Jdi na obsah Jdi na menu
 


James Watson

article preview

"Modrovous"

(USA)

 

Narodil se v roce 1870 ve městě Paříž v Arkansasu jako Charles Gillam. Svého otce nikdy nepoznal, protože od jeho matky odešel ještě před Watsonovým narozením. Matka mu poté tvrdila, že jeho otec je po smrti. Teprve v 9 letech Watson zjistil pravdu. Když se jeho matka později provdala, změnila svému synovi jméno na Joseph Olden. Watson se svým nevlastním otcem vycházel velmi špatně, což nakonec vedlo k tomu, že ve 12 letech utekl z domova. Další osudy mladého Watsona zůstávají nejisté, protože on sám tvrdil, že si ze své minulosti nic nepamatuje. Uvedl pouze to, že nějakou dobu strávil v sirotčinci a že během dětství utrpěl dva úrazy hlavy, díky nimž trpěl výpadky paměti. Jisté je to, že si v dospělosti změnil jméno na James Watson.

Watson se poprvé oženil ve svých 17 letech, kdy se jeho manželkou stala jeho tehdejší 16letá přítelkyně. Toto manželství skončilo velmi rychlým rozvodem. Bylo to dost možná jeho jediné manželství, které skončilo "standardní" cestou. Od této chvíle se z Watsona stal doslova stroj na manželství. Není jisté, kolikrát se Watson oženil (pokaždé uvedl jiné jméno), ale on sám si později vybavil 25 manželek. Někteří odborníci však tvrdí, že jich mohlo být až 66. Svatby se konaly hned v několika státech USA, několik z nich dokonce i v Kanadě. Drtivou většinu svých manželek po několika dnech jednoduše opustil. Některé ženy však za manželství s Watsonem zaplatily svými životy...

Jednou z kanadských manželek byla i Marie Austinová z Calgary, která se za Watsona provdala v březnu 1918. Manželé se po svatbě přestěhovali do USA. Marie se stala první Watsonovou obětí. Během výletu k jezeru Coer d'Alene v Idahu ji Watson ubil kamenem. Poté její tělo zatížil kamením a hodil jej do jezera.

Podobný osud potkal i Beatrice Andrewarthaovou, se kterou se Watson oženil měsíc po své první vraždě. I této ženě se stal osudným výlet, tentokrát k Washingtonovu jezeru. Watson shodil Beatrice do jezera a poté sledoval, jak se topí.

25. března 1919 se Watson oženil s Elizabeth Priorovou (27 let) z Idaha. Tato žena nepřežila cestu do Seattlu. Během jízdy autem mezi nimi došlo k hádce, kdy Watson začal své manželce sprostě nadávat. Elizabeth si z vlasů vytáhla jehlici a řekla Watsonovi, že pokud jí bude takto nadávat, vrazí mu ji do krku. Watson poté sjel na jednu z nepoužívaných cest, zastavil auto a nebohou ženu ubil kladivem. Její tělo poté zakopal do mělkého hrobu.

Následovala svatba s Berthou A. Goodnichovou. Nebohá Bertha nepřežila ani líbánky. Ty manželé trávili nedaleko Seattlu, kde Watson svou manželku ubil kladivem. Následně její tělo zatížil kamením a poté jej hodil do jezera.

Další Watsonovou manželkou se stala Alice Ludvigonová ze Seattlu. V červenci 1919 se manželé plavili na lodi přes St. Joe River. Watson během plavby shodil Alice do řeky a poté sledoval její marný boj o přežití.

Ještě tentýž rok se Watson oženil s Eleanor Fraserovou z kanadského Calgary. Život této ženy skončil ve Spokane River, kam ji Watson strčil. U výslechu později uvedl, že Eleanor byla zřejmě ihned mrtvá, protože si při pádu rozbila hlavu o kámen.

