Jdi na obsah Jdi na menu
 


Joseph J. Fischer

article preview

(USA)

 

Joseph J. Fischer se narodil v roce 1923 v New Jersey, vyrůstal však ve městech Newark a Belleville. Jeho otec byl stavební dělník, který spoustu času trávil na stavbách mimo město. Toho využívala Fischerova matka, která si v době manželovy nepřítomnosti vydělávala prostitucí. Toto "řemeslo" přitom provozovala přímo před svými dětmi. Sám Fischer uvedl, že někdy jeho matka souložila se svými klienty na stejné posteli, ve které právě ležel. Fischer za to svou matku nenáviděl a opovrhoval jí. Sám později řekl: "Nejméně desetkrát jsem ji chtěl zabít. Neudělal jsem to jen proto, že bych tím ublížil otci." Jednoho dne však vše svému otci řekne. Ten v návalu vzteku zbičuje nejen svou nevěrnou manželku, ale i Fischera. Pak od rodiny odejde. Po otcově odchodu Fischer podlehne alkoholu, už ve 12 nebo 13 letech se z něj stane silný alkoholik.

Fischer navštěvoval církevní školu, ze které byl však vyloučen poté, co se dopustil krádeže. Za tu byl poslán do jiné církevní školy pro problémovou mládež. Studium ukončil v 15 letech a díky padělaným dokladům ihned nastoupil k námořní pěchotě. Odtud však brzy dezertoval. Byl sice velmi rychle dopaden, když ale vyšlo najevo, že ještě není plnoletý, bylo upuštěno od stíhání za dezerci. V roce 1941 tak Fischer může k námořní pěchotě nastoupit i bez paděláných dokladů. I během výcviku má problémy s alkoholem, kvůli kterým je odsouzen ke 30 dnům ve vězení. Po absolvování výcviku je odvelen do Pacifiku, kde se účastní bitev na Guadalcanalu, Kwajaleinu nebo na Iwodžimě. Pak je převelen do Číny. Zde se pravděpodobně dopustil vražd několika čínských civilistů, za které však nikdy nebyl souzen. Sám Fischer přitom o sobě tvrdil, že za svou službu v armádě obdržel Bronzovou i Stříbrnou hvězdu a dvě Purpurová srdce. Nikdy však tato vyznamenání nikomu neukázal. Fischer později tvrdil, že konec války ho velice zklamal, protože se mu zabíjení lidí zalíbilo a nechtěl s tím jen tak přestat. Než byl v roce 1945 definitivně propuštěn z armády, byl diagnostikován jako nebezpečný paranoidní schizofrenik.

Po svém propuštění z armády byl několikrát zatčen za drobnější přestupky, stejně tak několikrát podstoupil léčbu na psychiatrii. V roce 1948 byl odsouzen za napadení, když přepadl vojáka v Belleville a ukradl mu 5 dolarů. V roce 1953 byl podmínečně propuštěn. Už 26. prosince 1953 však v Belleville napadl Harryho Powella (16 let), kterého ubil kamenem a ukradl mu 2 dolary. Těsně poté byl znovu zatčen. Fischer se k vraždě doznal a soud ho odsoudil na doživotí. Během výkonu trestu Fischer celkem 13x zažádal o podmínečné propuštění. Uspěl až v červnu 1978, kdy byl opravdu podmínečně propuštěn. Podmínkou bylo, že podstoupí protialkoholní léčbu a bude pod stálým dozorem. Fischer ani jednoho z toho nesplnil, což však úřady nijak neřešily. Těsně po svém propuštění se Fischer oženil s Claudine Eggersovou (78 let), se kterou si psal už ve vězení. Vzhledem k jejímu věku, ho k sňatku přesvědčila zejména finanční zajištěnost této ženy. Těsně po svatbě se Fischer své manželce svěřil, že vždy toužil procestovat celé Státy. Claudine mu na splnění jeho snu ochotně přispěla a Fischer vyrazil na téměř roční cestu napříč několika Státy. Claudine se k němu připojila až v létě 1979 ve státě New York.

