Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sergej Fjodorovič Tkač

article preview

"Položský maniak"

(Ukrajina)

 

Životopis

Narodil se 15. září 1952 v ruském městě Kiesljovsk v tehdejším SSSR. Byl velmi dobrým studentem, na škole navíc ukázal svůj značný sportovní talent. V pozdějším věku se věnoval vzpírání, ve kterém se stal dokonce šampionem Kuzbaské oblasti. Konec jeho sportovním ambicím nastal v momentě, kdy si při tréninku natáhl šlachu v levé ruce a musel vzpírání zanechat.

V roce 1970 nastoupil povinnou vojenskou službu (i když o sobě později rád tvrdil, že je veteránem z Afghánistánu). Po absolvování dvouleté vojenské služby úspěšně vystudoval policejní školu v Novosibirsku. Poté se stal kriminalistou u policejního sboru ve městě Kemerovo. Tkač byl považován za skvělého detektiva, jeho kariéra však skončila v roce 1979, kdy byl dopaden při snaze o falšování důkazů. Tkač dostal na výběr: buďto sám rezignuje, nebo bude obžalován a následně odsouzen. Logicky si vybral první možnost. Podle některých vyšetřovatelů to byl právě tento moment, který spustil Tkačovu vražednou sérii.

Tkač se před svým zatčením třikrát oženil. Jeho první manželkou se stala Natalja Stovbová, se kterou měl 2 děti. Po rozvodu se v Pavlohradu seznámil se svou vzdálenou příbuznou Ljubov Nikolajevnou, se kterou se později rovněž oženil. Manželům se narodila dcera. I tentokrát však manželství skončilo rozvodem. Svou třetí manželku potkal ve vesnici Verba nedaleko Pavlohradu. O tomto manželství je známo pouze to, že rovněž skončilo rozvodem.

Tkač se během života několikrát přestěhoval. Postupně žil ve městech Skvortsovo, Pavlohrad a Polohy. Během této doby vykonával různé příležitostné práce v zemědělství, továrnách a dolech. Nakonec se vrátil k policii a stal se vyšetřovatelem v Dněpropetrovské oblasti.

 

Série vražd

Svou první vraždu spáchal v roce 1980 v ukrajinském městě Simferopol. Tkač se téměř celý den opíjel vínem, načež večer narazil na svou bývalou spolužačku. Společně opustili hranice města a pokračovali v pití. Tkač začal dělat ženě návrhy, za což od ní dostal facku. Tkač se na ženu vrhl a znásilnil ji. Poté dostal strach, že jej oběť udá policii. Proto ženu následně uškrtil. Když se pak vrátil domů, rozhodl se, že zavolá na policii a oznámí nález těla. Když se však policista na druhé straně telefonu odmítl představit, Tkač se tím cítil natolik uražen, že hovor ukončil.

Tkač beze zbytku využil své znalosti policejního vyšetřování, díky čemuž se dlouhou dobu vyhýbal zatčení. Navíc se svých zločinů dopouštěl hned v několika oblastech. Tkač vraždil na Krymu, Záporoží, Charkovu a Dněpropetrovsku. Jeho oběťmi se stávaly velmi mladé dívky, na které vždy útočil zezadu. Tkač své oběti nejprve uškrtil a poté je znásilnil, ale v některých případech byly ženy znásilněny ještě před smrtí. K útokům docházelo v zalesněných oblastech v blízkosti železnice nebo větší dopravní tepny. Tkač totiž věřil, že policie se tak bude domnívat, že vrahem je řidič kamionu nebo tulák, který cestuje vlakem. Po vraždě své oběti svlékl, načež si jejich oblečení odnesl s sebou. Dobře totiž věděl, že na šatech či botách oběti zanechal otisky prstů. Během pohlavního styku vždy používal kondom, aby na místě činu nezanechal stopy své DNA. Rovněž po sobě zahladil všechny stopy v okolí místa činu. Velice často k vraždám docházelo v okolí čerstvě vyasfaltovaných silnic. Tkač totiž dobře věděl, že když po vraždě odejde podél silnice, policejní psi nebudou schopni sledovat jeho pachovou stopu. Když byl v dostatečné vzdálenosti od místa činu, zbavil se oblečení oběti. Nikdy si však nezapomněl vzít některou z osobních věcí oběti jako trofej. Mohly to být šperky, rtěnka, zrcátko, kabelka nebo spodní prádlo.