Watsonova svatba s Ninou Lee Deloneyovou (43 let) se konala 5. prosince 1919 v San Franciscu. V únoru 1920 společně vyrazili na výlet do Mexika. První noc stanovali u Signal Hill v Kalifornii. Během rozdělávání ohně však Watsonovi vypadl z kapsy kabátu dopis od jedné z jeho předešlých manželek. Nina jej našla a potají si jej přečetla. Následovala hádka, během které se Watson na Ninu vrhl a začal ji bít do hlavy velkým kamenem. Když žena upadla do bezvědomí, Watson ji uškrtil. Poté její tělo naložil do auta a odjel k městu El Centro. Zde pak ženino tělo pohřbil.

Watson byl v té době ženatý i se švadlenou Katheryn Wombacherovou (45 let) z Iowy. Jejich svatba se konala 8. listopadu 1919. Katheryn znala Watsona pod jménem Walter Andrew. Kathryn začala být podezíravá poté, co se její manžel neustále vytrácel na dlouhé služební cesty. Při několika příležitostech mu tuto skutečnost vyčetla, k ničemu to však nevedlo.

Během jejich výletu na Santa Catalina Island se "Walter" choval více než podivně. Během společných procházek se držel schválně několik kroků pozadu a při jedné příležitosti si Katheryn všimla, že její manžel zvedl ze země velký kámen. Když po několika minutách narazili na jiný pár, "Walter" kámen okamžitě zahodil.

Katheryn si rovněž všimla, že její manžel vlastní zamčený kufřík, který vždy nosil u sebe. Když se jej na kufřík zeptala, "Walter" odpověděl, že jsou v něm pouze pracovní dokumenty. To byla další věc, kterou Katheryn nechápala. Její manžel chodil neustále do práce, ale nikdy nepřinesl žádnou výplatu. Když se o jeho práci začala zajímat, "Walter" jí řekl, že je tajný agent, který má za úkol rozbít nelegální obchod s diamanty.

Katheryn začala mít podezření, že její manžel je bankovní lupič. Po návratu ze Santa Catalina Island využila další manželovy nepřítomnosti a najala si soukromého detektiva. Ten zjistil, že pokaždé, když "Walter" odjel na služební cestu, došlo v okolí k bankovní loupeži. Rovněž vyslovil podezření, že se "Walter" chystá přepadnout banku v Los Angeles. Historku o tom, že je "Walter" tajný agent rovnou označil za nesmysl. Soukromý detektiv raději kontaktoval policii. Ta reagovala překvapivě rychle.

9. dubna 1920 policisté zaklepali na dveře jeho domu s cílem zatknout jej pro podezření ze spáchání několika bankovních loupeží. V kapsách "Walterova" kabátu policisté našli klíček k jeho záhadnému kufříku. Rozhodli se jej okamžitě otevřít. Byli přesvědčeni, že v něm najdou náčiní použité při nedávných bankovních loupežích. Místo toho však našli několik snubních prstenů, různá povolení k sňatku a další dokumenty vydávané při uzavření manželství. Ani na jednom z nich však nebylo jméno Walter Andrew. Policisté byli možná lehce zklamáni, ale nakonec se rozhodli "Waltera" zatknout pro podezření z bigamie.

Zatčený se ve vazbě přiznal, že jeho skutečné jméno je James Watson, což dokazoval vlastnictvím schránky v San Diegu vedené právě na toto jméno. Zde měly být dokumenty potvrzující jeho identitu. Státní prokurátor souhlasil s tím, aby Watson policisty doprovodil do San Diega. Během cesty museli zastavit na čerpací stanici, čehož Watson využil a odběhl si na toaletu. Zde rozbil zrcadlo a střepem si podřízl hrdlo. Okamžitě byl převezen do nemocnice, kde mu lékaři zachránili život. Jakmile byl jeho stav stabilizovaný, byl Watson převezen do nemocnice v Los Angeles. Zde se Watson podruhé pokusil o sebevraždu, když si podřezal žíly na zápěstí. Policisté začínali tušit, že jim v síti zřejmě uvízla větší ryba, než si původně mysleli. Nikdy totiž ještě nezažili, aby se někdo dvakrát pokusil spáchat sebevraždu proto, že byl obviněn z bigamie...

