hluboce ovlivnil další směrování jeho života. Camargo nakonec souhlasil s tím, že s Esperanzou zůstane, ale pouze pod podmínkou, že mu bude do bytu vodit jiné panny. Jeho milenka tak začala pod různými záminkami lákat malá děvčata do Camargova bytu, kde je omámila, aby je mohl Camargo znásilnit. Tímto způsobem bylo znásilněno celkem pět dívek ve velmi nízkém věku. Jejich poslední oběť se jako jediná rozhodla jít na policii a Camargo byl i se svou milenkou zatčen. 10. května 1964 byl Camargo odsouzen na tři roky ve vězení. Žaloba se proti verdiktu odvolala a nový soudce jeho trest zvýšil na 8 let. Z vězení je Camargo propuštěn po výkonu celého trestu v roce 1972. Už o rok později je zatčen v sousední Brazílii, protože u sebe neměl jakékoliv doklady a je vyhoštěn zpět do Kolumbie. Zpátky ve své rodné zemi začal pracovat jako pouliční prodavač v Barranquile.

 

Série vražd

V roce 1974 spáchal svoji první vraždu. Před školou unesl devítiletou dívku a znásilnil ji. Pak se rozhodl svou oběť umlčet a zavraždil ji. Ani to mu nepomohlo, protože je zatčen 3. května 1974, když se vrátí pro své věci, které zapomněl kousek od místa vraždy. Už tehdy panovalo silné podezření, že obětí mohlo být výrazně více, ale nakonec je odsouzen jen za vraždu této dívky. Soud ho za ni odsoudí ke 30 letům ve vězení. Trest je mu posléze zmírněn na 25 let. 24. prosince 1977 je přemístěn do věznice na ostrově Gorgona. Tady se z něj stal pilný čtenář. Je schopen citovat Freuda, Stendhala nebo Nietzscheho. Z vězení se mu v prosinci 1984 podařilo utéct na primitivním člunu. Úřady ho oficiálně prohlásí za mrtvého s tím, že si na něm jistě pochutnali žraloci. To se bohužel nestalo a uprchlík se nakonec dostal až do Quita, hlavního města Ekvádoru. Odtud pak 5. nebo 6. prosince 1984 odcestoval autobusem do Guayaquil. Tam se potuloval po blízkém okolí, přespával na ulici a občas si přivydělával pouličním prodejem kuličkových per. Už 18. prosince ve městě Quevedo zmizela desetiletá dívka a o den později druhé děvče ve stejném věku. To byl počátek série zmizení mladých dívek, jejichž těla se čas od času našla pohozená v lese, ale ve spoustě případů se po nich slehla zem.

Camargo si vybíral velmi mladé dívky z těch nejchudších čtvrtí, které lákal na bonbony, popřípadě na nové kuličkové pero. Někdy dívky oslovil s tím, že potřebuje ukázat cestu ke kostelu nebo že by je mohl zaměstnat v továrně. Jejich společná cesta pak vždy směřovala k nejbližšímu lesu. Pokud s ním dívka do lesa odmítla jít, Camargo jí nebránil v odchodu. Pokud s ním ale do lesa vstoupila, už ji nikdy nikdo neviděl živou. V lese Camargo svou oběť znásilnil a uškrtil nebo ubodal. Pokud se nebohá dívka bránila, rozsekal ji mačetou. Občas si z místa činu odnesl části oblečení své oběti, které pak na ulici prodal.

 

Zatčení a soud

V únoru 1986 byla nalezena další vrahova oběť, dvanáctiletá Gloria Andinová. V ruce křečovitě svírala obal od bonbonu. Z něj se policistům podařilo získat dvoje otisky prstů. Jedny patřily oběti a ty druhé Camargovi. Jen o pár dní později, přesněji 26. února, narazil policista ve službě na podezřelého muže pohybujícího se blízko posledního místa činu. Když pak v jeho aktovce nalezl zakrvácené kusy oblečení, rozhodl se ho zatknout. Muž na policejní stanici uvedl, že se jmenuje Manuel Bulgarin Solis. Později ho ovšem identifikuje několik dívek, které se rovněž pokoušel nalákat do lesa, a tak nakonec přiznává, že jeho pravé jméno je Daniel Camargo Barbosa. Netrvá dlouho a doznává se nejen k vraždě své poslední oběti, ale i k dalším 71 vraždám mladých dívek za necelé 2 roky. Následně odvede ekvádorskou polici k tělům, která dosud nebyla nalezena. Po celou dobu neprojevil žádnou lítost. Sám tvrdil, že těmito vraždami chtěl potrestat ženskou nevěru a to, že žena nikdy není taková jaká by být měla. Když se ho policisté dotazovali, proč si vybíral tak mladé oběti, odpověděl s ledovým klidem: "Tak jsem měl jistotu, že je to ještě panna. A ty při znásilnění nejvíc křičí. To se mi líbilo." Soud s Camargem začal v roce 1989. Verdikt byl vynesen ještě týž rok. Camarga byl za 72 vražd odsouzen k maximálnímu možnému trestu v Ekvádoru, což je 16 let ve vězení. Byl převezen do věznice Garcia Moreno de Quito, kde byl v tu dobu vězněn další sériový vrah Pedro Alonso Lopez. Tady Camarga konvertoval ke katolické víře (do té doby byl protestantem). Nikdy se nepodařilo zjistit, jaký byl přesný počet jeho obětí, ale je docela dobře možné, že jich mohlo být až 150. 13. listopadu 1994 byl Daniel Camargo Barbosa ve vězení zabit jiným vězněm. Jmenoval se Luis Masache Narvaez a byl bratrancem jedné z Camargových obětí.

 

Zdroje: wikipedia.org, murderpedia.org

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 




Statistiky

Online: 11
Celkem: 311243
Měsíc: 30100
Den: 757