Tkačova série vražd je velmi špatně zmapovaná a nelze dohledat všechny jím spáchané vraždy, natož pak jejich podrobnosti. Jisté je to, že 31. října 1984 se jeho obětí stala 10letá Olga Dmitrenková, jejíž tělo bylo nalezeno v opuštěné tovární hale. Vrah si z místa činu odnesl její hodinky a zápisník.

13. února 1985 byla zavražděna Olga Šuvalovová (8 let). Rodiče ji viděli, jak vchází do vchodu domu, ve kterém bydleli. Do jejich bytu však nikdy nedorazila. Její tělo bylo nalezeno ještě téhož dne v suterénu.

O několik měsíců později bylo na břehu řeky Vovči nalezeno tělo 20leté dívky. I ona byla nejprve uškrcena a poté znásilněna.

28. července 1987 vyrazila 8letá Olga Světličná na svém kole na nákup. Maminka ji totiž požádala, aby koupila chléb. Do obchodu však nikdy nevstoupila. Její mrtvé tělíčko bylo nalezeno v lese asi 300 metrů od domu jejích rodičů. Tato vražda měla ještě jednu tragickou dohru. Z jejího spáchání byl totiž obviněn otec zavražděné dívky Vladimir Světličnyj. Při výslechu byl brutálně zbit vyšetřovateli, načež se k vraždě přiznal. Během dalšího "zpracovávání" ze strany policistů se poté přiznal i k dalším 22 zločinům. O několik dní později se nebohý Vladimir oběsil ve své cele. Bohužel to nebylo jediné hrubé pochybení ze strany ukrajinských vyšetřovatelů...

V srpnu 1987 Tkač zavraždil 9letou holčičku.

V říjnu téhož roku spáchal Tkač 2 znásilnění. Ve vesnici Varvarovka se jeho obětí stala 11letá Valentina Osininová, v Pavlohradu pak nejmenovaná 17letá dívka.

Do roku 1999 Tkač jen v Dněpropetrovské oblasti zavraždil nejméně 19 mladých dívek a dětí a minimálně další 3 znásilnil. V roce 1995 si také "odskočil" do Charkova. Tkač se opil a vyrazil nazdařbůh městem. Za hřbitovem bohužel narazil na mladou dívku, kterou zavraždil a znásilnil.

V roce 2000 se Tkač přestěhoval do Záporoží. I zde pak začalo docházet k sérii vražd a znásilnění. V roce 2003 byla ve městě Polohy znásilněna Irina Bodrovová. Ve stejném městě pak byla zavražděna i 15letá Valentina Skuratovová. O rok později následovaly vraždy Jeleny Kirilovové a Julie Litovčenkové.

23. září 2002 Tkač zavraždil Janu Popovičovou (9 let). Policie z této vraždy obvinila dívčina bratrance Jakova, který v té době chodil do 8. třídy základní školy. Není divu, že tento mladý chlapec velmi snadno podlehl tlaku vyšetřovatelů a k vraždě se přiznal. Soud jej poté odsoudil k 15 letům vězení. Nebohý Jakov si nakonec odseděl 8 let a 3 měsíce. Teprve poté byl uznán nevinným.

V roce 2004 Tkač zavraždil a znásilnil 17letou Světlanu Starostinovou. I tentokrát policie brzy dopadla "pachatele", muže jménem Maxim Dmitrenko. I přes naprostý nedostatek důkazů, byl Maxim uznán vinným a odsouzen ke 13 letům vězení. Ze svého trestu si nakonec odseděl 7 let a 6 měsíců. Uznán nevinným byl v roce 2012. O 3 roky později zemřel.

