Jdi na obsah Jdi na menu
 


Manuel Delgado Villegas

article preview

"El Arropiero"

(Španělsko, Francie, Itálie)

 

Životopis

Manuel Delgado Villegas se narodil 25. ledna 1943 ve španělské Seville. Jeho matka zemřela při porodu, takže Villegase a jeho sestru vychovával pouze jejich otec. Ten zastával názor, že děti lze vychovávat pouze za použití řemene a dobře mířené rány. Navíc velice často cestoval, takže výchova dětí nakonec připadla na babičku z matčiny strany. U Villegasova otce ještě na chvíli zůstaneme. Vděčí mu totiž za svou pozdější přezdívku "El Arropiero". Villegasův otec se totiž živil jako prodavač španělského hroznového moštu, kterému se říká arrope.

Villegas drtivou většinu svého dětství strávil u své babičky ve městě Mataró. Nijak si tím však nepolepšil, protože se stal terčem šikany místních dětí, které se mu posmívaly za jeho koktání. Villegas byl také silný dysgrafik a dyslektik, díky čemuž se nikdy nenaučil pořádně číst ani psát. To stačilo k tomu, aby si ve škole vysloužil přezdívku "Retard". Jeho reputaci rozhodně nevylepšil fakt, že už od 12 let poskytoval za finanční odměnu "speciální" služby některým mužům. Prostitucí si přivydělával i ve svém pozdějším životě.

V 18 letech vstoupil do španělské legie, ve které se naučil různé bojové techniky, které později používal vůči svým obětem. Po odchodu z armády žil střídavě v Mataró a v Barceloně. Vyzkoušel několik zaměstnání, v žádném však nevydržel příliš dlouho. A rozhodně neváhal vrátit se alespoň na čas k prostituci. Většina jeho zákazníků byli muži, i když sám Villegas byl bisexuál. Pokud si nevydělal dost peněz na to, aby si zaplatil někde nocleh, přespával přímo na ulici. Několikrát byl kvůli tomu zatčen. V těchto případech Villegas vždy předstíral epileptický záchvat (sám byl epileptik), protože věděl, že díky tomu bude převezen do psychiatrické léčebny, odkud bude propuštěn dříve než by byl propuštěn z vazby.

 

Série vražd

Je velice těžké určit, kdy Villegas spáchal svou první vraždu. Většina jeho vražd nebyla dostatečně vyšetřována,  takže jsme v podstatě odkázáni pouze na Villegasovo doznání, které nemusí být úplně pravdivé.

Podle jeho vlastních slov svou první vraždu spáchal v Sant Feliu de Guíxols, kde uškrtil jakéhosi cizince. Další oběť měl ubodat v Alicante. Následovala vražda neznámého homosexuála v Barceloně, kterého měl údajně uškrtit elektrickým kabelem. Poté měl zavraždit jakousi ženu ve Valencii a následně neznámého muže v Madridu.

V roce 1962 začal Villegas cestovat po Francii, kde se údajně pokoušel dostat se do cizinecké legie. Villegas tvrdil, že během této doby zavraždil několik lidí na objednávku mafie z Marseille. V Paříži se údajně pokusil dostat se do skupiny mladých lupiček. Když ho dívky odmítly přijmout, Villegas je údajně zastřelil. Další ženu zavraždil proto, že byla policejní informátorkou.

Villegas poté zamířil do Itálie, konkrétně do Říma. Zde bydlel u jakési starší ženy, se kterou navázal intimní vztah. Když však žena zjistila, že ji Villegas podvádí s její vlastní neteří, udělala mu scénu a vyhodila jej z domu. Villegas o několik dní později zavraždil ji i její neteř. Další Villegasovou obětí se měla stát jakási bohatá žena v Monte Carlu, kterou údajně ubil kamenem a poté ji okradl. Podobně dopadl i muž, který pozval Villegase k sobě domů. Po příchodu mu začal dělat návrhy, načež jej Villegas uškrtil.

Zdaleka se nejedná o všechny vraždy, ke kterým se Villegas přiznal, jde jen o krátký výčet. Ani jednu z výše zmíněných vražd nelze stoprocentně spojit s Villegasem. Na druhou stranu nemůžeme jednoznačně tvrdit ani to, že si vše vymyslel. První vraždu oficiálně spáchal až po svém návratu do Španělska. Následuje seznam vražd oficiálně připisovaných Villegasovi.

21. ledna 1964 - Kuchař Adolfo Folch Muntaner (49 let) toho večera usnul na jedné z pláží nedaleko Barcelony. Villegas se k němu tiše přiblížil a velkým kamenem jej ubil k smrti. Poté mu ukradl peníze a hodinky.

