(USA)

Životopis

Narodil se 24. srpna 1940 ve městě Lansdale v Pensylvánii. Se svým přísným otcem neměl ideální vztah. Bateson později vzpomínal, že jej otec odmítal pouštět o víkendu ven a místo toho jej nutil poslouchat operu. Bateson v 60. letech nastoupil do armády, načež byl vyslán do Německa. Podle svých vlastních slov se zde tak nudil, že začal pít. Toto je počátek Batesonova celoživotního boje s alkoholismem.

Po propuštění z armády se vrátil do svého rodného města a alespoň na chvíli s alkoholem přestal. V roce 1964 se přestěhoval do New Yorku, kde začal žít se svým prvním milencem. Jeho partner byl alkoholik, díky čemuž začal mít Bateson opět problémy s alkoholem. Jejich bouřlivý vztah skončil v roce 1973. Bateson se poté přestěhoval do newyorské čtvrti Borough Park.

Po úspěšném absolvování vysoké školy začal Bateson pracovat jako radiologický asistent na neurologii na NYUMC (New York University Medical Center). Mezi svými kolegy byl poměrně oblíbený, někteří z nich jej dokonce označili za nejlepšího radiologického asistenta, s jakým kdy pracovali.

V roce 1972 navštívil NYUMC filmový režisér William Friedkin, který v té době natáčel dnes již kultovní horor "Vymítač ďábla". Chtěl být svědkem některých lékařských vyšetření, aby se mohl rozhodnout, které z nich poté zakomponuje do svého filmu. Jedním z těchto vyšetření byla i cerebrální angiografie. Ta byla v té době prováděna tak, že byla pacientovi propíchnuta krční tepna, do které se poté zavedl katetr. Jeho pomocí byla poté do pacientova těla vpravena kontrastní látka. Několik sekund, které následovaly mezi napíchnutím tepny a zavedením katetru, z rány lehce tryskala krev přesně v rytmu pacientova tepu. Friedkin byl tímto zákrokem naprosto nadšen a bez rozmýšlení uvedl, že něco takového chce ve svém filmu. Požadoval také to, aby se ve filmu objevili i členové personálu, kteří tento zákrok prováděli. Jedním z nich byl i Bateson.

Bateson ve scéně sice není příliš vidět, je zde především slyšet jeho hlas, kterak uklidňuje malou Regan před chystaným vyšetřením. Mnoho diváků poté uvedlo, že je tato scéna rozrušila. Lékařští odborníci zase tvrdili, že se jedná o jedno z nejrealističtěji zobrazených lékařských vyšetření v dějinách kinematografie.

Poté, co Bateson prožil svých 15 minut slávy, začal mít opět problémy s alkoholem. Vše dospělo až tak daleko, že byl v roce 1975 propuštěn z NYUMC. Od této chvíle měl problém najít si stálé zaměstnání. Pracoval jako údržbář, uklízeč, v jednu chvíli dokonce pracoval jako uvaděč v pornokině pro homosexuály.

Bateson se poté přestěhoval do Greenwich Village a začal se účastnit schůzek anonymních alkoholiků. Na čas se mu podařilo svůj problém překonat, v roce 1977 však začal znovu pít. Sám později uvedl, že v té době vypil minimálně litr vodky denně, načež ani nebyl schopen opustit svůj byt. Když už vyšel ven, velice často navštěvoval bary pro homosexuály s pochybnou reputací.

Série vražd

V letech 1975 - 1977 byla newyorská homosexuální komunita vyděšena sérií brutálních vražd, která si podle policie vyžádala 6 mužských obětí, z nichž se ani jednu nepodařilo identifikovat. Rozřezané části těl byly postupně nalézány v řece Hudson, zabalené v černých pytlech na odpadky. Některé části těl byly částečně oblečené. Policii se podařilo vypátrat, že toto oblečení bylo zakoupeno v obchodech s koženým oblečením na Greenwich Village. Z toho vyšetřovatelé usuzovali, že oběti patřily mezi místní homosexuální komunitu. Podle některých zdrojů bylo na pytlech na odpadky, ve kterých byla nalezena těla, vytištěno logo NYUMC.

Vražda Addisona Verrilla, zatčení a soud

14. září 1977 byl filmový kritik Addison Verrill nalezen zavražděný ve svém bytě na Horatio Street. Byl zbitý a následně ubodaný nožem. Z jeho peněženky zmizela veškerá hotovost i jeho platební karta.

O tento případ se začal zajímat přítel zavražděného, homosexuální aktivista a novinář Arthur Bell. O vraždě napsal článek, ve kterém zveřejnil své telefonní číslo a žádal všechny případné svědky, aby jej kontaktovali.

22. září 1977 se Bellovi ozval muž, který o sobě tvrdil, že je vrahem. Během hovoru uvedl, že je homosexuál, má finanční problémy a je závislý na alkoholu. Addisona Verrilla potkal v jednom z homosexuálních barů, kde mu novinář koupil několik piv. Údajně spolu opakovaně užili i kokain. Poté, co společně navštívili několik dalších barů, se nechali odvézt taxíkem do Addisonova bytu, kde pokračovali v konzumaci alkoholu a drog. Asi v 07:30 spolu měli sex. Volající dále uvedl: "Jsem bez peněz, a tak jsem se rozhodl pro zoufalé řešení. Popadl jsem pánvičku a několikrát s ní udeřil Addisona do hlavy. Když se sesul k zemi, vzal jsem kuchyňský nůž a opakovaně jsem ho bodal do hrudi. Nakonec jsem mu z peněženky vytáhl 57 dolarů a jeho platební kartu. Pak jsem utekl. Koupil jsem si několik lahví tvrdého alkoholu a celý zbytek dne jsem byl namol opilý." O své identitě volající odmítl mluvit. Uvedl pouze, že je synem dirigenta a jeho manželka žije v Berlíně. Má rovněž dospívajícího syna. Na závěr dodal: "Nemohu prozradit své jméno, protože bych přišel o licenci."

