"Vzteklý pes"

(USA)

Narodil se v roce 1924. Už v 15 letech byl několikrát chycen policií, když se pokusil zapálit střední školu. Vždy jen uvedl, že ho k tomu vedlo vzrušení z páchání trestné činnosti. V roce 1945 byl v Indianapolis odsouzen ke 20 letům ve vězení za ozbrojenou loupež. Odseděl si však jen 9 let a v květnu 1954 byl podmínečně propuštěn. Irvin se přesunul do města Evansville v Indianě. Netrvalo dlouho a opět se vrátil na dráhu zločinu. Svou sérií přepadení a vražd terorizoval okresy Vanderburgh, Posey a Gibson v Indianě a okres Henderson v Kentucky.

2. prosince 1954 - první Irvinovou obětí se stala Mary Hollandová (33 let). Mary a její manžel vlastnili obchod s lihovinami na Bellemeade Avenue. Právě tento obchod Irvin přepadl, spoutal Mary ruce za jejími zády a odvlekl ji na toaletu, kde ji střelou do hlavy zavraždil. Vše bylo o to horší, že Mary byla v třetím měsíci těhotenství.

23. prosince 1954 - Wesley Kerr (29 let) byl zaměstnancem na čerpací stanici, kterou Irvin přepadl den před Štědrým dnem. I Wesley byl nalezen na toaletě se svázanýma rukama a kulkou v hlavě. Pokladna byla otevřená, Irvin si z ní odnesl 68 dolarů a 11 centů. Policisté brzy zjistili, že byla použita stejná střelná zbraň jako v případě vraždy paní Hollandové. Těsně po této vraždě byla vypsána odměna 1000 dolarů za informace vedoucí k dopadení vraha.

21. března 1955 - Irvin se vloupal na farmu v okrese Posey, poblíž Mount Vernon. Během vloupání zastřelil Wilhelminu Sailerovou (47 let), která ho při činu vyrušila. I ona měla svázané ruce a vrah ji revolverem střelil do hlavy. Její tělo nalezl její sedmiletý syn, když se vrátil ze školy.

28. března 1955 - Irvin se vloupal na další farmu, tentokrát v okrese Henderson v Kentucky. A v tomto případě se dopustil vícenásobné vraždy. Jeho oběťmi se stali Goebel Duncan (51 let), jeho syn Raymond (29 let) a jeho snacha Maple Elizabeth (20 let). Všichni byli zavražděni výstřelem do hlavy. Irvin střelil i Goebelovu manželku Mamie, které se ovšem podařilo přežít. Následkem střelného poranění však nadosmrti oslepla a trpěla ztrátami paměti. Jediný, kdo zůstal zcela ušetřen, byla Goebelova dvouletá vnučka Elizabeth. Irvin později uvedl: "Nezastřelil jsem ji, protože jsem měl děti vždycky rád." Těla zavražděných mužů byla posléze objevena v močále vzdáleném asi 4 míle od farmy.

Tentokrát se však policii ozvalo hned několik svědků. Soused Duncanových uvedl, že viděl jak otec se synem mluvili před domem s jakýmsi mužem v 10:00 v den jejich smrti. Dále si všiml, že kousek odtamtud stálo tmavé auto s otlučenou levou stranou a poznávací značkou státu Indiana. Jedna z poblíž žijících rodin uvedla, že toho dne kolem 09:40 se svým autem lehce ťukli do tmavého auta z Indiany. Neznámému řidiči dali 5 dolarů na opravu a pak viděli, jak odjel směrem k Duncanově farmě. Policie tak konečně získala popis pachatele i jeho auta.

30. března 1955 se partička osmi mladíků z Vienna Road rozhodla jít ven a sledovat hloubení nového ropného vrtu. Ti si po chvíli všimli, že kousek opodál stojí tmavé auto. Dělali si legraci, že je to určitě vrah Duncanových. Jeden z nich pak z legrace na řidiče zavolal: "Dávej si pozor, my jsme všichni detektivové!" Muž okamžitě skočil za volant a rychle ujel pryč. Jeden z mladíků si pak ještě zapsal poznávací značku auta. O den později si v místních novinách přečetli popis auta, které bylo viděno v den vraždy rodiny Duncanových. Řekli o tom rodičům, kteří okamžitě kontaktovali policii. Ta velice brzy zjistila, že toto auto patří Lesliemu Irvinovi. Přesně o týden později, 8. dubna 1955, je Irvin zatčen v elektrárně poblíž Newburghu v Indianě, kde pracoval. Během zatýkání nekladl žádný odpor.