20. června 1967 - Francouzská studentka Margaret Hélène Thérese Boudrieová (20 let) byla na dovolené v letovisku v Can Planas. Večer 20. června se seznámila s americkým turistou jménem Jules Morton, který jí nabídl LSD. Společně pak odešli do opuštěného domu kousek od města. Po požití drog se Američan začal dožadovat sexu. Když jej však Margaret odmítla, vztekle odešel pryč. Dívka omámená drogami zůstala v opuštěném domě sama. Netušila, že celou dobu je ze stínu pozoroval Villegas. Ten se po mužově odchodu tiše vplížil do domu a na mladou Francouzsku zaútočil. Začal ji zuřivě bít pěstmi do obličeje, škrtil ji a nakonec ji udusil polštářem. Poté ji posmrtně znásilnil. Nakonec dívce strhl z krku náhrdelník a do jejích zad zabodl nůž. Pro podezření z této vraždy byl zatčen Jules Morton. Ve vězení nakonec strávil více než rok, než byla definitivně prokázána jeho nevina.

20. července 1968 - Villegas navštívil jednu z vinic u města Chinchón, jejímž majitelem byl Venancio Hernández Carrasco (71 let). Villegas k němu přistoupil a začal se dožadovat jídla. Pan Carrasco mu odpověděl: "Jste mladý člověk. Jestli chcete jíst, měl byste začít pracovat." Tato poznámka Villegase natolik urazila, že nebohého muže zabil za použití technik, které se naučil během služby v legii. Poté tělo své oběti hodil do řeky Tajuña.

5. dubna 1969 - Ramón Estrada Saldrich byl poměrně známý obchodník s nábytkem. Patřil také mezi Villegasovi stálé klienty. Za sex mu platil předem stanovenou částku 300 peset. V tento den mu však údajně slíbil 1 000 peset. Po sexu však odmítal zaplatit více než klasických 300. Villegas se na muže vrhl a udeřil jej do krku. Ramón upadl na zem a začal Villegase urážet. Ten ve vzteku ulomil nohu od křesla a začal jí Ramóna zuřivě bít. Když muž upadl do bezvědomí, Villegas jej uškrtil. Použil přitom tak velkou sílu, že Ramónovi zlomil několik krčních obratlů.

23. listopadu 1969 - V Mataró přistoupil Villegas k Anastasii Borelle Morenové (68 let) a zeptal se ji, zda s ním chce mít sex. Když jej žena rozhořčeně odmítla, Villegas ji srazil na zem a cihlou jí rozbil hlavu. Poté ji shodil z mostu. Následně ženu odtáhl do nedalekého tunelu, kde ji znásilnil. Během aktu ji uškrtil. K ženinu tělu se v průběhu 3 následujících dnů několikrát vrátil a opakovaně jej znásilnil.

3. prosince 1970 - Villegas se ve městě El Puerto de Santa María seznámil s elektrikářem jménem Francisco Marín Ramírez (28 let). Ten udělal tu chybu, že začal dělat Villegasovi nemravné návrhy. Villegas jej zbil do bezvědomí a následně jej uškrtil. Pak jeho tělo hodil do řeky Guadalete. Podle jiné verze byl Francisco ve skutečnosti Villegasovým klientem a zemřel proto, že nechtěl Villegasovi zaplatit za sex.

18. ledna 1971 - Den, kdy Villegas spáchal svou poslední vraždu. Jeho obětí se stala Antonia Rodríguez Relinqueová (38 let). Antonia byla údajně velice atraktivní žena, trpěla však oligofrenií (porucha intelektu, projevující se jeho nevratným snížením). Byla rovněž velice promiskuitní (podle některých zdrojů to byla prostitutka), takže nebylo divu, že se jedním z jejích milenců stal i Villegas. Oba si vzájemně vyhovovali, protože zatímco Villegas byl silně dominantní, Antonia byla masochistka. Villegas ji považoval za svou přítelkyni, dokonce ji představil svému otci. 18. ledna 1971 si dvojice užívala na poli, když Antonia požádala Villegase o orální sex. Ten však odpověděl, že by něco tak odporného nikdy neudělal. Na to mu Antonia odvětila: "Ostatní to vždy udělají! Ty nejsi muž!" To Villegase natolik rozzuřilo, že Antonii začal bít pěstmi do obličeje. Poté popadl její punčochy, omotal je kolem jejího krku a nebohou ženu uškrtil. I k tomuto tělu se opakovaně vracel, aby se na něm ukojil. U výslechu později uvedl: "Byl jsem u ní v pondělí, úterý a ve středu. A kdybyste mě nechytili, zašel bych k ní i ve čtvrtek. Ať je živá nebo mrtvá, pořád je to moje přítelkyně!"