2. července 1979 Fischer napochoduje na policejní stanici v Dutchess County a překvapeným policistům se přizná k vraždě své manželky. Když je Claudine opravdu nalezena ubodaná v jejich přívěsu u městečka Wassaic, je Fischer okamžitě zatčen. Během následujících výslechů se pak Fischer doznal k celkem 18 vraždám v několika státech USA. Podle svých slov chtěl spáchat 25 vražd, ale už byl příliš unavený, aby své dílo dokončil. Zároveň uvedl, že všechny vraždy spáchal pod vlivem alkoholu. Jeho výpovědi však byly velice nesouvislé a policisté jen k několika vraždám dokázali přiřadit konkrétní jména obětí.

Jednou z nich byla Pamela Nolenová (26 let), která zmizela v městečku Ruidoso v Novém Mexiku, jejíž fotografie byla nalezena ve Fischerově přívěsu. Sám Fischer se přiznal, že ženu ubodal, ale nebyl schopen určit, kde leží její tělo (to nebylo dodnes nalezeno). Ve městě Moore ve státě Oklahoma měl Fischer zavraždit jakousi prostitutku, jejíž tělo poté ukryl ve skříni v jejím domě. Skříň měl následně zatlouct hřebíky. Policie v Oklahomě podobnou vraždu opravdu vyšetřovala. Oběť se jmenovala Betty Jo Gibsonová (38 let), která byla opravdu nalezena ve skříni. Betty byla ubita k smrti. V polovině února 1980 měl Fischer zavraždit další dvě prostitutky Alaine Hapemanovou (19 let) a Veronicu Tassielovou (18 let) v Hartfordu v Connecticutu. Obě tyto dívky se jej údajně pokusily okrást, což byl důvod, proč je Fischer ubodal nožem. Pak jejich těla odhodil v lese kousek od města.

Další Fischerova doznání již policie nemohla spojit s konkrétními případy. Fischer například tvrdil, že ubil pěstmi jakéhosi chlapce ve městě Flagstaff v Arizoně. Dále pak měl mít na svědomí tři bezdomovce v New Yorku, které ubil poté, co obdrželi svou sociální podporu. Fischer pak padělal podpis na výplatních šecích a získal peníze pro sebe. Dalšího muže měl Fischer utopit v jezeře Otsego v New Yorku. Policie celé jezero důkladně prohledala, ale žádné tělo nenašla. Jednu ženu měl zastřelit v Seattlu. V Oregonu měl pro změnu zastřelit muže spícího v lese ve spacáku. Dále uvedl, že v jeho pronajatém bungalovu v New Jersey policie nalezne kufr, ve kterém ukrývá věci ukradené jeho obětem. Policie bungalov prohledala, ale žádný kufr nenašla. Sám Fischer tvrdil, že jeho ženské oběti mu připomínaly jeho matku, kterou označil jako sprostou kurvu a jeho mužské oběti zase zavraždil proto, že mu připomínaly klienty jeho matky. Dále dodal, že doufá v trest smrti, aby mohl být brzy se svou mrtvou manželkou. Lékaři Fischera diagnostikovali jako těžkého alkoholika trpícího sluchovými halucinacemi.

I přes všechna doznání byl nakonec Fischer obviněn "pouze" z vraždy své manželky. Soudní proces začal v dubnu 1980. S jeho začátkem Fischer razantně změnil svůj postoj i výpověď a tvrdil, že svou manželku nezavraždil. Navíc neváhal obviňovat společnost z toho, že mu nepomohla zbavit se alkoholové závislosti. Soud pro něj však neměl nejmenší pochopení a uznal ho vinným z vraždy své manželky. 16. května 1980 byl Fischer odsouzen k 25 letům ve vězení.

S koncem soudního procesu se Fischerova výpověď opět změnila, tentokrát prohlašoval, že má na svědomí dokonce více než 100 obětí. V únoru 1991 přišel s tvrzením, že zavraždil přes 150 lidí, kvůli čemuž si musel zřídit vlastní soukromý hřbitov. Policie však již neměla zájem prověřovat pravdivost jeho příběhů. I zájem médií postupně upadal a poslední dny svého života Joseph J. Fischer trávil tím, že ve své cele pročítal novinové články o jeho soudním procesu a vzpomínal na "staré dobré časy". Když v prosinci 1991 ve věku 68 let zemřel ve vězení, tisk tomu ani nevěnoval pozornost.

 

Zdroje: An Encyclopedia of Modern Serial Killers - Hunting Humans, true-crime-stories.blogspot.com

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 




Statistiky

Online: 8
Celkem: 311269
Měsíc: 30099
Den: 759