Irvin nejprve odmítal jakoukoliv vinu, ale 15. dubna se nakonec přiznal ke 24 vloupáním. Policie se ho rozhodla obvinit "pouze" ze čtyř vražd, Irvin se však nakonec přiznal i ke dvěma zbývajícím. Navíc u něj byly nalezeny osobní věci některých jeho obětí. V Kentucky se chystali Irvina obžalovat za vraždu na Duncanově farmě, ale Indiana odmítla Irvina vydat. Nejprve tak musel čelit obvinění z vraždy Wesleyho Kerra. Soud se měl konat ve městě Evansville, ale Irvin zažádal o přesunutí procesu, kvůli obavě z předpojatosti poroty. Jeho žádosti bylo vyhověno a soud se tak přesunul do vedlejšího okresu Gibson. Tam ale byla situace snad ještě horší. Tisk dennodenně zásoboval čtenáře informacemi o Irvinových zločinech a opět se objevily obavy z předpojatosti poroty. Irvin znovu zažádal o přeložení, ale tentokrát mu vyhověno nebylo. Ukázalo se však, že složení poroty bude opravdu problém. 268 potenciálních porotců se omluvilo, protože sami uznali, že jsou předpojatí. Dalších 103 porotců odmítlo kvůli jejich odporu k trestu smrti a další byli odvolání po stížnostech obžaloby nebo obhajoby. Nakonec byla porota složena z 12 mužů, z nichž 8 později přiznalo, že už před zahájením soudního procesu byli přesvědčeni o Irvinově vině.

Pokaždé byl Irvin veden k soudu zástupcem šerifa na dlouhém řetězu, což mu v tisku vysloužilo přezdívku "Vzteklý pes". Tak ho ostatně označil i žalobce ve své závěrečné řeči. 20. prosince 1955 byl nakonec Irvin odsouzen k trestu smrti na elektrickém křesle. Datum jeho popravy bylo stanoveno na 12. června 1956. Irvin si však připravil jedno překvapení, 20. ledna 1956 se mu totiž podařilo z vězení utéct. Sám později uvedl, že si během soudního procesu vyrobil různé klíče z obalu knihy, staniolu a lepidla. Pak metodou pokus-omyl vyzkoušel, který z nich pasuje do těch správných dveří. Nakonec musel takto vyrobit 50 různých klíčů. Irvin se poté z Indiany přesunul do Las Vegas, odtamtud do Los Angeles a nakonec do San Francisca. Jeho pobyt na svobodě skončil 9. února 1956, když se v zastavárně pokusil prodat kradené prsteny. Po jeho opětovném zatčení se policie několikrát pokusila Irvina letecky přesunout zpět do Indiany, ale pokaždé neúspěšně. Informace o jeho přesunu se totiž dostala na veřejnost a letiště bylo vždy v obklíčení novinářů a žen. Irvin se tak musel do Indiany přesunout vlakem a to ještě značnou oklikou. Nejprve zamířil do Ogdenu v Utahu, pak do Los Angeles a Chicaga a teprve odtud autem do Michigan City v Indianě. Díky těmto průtahům bylo datum jeho popravy odloženo na 1. prosince 1956.

V té době již jeho advokáti podali odvolání proti původnímu rozsudku odůvodněné předpojatostí poroty. Díky tomu byl termín popravy znovu odložen. Nejprve na 29. března 1957, pak na 9. července 1957. Právě v tento den (pouhých 5 hodin před popravou) mu byla poprava opět odsunuta, tentokrát na neurčito, dokud nebude rozhodnuto o jeho odvolání. Nejvyšší soud nakonec jeho odvolání vyhověl a nařídil nový soudní proces. Ten byl zahájen 5. června 1961 a konal se ve městě Sullivan v Indianě. Bylo to vůbec poprvé v historii USA, kdy byl rozsudek zrušen kvůli předpojatosti poroty. 13. června 1962 byl nakonec Irvin odsouzen k doživotnímu vězení. Trest si odpykával ve vězení v Michigan City v Indianě. Zde se z něj stal vzorný vězeň. Začal vyrábět různé předměty z kůže a postupem času se stal v tomto oboru velmi zručným řemeslníkem. Jeho peněženky, kabelky nebo opasky se prodávaly ve vězeňském obchodě. 9. listopadu 1983 Leslie Irvin zemřel ve věku 59 let na rakovinu plic.

Zdroje: wikipedia.org, Princeton-Indiana.com