 

Zatčení

Na policii se obrátilo hned několik lidí, kteří uvedli, že poslední oběť velice často viděli ve Villegasově společnosti. Vyšetřovatelé se proto rozhodli Villegase vyslechnout. Ten nejprve popíral, že by Antoniu vůbec znal. Jeho výpověď však byla značně nesouvislá, navíc Villegas velice často sám sobě odporoval. Během výslechů několikrát předstíral epileptický záchvat. Tento osvědčený trik mu však tentokrát nepomohl.

Pod neustálým přívalem otázek, se nakonec Villegas přiznal k vraždě Antonie Rodríguez Relinqueové. V následujících dnech se postupně přiznával k dalším a dalším vraždám. Celkem se jednalo o 48 vražd. Některé oběti byly ubity k smrti, jiné byly uškrceny. Motivů pro tyto vraždy bylo hned několik. Některé oběti Villegase urazily, jiné odmítly jeho návrhy. V několika případech se jednalo o loupežné vraždy, jejichž oběti byly po smrti okradeny. Některé ženské oběti byly znásilněny, v drtivé většině případů k tomu došlo po smrti oběti. Villegas většinu vražd popisoval velmi detailně, což překvapilo i samotné vyšetřovatele.

Policie nakonec vyšetřovala "pouze" 22 vražd, ke kterým se Villegas přiznal. Vraždami spáchanými v zahraničí se odmítala jakkoliv zabývat. Villegas zavedl vyšetřovatele i na místa, kde k vraždám došlo. Přitom se stal prvním sériovým vrahem, který za tímto účelem cestoval letadlem. Villegas se s většinou vyšetřovatelů spřátelil a ti jej naopak popisovali jako milého člověka se smyslem pro humor. Jeden z vyšetřovatelů později vypravoval: "Při jedné z cest v rádiu mluvili o jakémsi mexickém sériovém vrahovi, který zabil více lidí než Villegas. Najednou se ke mně Manuel naklonil a zašeptal: 'Šéfe, pusťte mě na chvíli. Slibuju, že až jich zabiju dost, abych ho překonal, tak se vrátím. Přece nenecháme nějakýho Mexikánce, aby nás porazil!' Pak se tomu od srdce zasmál."

K soudnímu procesu nikdy nedošlo. Villegasovi byla diagnostikována blíže nespecifikovaná duševní porucha, načež byl poslán do psychiatrického ústavu se zvýšenou ostrahou. Téměř to vypadá, že policie i soud se tímto případem nechtěly vůbec zabývat. Přitom Villegas mohl být nejplodnějším sériovým vrahem v historii španělské kriminalistiky. V roce 1973  se dokonce objevila zpráva, že byla ztracena kompletní dokumentace k tomuto případu. V roce 1977 se sice tyto dokumenty podařilo nalézt, žádný zásadní zlom to však nepřineslo.

Během svého pobytu v ústavu podstoupil Villegas všechny možné druhy léčby, včetně elektrošoků, svěracích kazajek nebo podávání experimentálních léků. Ani to však nezabránilo tomu, aby se pokusil uškrtit jednoho z chovanců. Při jiné příležitosti se zase pokusil znásilnit mladou sociální pracovnici. Villegasovi byla diagnostikována disociální porucha osobnosti a paranoidní schizofrenie.

Villegas si během své hospitalizace vypěstoval silnou závislost na cigaretách. Předčasně zestárl, což ještě zvýrazňoval plnovous, který si nechal narůst. U zaměstnanců léčebny si díky tomu vysloužil přezdívku "Robinson Crusoe". Postupem času se u něj začaly projevovat příznaky Alzheimerovy choroby.

Na začátku roku 1998 byl Villegas překvapivě převezen do psychiatrického ústavu s volným režimem. Několikrát mu dokonce bylo umožněno opustit zdi léčebny, aby mohl navštívit svou sestru v Mataró. Z nově nabyté svobody se však netěšil dlouho. Manuel Delgado Villegas zemřel 22. února 1998 na následky chronického onemocnění plic. Bylo mu 55 let.

 

Zdroje: wikipedia.org, serialkillercalendar.com

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 




Statistiky

Online: 2
Celkem: 545627
Měsíc: 52372
Den: 1282