Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozhovor s Tedem Bundym - část 1

article preview

Tento rozhovor vedl detektiv Robert David Keppel s americkým sériovým vrahem Tedem Bundym. Uskutečnil se pouhé 4 dny před Bundyho popravou. Profil Teda Bundyho najdete zde

Keppel: "Jste si vědom toho, že se tento rozhovor nahrává?"

Bundy: "Ano, jsem si toho vědom."

Keppel: "Máte proti tomu nějaké námitky?"

Bundy: "Ne, nemám."

Keppel: "Dobře, je 20. 1. 1989."

Bundy: "Bohužel jsme omezeni časem, to asi chápete. Vlastně máme čas do pondělí. Ale můžeme začít. Chci Vám i ostatním říct vše o takzvaných nevyřešených případech. Asi jsem čekal až příliš dlouho a určitě se na to můžete dívat skepticky, ale faktem je, že jsem teď v těžké pozici. Ale teď jsme tady a musíme pracovat s tím, co máme. Musím Vám říct celou pravdu. Vím, stejně jako Vy, že mohu pomoci pochopit sériové vrahy. Lidé jsou vůči mně velmi skeptičtí a mají pro to dobrý důvod. Můžou o mně tvrdit, že jsem pokrytec, když jsem s tímto rozhovorem čekal tak dlouho, ale myslím, že je lepší pozdě než vůbec. Na druhou stranu jsem jediný, kdo má tyto informace. A nemluví se mi o tom snadno, je to pro mě velký krok. Doufám, že to bude důkazem mé upřímnosti k vyšetřovatelům. Škoda jen, že nemáme více času."

Keppel: "Já tady zastupuji pouze stát Washington."

Bundy: "To vím."

Keppel: "Tede, spousta lidí chce slyšet to, co nám chcete říct. Ale samozřejmě chtějí, abyste k nám byl upřímný, nestojí o žádné nesmysly. A pokud jim řeknu, že jste byl ke mně upřímný, budou mi věřit."

Bundy: "Chápu. Myslím, že ani jeden z nás nechce, aby to skončilo jako s Henrym Lucasem. A já pevně věřím, že odvedete mnohem lepší práci než Texas Rangers. A je dobře, že jste tu zrovna Vy. Ve Washingtonu vše začalo. Tam jsem žil, vyrůstal jsem tam."

Keppel: "Máte mé slovo, že Vám budu pozorně naslouchat a že vše, co řeknete, nezůstane bez odezvy. Ale samozřejmě nestojíme o žádné všeobecné informace."

Bundy: "Chápu, chcete informace, které může znát jen vyšetřovatel nebo vrah."

Keppel: "Přesně tak jsem to myslel. A samozřejmě budeme pátrat po dosud neobjevených tělech, pokud nám tedy řeknete, kde se nacházejí."

Bundy: "To záleží na mnoha okolnostech. Vy víte, jak vypadá místo činu, Bobe. Záleží na tom, zda v okolí neproběhly nějaké stavební či výkopové práce nebo na zvěři... Otázkou tedy je, zda z těl vůbec ještě něco zbylo. Ale myslím, že několik těl byste mohli najít."

Keppel: "Myslím, že nejlepší by bylo začít posledním případem."

Bundy: "Myslíte ve Washingtonu?"

Keppel: "Ano, ve Washingtonu. Podle toho, co víme o Vašem pohybu po Státech, poslední vražda, se kterou Vás můžeme spojit, je vražda ze srpna 1974. Souhlasí to?"

Bundy: "Asi vím, co myslíte. To je další věc, o které jsem chtěl mluvit. Protože stejně důležité, jako je promluvit o mých zločinech, je to, abych se očistil od zločinů, které jsem nespáchal. Pokud se nepletu, tak mluvíte o mladé ženě, která zmizela na jihozápadě státu a jejíž tělo bylo nalezeno v nějakém průsmyku."

Keppel: "Mluvím o nálezu dvou kosterních pozůstatků v Clark County. Ty dívky byly viděny naposled 2. srpna."

Bundy: "Aha. Ano, o tom jsem slyšel. Ale s tím nemám nic společného."

Keppel: "Také jsem si to myslel, podle Vašich účtenek na benzínových pumpách. Ale moji nadřízení chtěli, abych se Vás na to zeptal. Dobře, ve skutečnosti jsou dvě místa, kde jsme našli těla Vašich obětí. Prvním místem je Issaquah, tím druhým pak Taylor Mountain."

Bundy: "Dobře, začneme s Issaquah. Našli jste tam tři těla. Dvě se podařilo identifikovat a jedno ne. Je to správně?"

Keppel: "Ano, to je pravda. Nejprve mi řekněte, co je to za místo."

Bundy: "Když jedete z Issaquah po dálnici a odbočíte na starou 90, asi po míli narazíte na vedlejší silnici, která vede na východ. Ta se po chvíli znovu napojí na 90, ale ještě předtím je odbočka na starou polní cestu. Po té se musíte dát. Vede nahoru do kopce, přes železnici. Projedete kolem louky, rostou tam nějaké olše. Po nějaké době odbočíte na západ a znovu jedete do kopce. Na něm je stará opuštěná chata."

Keppel: "Kde byla těla?"

Bundy: "Těžko říct, kde jste je našli. Záleží na tom, kam je zanesla zvířata. Pokusím se Vám říct, kde mohlo být tělo Georgeann Hawkinsové. Hawkinsová je ta neidentifikovaná oběť. Ale je to těžké, je to už tak dlouho... Teď se ale dostáváme do části, o které se mi opravdu špatně mluví."

Keppel: "Můžete si mikrofon přisunout blíže a šeptat. Zároveň to můžete napsat na papír."

Bundy: "Dobře, to by šlo. Teď jsem napsal, že hlava Hawkinsové byla oddělena od těla. Pohřbil jsem ji na svahu, asi 10 yardů od silnice."

Keppel: "Kde bylo její tělo?"

Bundy: "Dole. Tam, kde byla i ostatní těla."

Keppel: "Jaký nástroj jste použil při vraždě Hawkinsové?"

Bundy: "Ale to přece musíte vědět, když jste našli tělo. Je nějaký důvod, proč se mě na to ptáte?"

Keppel: "Chci mít představu o tom, zda zemřela stejně jako například Ottová nebo Naslundová."

Bundy: "Ne, to bylo jiné."

Keppel: "Tak jaký nástroj jste použil?"

Bundy: "Můžu to napsat?"

Keppel: "Ano."

(Bundy něco píše na papír)

Keppel: "Co se přesně stalo s Hawkinsovou?"

Bundy: "Můžeme si o tom promluvit třeba zítra?"

Keppel: "Proč ne dnes? Vše, co o té dívce vím, je to, co jsem se dočetl v novinách."

Bundy: "Sice jsem nebyl připravený o tom dnes mluvit, ale pokusím se říct všechno..."

 

Pokračování zde

 

Zdroj: crimepiperblog.wordpress.com

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 




Statistiky

Online: 25
Celkem: 293544
Měsíc: 27440
Den: 999