Bell o telefonátu informoval policii. Ta seznala, že volající zná podezřele mnoho informací o případu, včetně těch, které nebyly zveřejněny. Uvedl například i to, že na místě činu byl nalezen tuk na pečení značky "Crisco",  který byl v té době používán homosexuály jako lubrikant. Policisté se domnívali, že muž zavolá znovu a tak doprovodili Bella do jeho bytu a společně s ním čekali na další telefonát.

Ve 23:00 opravdu kdosi zavolal. Nejednalo se však o stejného muže. Tento volající se představil jako Mitch. Uvedl, že zná vrahovu totožnost. Volající tvrdil, že vrahem je muž jménem Paul Bateson, který je momentálně nezaměstnaný, ale dříve pracoval jako radiologický asistent. Sám se mu k vraždě přiznal. Mitch také doplnil Batesonovu adresu. Nabídl také, že se s Bellem osobně setká. S tím však policisté nesouhlasili. Místo toho se rozhodli navštívit Batesonův byt.

Když policisté zaklepali na dveře jeho bytu, Bateson byl namol opilý. Když se jej policisté zeptali, jestli ví, proč jej navštívili, Bateson s obtížemi ukázal na opodál ležící časopis s Bellovým článkem. To policistům stačilo k tomu, aby Batesona zatkli.

Na policejní stanici se Bateson přiznal k vraždě Addisona Verrilla. Celou vraždu pospal naprosto přesně tak, jak uvedl Bell. Bateson byl okamžitě obviněn z vraždy Addisona Verrilla.

Policie Batesona podezírala i ze spáchání vražd 6 mužů, jejichž části těl byly nalezeny v řece Hudson. Vyšetřovatelům se podařilo najít svědka jménem Richard Ryan, který tvrdil, že se mu Bateson přiznal nejen k vraždě Addisona Verrilla, ale také k vraždám dalších 3 mužů. Byl dokonce schopen uvést jejich jména: Ronald Cabeau (29 let), Donald McNiven (40 let) a John Beardsley (53 let). Tyto vraždy měl Bateson spáchat už na začátku roku 1973. Své oběti hledal v barech pro homosexuály. Všechny 3 muže poté ubodal v jejich bytech na Manhattanu. Ryan rovněž uvedl, že se mu Bateson přiznal ke spáchání vražd 6 mužů, jejichž rozřezaná těla poté hodil do řeky Hudson. I přes toto svědectví byl nakonec Bateson obviněn pouze z vraždy Addisona Verrilla.

Samotný soudní proces byl zahájen na začátku roku 1979. U soudu Bateson tvrdil, že je nevinný a k vraždě se přiznal jen proto, že byl namol opilý. I u soudu vypovídal Richard Ryan. Žalobce ve své závěrečné řeči uvedl, že je přesvědčen, že Bateson je odpovědný za spáchání minimálně dalších 6 vražd a že je připraven obvinit jej i v tomto případu. Bateson opět odmítl, že by někoho zavraždil.

5. března 1979 byl Bateson uznán vinným ze spáchání vraždy, načež byl odsouzen k doživotnímu trestu s možností podmínečného propuštění po 20 letech. I přes své dřívější tvrzení, státní žalobce Batesona nikdy neobvinil ze spáchání některé z vražd, ke kterým došlo v 70. letech.

Byl tedy Bateson sériovým vrahem? Režisér Friedkin několikrát navštívil Batesona ve vězení. Během jednoho jejich rozhovoru se mu měl Bateson přiznat k vraždě Addisona Verrilla. Uvedl prý také, že zvažuje, že se přizná i k několika dalším vraždám. S tímto tvrzením však Friedkin vyrukoval až v roce 2012... V roce 2018 Friedkin pro změnu tvrdil, že se mu Bateson k těmto vraždám sám přiznal. Jeden z Batesonových spoluvězňů zase uvedl, že se mu Bateson přiznal k vraždám několika mužů. Údajně je zavraždil "pro zábavu". Ani pro toto tvrzení však neexistuje jediný důkaz. Série 6 vražd z let 1975 - 1977 tak zůstává dodnes nevyřešena.

Bateson nakonec ve vězení strávil více než 24 let. V roce 2003 byl podmínečně propuštěn. Poté jeho stopa mizí. Režisér Friedkin v roce 2018 uvedl, že Bateson pravděpodobně žije ve státě New York. Novinářům se podařilo zjistit, že 15. září 2012 zemřel Paul F. Bateson. Datum narození tohoto muže, stejně jako číslo jeho sociálního pojištění, se shoduje s datem narození a číslem sociálního pojištění Paula Batesona. Zda se však opravdu jednalo o stejného muže, není dodnes jisté.

Zdroje: wikipedia.org, An Encyclopedia of Modern Serial Killers