"Andělé smrti z Lainzu"

(Rakousko)

Waltraud Wagnerová (narozena 1960) byla zdravotní sestřička na geriatrickém oddělení v nemocnici ve vídeňské čtvrti Lainz. Svou první vraždu spáchala v roce 1983, kdy ji údajně jedna 77letá pacientka požádala o ukončení svého trápení. Wagnerová jí proto vpíchla větší dávku morfia, načež žena zemřela. Wagnerová ovšem zjistila, že hrát si na Boha jí poskytuje nebývalé potěšení a jak později uvedla "byla to taková zábava, že by byla škoda se o ni nepodělit se svými kamarádkami." Postupem času tak oslovila další tři zdravotní sestry, které jí s vražděním pacientů pomáhaly nebo je dokonce vraždily bez její účasti.

K Wagnerové se postupně přidala svobodná matka Maria Gruberová (narozena 1964), Irene Leidolfová (narozena 1958) a Stephanija Meyerová (narozena 1940, někdy je uváděna jako Mayerová) původem z tehdejší Jugoslávie. Teď už ovšem nešlo o "pomoc" smrtelně nemocným pacientům. Tato čtveřice se vražděním zbavovala "obtížných" pacientů. K tomu, aby si člověk vysloužil rozsudek smrti, stačilo velice málo. Pokud si pacient dovolil přivolat sestru v době, kdy se jí to zrovna nehodilo, stal se další osobou na seznamu. "Andělé smrti" rovněž vraždili pacienty, kteří odmítali léky, pošpinili si prostěradlo a k jejich zavraždění stačilo i to, že pacient v noci chrápal. K vraždám samozřejmě docházelo výhradně v nočních hodinách.

Postupem času Wagnerová zjistila, že vpichování morfia je nebezpečné a mohlo by vést k jejich odhalení. Vynalezla proto novou, mnohem sadističtější, metodu vraždění. Jedna ze sester držela pacienta za hlavu a ucpala mu nos, druhá (většinou Wagnerová) mu otevřela ústa, do kterých mu lila vodu, dokud se pacient neutopil. Jelikož spousta starších pacientů zemře s tekutinou v plicích, nevzbuzovala jejich smrt žádné podezření. "Andělé smrti" shledali tuto metodu mnohem "zábavnější". Velice často se sestřičky scházely v nedaleké hospodě, kde se u alkoholu bavily tím, že napodobovaly grimasy a chroptění vražděných pacientů.

Po celé nemocnici se však postupně začaly šířit historky o tom, že na geriatrickém oddělení řádí vrah. Díky nim bylo vedení nemocnice nuceno v dubnu 1988 celou záležitost vyšetřit. Toto vyšetřování však bylo vedeno velice laxně a hlavním cílem bylo nepoškodit dobrou pověst nemocnice. K dopadení pachatelek tak nakonec přispěla jejich vlastní neopatrnost. V únoru 1989 byla zavražděna pacientka Julia Drapalová, protože odmítala předepsané léky a zejména proto, že Wagnerovou označila za děvku. Pár dní po její smrti se všechny čtyři vražedkyně opět sešly v hospodě, kde se bavily tím, že předváděly, jak jejich poslední oběť třeštila oči. Tentokrát je však slyšel a viděl i jeden z doktorů, který seděl o pár stolů dál. Ten okamžitě vše oznámil policii. Díky jeho svědectví tak byla celá čtveřice 7. dubna 1989 zatčena.

Všechny zatčené se k vraždám doznaly, Wagnerová sama hrdě prohlásila, že zavraždila minimálně 49 pacientů, z toho 39 bez jakékoliv pomoci. U výslechů uvedla, že se cítila jako Bůh, který rozhoduje o životě a smrti ostatních: "Jasně, že se bránili, ale my jsme byly silnější. My jsme byly ty, které rozhodovali o tom, zda ti dědci a báby budou žít nebo chcípnou." Ostatní tři zdravotní sestřičky byly zdrženlivější a ve většině případů tvrdily, že Wagnerové jen pomáhaly a že Wagnerová jen za poslední dva roky zavraždila minimálně 100 pacientů. Čím více se blížil soudní proces, tím více se Wagnerová mírnila ve svých výrocích. Na konci roku 1990 tvrdila, že zavraždila maximálně 10 pacientů, kterým tím navíc pomohla ukončit jejich utrpení.

V březnu 1991 vynesl vídeňský soud následující rozsudky: Wagnerová byla za 15 vražd a 17 pokusů o vraždu odsouzena na doživotí. Leidolfová byla za 5 vražd a 2 pokusy o vraždu rovněž odsouzena na doživotí. Meyerová byla za zabití a pokus o vraždu odsouzena ke 20 letům ve vězení, Gruberová byla za 2 pokusy o vraždu odsouzena k 15 letům ve vězení.

Meyerová a Gruberová byly po výkonu trestů propuštěny na svobodu. Wagnerová a Leidolfová byly v roce 2008 za dobré chování rovněž propuštěny. Všechny čtyři ženy si změnily jména a jejich další osudy jsou neznámé. Skutečný počet obětí je dodnes nejasný, někteří se však domnívají, že "Andělé smrti" mohli být zodpovědní za smrt až 200 pacientů, některé odhady dokonce mluví o 300 obětech.

Zdroje: wikipedia.org, An Encyclopedia of Modern Serial Killers