Jdi na obsah Jdi na menu
 


Margaret Watersová

article preview

"Brixton Baby Farmer"

(Velká Británie)

 

Margaret Watersová se narodila v roce 1835 v Brixtonu. O jejích dalších osudech je známo velmi málo. Není známo ani to, kdy se provdala, jisté však je, že se ve 28 letech stala vdovou. Pro Watersovou, která byla v souladu s tehdejší zvyklostí ženou v domácnosti, tím nastal velký problém. Po manželovi jí zbylo 500 liber, které jí rozhodně nemohly vystačit do konce života. Kvůli jejím nulovým zkušenostem ji však nikdo nechtěl zaměstnat. Watersová proto koupila 12 šicích strojů, zaměstnala několik žen a rozhodla se otevřít si obchod s oblečením. Nemohla však konkurovat továrnám, které oblečení vyráběly i prodávaly výrazně levněji. Po roce přišla Watersová téměř o veškeré peníze a tak musela obchod zavřít. Začala proto pronajímat pokoj ve svém domě, ale ani to nestačilo na pokrytí nákladů. Nakonec byla nucena půjčit si od lichváře s tím, že ručila svým nábytkem. Když se jí nakonec podařilo půjčku splatit, byla na tom ještě hůře než předtím a musela si půjčit znovu.

Zlom v jejím životě nastal v momentě, kdy ji její těhotná sousedka požádala, aby se po porodu ujala jejího dítěte, protože tato žena nebyla vdaná a nechtěla být ocejchována statusem svobodné matky. Za tuto "službu" pak Watersové zaplatila 3 libry. Watersová se dítěte opravdu ujala a nakonec ho za další peníze předala bohatým manželům, kteří nemohli mít děti. Od té doby Watersová začala pročítat inzeráty v novinách, kde běžně svobodné matky hledaly ženy, které by se za úplatu 3 - 10 liber ujaly jejich nemanželských dětí. Později si Watersová sama podávala inzeráty do novin, kde nabízela své služby. Tímto způsobem "adoptovala" asi 40 dětí, z nichž některé později umístila do rodin z lepší společnosti. Některé z dětí dostala Watersová do péče pouhou hodinu po porodu. Její finanční situace se však nadále nelepšila. Bylo tedy nutné zbavit se dětí, které nebyla schopna umístit do náhradních rodin.

Watersová to nejprve zkusila "humánním způsobem". Šla s dítětem na procházku. Když uviděla na ulici hrající si děti, přistoupila k nim a nabídla jim šestipenci za to, když jí dítě pohlídají, zatímco si odskočí nakoupit. Pokud děti souhlasily, Watersová odešla a už se nikdy nevrátila. Děti, které tímto způsobem odložila, se s největší pravděpodobností dostaly do chudobince. Později však několik dětí v její péči zemřelo, všeobecně se odhaduje, že jich mohlo být až 19. Lidé, kteří ve Watersové vidí spíše oběť tehdejší doby tvrdí, že za úmrtím dětí stála především chudoba Watersové, kdy tyto děti onemocněly a Watersová si nemohla dovolit dopřát jim odpovídající lékařskou péči. Lidé, kteří Watersovou vnímají jako bezcitnou vražedkyni pro změnu tvrdí, že Watersová děti buďto předávkovala opiem nebo je úmyslně nechala vyhladovět. Pravdou je, že zpočátku Watersová těmto dětem zaplatila pohřeb, později se však jejich těl zbavovala potají. Zda to bylo proto, aby maskovala své vraždy nebo proto, že na pohřeb neměla peníze, je těžké posoudit.

Zlom nastal v roce 1870, kdy Watersová přijala do péče kojence jménem John Walter Cowen. Watersová za něj inkasovala 4 libry od chlapcova dědečka, který nechtěl, aby jeho dcera vychovávala nemanželské dítě. Tomuto "obchodu" se však dostal na stopu policejní seržant Richard Relf. Ten si nakonec vynutil vstup do domu Watersové, kde uviděl 7 špinavých pobledlých dětí. Okamžitě nechal Watersovou zatknout a děti byly převezeny do chudobince. Přesto tam po několika týdnech 6 z těchto dětí zemřelo, včetně malého Johna.

Jediný, kdo byl ochotný proti Watersové svědčit, byl právě dědeček Johna Waltera Cowena. Watersová během výslechů a i později u soudu přiznala, že některé děti v její péči zemřely, ale rezolutně odmítla, že by některé z nich zavraždila. Mezitím se celého případu chytil tisk, který Watersovou popisoval jako ohyzdnou ježibabu (přitom jí v tu dobu bylo 35 let), která k večeři pojídá malé děti. Těmito články byla výrazně ovlivněna veřejnost, jež žádala pro Watersovou smrt. Lékař, který provedl pitvu malého Johna nejprve uvedl jako příčinu smrti dehydrataci vyplývající z těžkého průjmu a navrhl obvinit Watersovou ze zabití. Když se však proti tomuto závěru zvedla vlna nevole ze strany veřejnosti, lékař svůj závěr přehodnotil a změnil návrh na obvinění z úkladné vraždy.

U soudu Watersová předložila několik stvrzenek za úhradu lékařských vyšetření při onemocnění některého z dětí. K malému Johnovi přivolala lékaře hned dvakrát. Stejně tak u soudu předložila účtenky za mléko, které každý den kupovala pro děti. Dále tvrdila, že nechápe, proč je obviněna z vraždy dítěte, které zemřelo až několik týdnů poté, co byla zatčena. Nebylo jí to však nic platné. Soud ji uznal vinnou z vraždy Johna Waltera Cowena a odsoudil ji k trestu smrti. Těsně po rozsudku požádal její bratr o odklad popravy. K jeho žádosti se dokonce přidalo i několik členů parlamentu a nakonec i tři porotci, kteří uvedli, že si nebyli její vinou jisti, ale byli pod tlakem veřejnosti, aby hlasovali s většinou. Ministr vnitra chtěl skutečně popravu Watersové odložit, ale tlak veřejnosti byl natolik neúprosný, že tuto žádost nakonec zamítl.

Watersová byla oběšena 11. října 1870 za zdmi londýnské věznice Horsemonger Lane Goal. Na popravu kráčela v klidu a když cestou na popraviště zakopla, zdvořile odmítla pomoc ředitele věznice. Poté se ještě přítomného kaplana zeptala, zda bude spasena její duše. Pak už jí byla nasazena oprátka a asi v 09:00 byla Margaret Watersová popravena. Dodnes není jasné, kolik přesně dětí v její péči zemřelo, ani do jaké míry to bylo způsobeno jejím zapříčiněním. Jedni ji vidí jako obětního beránka společnosti, druzí jako nelítostnou sériovou vražedkyni malých dětí.

 

Zdroje: wikipedia.org, The Guardian

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 




Statistiky

Online: 5
Celkem: 364003
Měsíc: 37574
Den: 787