Přibližně ve stejné době bylo nalezeno tělo zavražděné Elizabeth Priorové. Policisté věděli, že její jméno figuruje na jednom z dokumentů nalezených ve Watsonově kufříku. Vyšetřovatelé proto Watsonovi sdělili, že s největší pravděpodobností bude obviněn z její vraždy a převezen do státu Washington. Watson dostal strach. Věděl totiž, že v tom případě mu hrozí trest smrti. Navrhl proto státnímu zástupci dohodu. Navrhoval, že se přizná ke všem svým zločinům. Výměnou požadoval soudní proces v Kalifornii a záruku, že bude odsouzen na doživotí. Státní zástupce nakonec na tuto dohodu přistoupil.

Watson se poté přiznal ke spáchání 7 vražd. Uvedl také, že se za svůj život 25x oženil. Díky jeho špatné paměti si těmito čísly nemůžeme být zcela jisti. Jak už bylo uvedeno výše, někteří odborníci jsou přesvědčeni, že Watson se oženil 66x a spáchal až 17 vražd. Aby policii přesvědčil o pravdivosti svých slov, zavedl Watson vyšetřovatele k hrobu zavražděné Niny Deloneyové.

Záhadou zůstává i Watsonův motiv. Novináři usuzovali, že Watsonův motiv byl čistě finanční. Pravdou je, že si nejprve vybíral dobře zabezpečené vdovy, které přiměl, aby před svatbou změnily svou poslední vůli v jeho prospěch. Proti však mluví fakt, že Watson zmizel po vraždě tak rychle, že ani nestihl vyinkasovat získané peníze. Pokud už nějaké peníze získal, všechny je "investoval" do nové oběti.

Sám Watson tvrdil, že cítil podivné nutkání, které jej nutilo vraždit. Údajně se s tímto nutkáním snažil bojovat, ne vždy však úspěšně. Nikdy přitom neublížil jinému člověku než svým manželkám.

Další možný motiv se objevil až v roce 2010, kdy vyšla kniha "Death Scenes: A Homicide Detective's Scrapbook". V této knize byly publikovány fotografie pořízené během Watsonovy lékařské prohlídky. Podle nich je zřejmá jedna věc: Watson se narodil s nejednoznačným pohlavím. Ve své době byl označen za hermafrodita, dnešní medicína by jej označila jako intersexuála. Ve stejné knize je rovněž uvedeno, že se jako dítě kvůli tomu stal terčem posměchu svých vrstevníků. Nikdy se například nenaučil plavat, protože se odmítal svléknout do plavek.

Je možné, že své manželky zavraždil proto, že tyto ženy zjistily jeho tajemství? Je pravda, že jeho ostatní manželky uvedly, že Watson neměl zájem o sex. Možná i to byl důvod, proč je poté raději opustil. Podle této teorie Watson toužil po duševním souznění se ženou, ale odmítal jakýkoliv fyzický projev lásky.

Na základě dohody se státním zástupcem byl Watson odsouzen k doživotnímu pobytu ve věznici San Quentin. Kvůli neustálým hrozbám ze strany spoluvězňů byl záhy přemístěn do speciální cely v areálu vězeňské nemocnice. Zde pracoval jako sanitář. Watson byl mezi pacienty i personálem velice oblíbený. I on sám později uvedl, že takového laskavého zacházení se mu nikdy v životě nedostalo.

Jedna z Watsonových manželek jménem Elizabeth Williamsová mu nikdy nepřestala psát zamilované dopisy. Na výročí jejich svatby mu navíc pravidelně posílala tucet rudých růží.

Watson během výkonu trestu napsal několik básní, které však nikdy nebyly publikovány. Tvrdil rovněž, že na blíže nespecifikovaném místě v Kalifornii zanechal velké bohatství, které údajně získal od svých manželek. Tento "poklad" však nebyl nikdy nalezen. Ať už to byla pravda či nikoliv, když James Watson 15. října 1939 zemřel ve věku 69 let, všechen jeho osobní majetek činil necelých 20 dolarů. Watson tyto peníze odkázal správci věznice San Quentin.

 

Zdroje: An Encyclopedia of Modern Serial Killers, heathermonroe.medium.com

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 




Statistiky

Online: 11
Celkem: 1061724
Měsíc: 12269
Den: 521