V létě roku 2005 se Olze Topalovové (18 let) podařilo přežít vrahův útok. Ztratila totiž vědomí, díky čemuž ji útočník považoval za mrtvou. Olga se stala první ženou, která dokázala pachatele podrobněji popsat, včetně toho, že cestoval na kole. Ani to však policii nepomohlo v pátrání a o několik týdnů později si vrah na své konto připsal další 2 oběti: Albinu Nozdrinovou (14 let) a Marinu Michaljukovou (14 let).

Na začátku srpna 2005 Tkač zavraždil 9letou Jekatěrinu Charudziovou, která spolu se svými kamarády vyrazila k řece. Několik jejích kamarádů vidělo Jekatěrinu ve společnosti neznámého muže.

 

Zatčení a soud

Poslední Tkačova oběť byla dcerou jeho známých. Není tedy divu, že byl pozván na její pohřeb. Tkač se na něj opravdu dostavil, čímž udělal osudovou chybu. Na pohřbu bylo totiž i několik dětí, které byly onoho dne s Jekatěrinou u řeky. Tyto děti pak Tkače okamžitě identifikovaly jako muže, kterého viděly ve společnosti nebohé holčičky. Řekly o tom svým rodičům, kteří ihned kontaktovali policii.

Díky těmto informacím byl 5. srpna 2005 Tkač konečně zatčen. Policie jej zatkla v jeho bytě na předměstí města Polohy. Policisty uvítal slovy: "Čekám na vás už 25 let. Kde jste tak dlouho?" V Tkačově domě našli policisté obrovské množství dámských deštníků, kabelek, rtěnek, šperků, deníčků, panenek a dalších předmětů, které Tkač ukradl svým obětem.

Tkač nijak nezapíral, naopak se ochotně přiznával k dalším a dalším vraždám. Jako svůj motiv uvedl snahu ukázat na neschopnost ukrajinské policie. Zároveň tvrdil, že trpí silnou nenávistí k ženám. Samotní vyšetřovatelé pak přišli s vlastní teorií. Podle ní Tkač vraždil z pouhého vzrušení a touze po slávě.

Během zdánlivě nekonečných výslechů bylo zjištěno obrovské množství pochybení ukrajinské policie. A další následovala i po Tkačově zatčení. Kvůli nim téměř není možné zjistit přesný počet Tkačových obětí. Tkač se například přiznal k vraždě jakési mladé dívky v okolí Pavlohradu, jejíž tělo zakopal u opuštěné chaty. Ostatky této oběti byly nalezeny několik let před Tkačovým zatčením, když se nový majitel pozemku rozhodl rekonstruovat chatu. Po Tkačově doznání byly tyto kosterní pozůstatky prohlédnuty patologem, který už ovšem nebyl schopen určit příčinu smrti. Z toho důvodu policie tuto vraždu ani nevyšetřovala...

Ve studni nedaleko Pavlohradu byly nalezeny kosterní pozůstatky mladé dívky. Police se její smrtí nijak nezabývala, protože automaticky předpokládala, že se dívka utopila.

Tkač se postupně doznával k dalším a dalším vraždám. Policie se však zabývala jen těmi, jejíchž oběti popisem odpovídaly vzhledu pohřešovaných dívek. V opačném případě je vůbec nevyšetřovala.

Ještě mnohem horší byl fakt, že policie zatkla mnoho nevinných lidí, které soud poté i odsoudil. Něco podobného snad nemá v kriminalistice obdoby...

1. prosince 1987 byl Igor Ryžkov odsouzen k trestu smrti za 2 vraždy a 3 znásilnění, která nespáchal. Tento rozsudek byl odvolacím soudem naštěstí zrušen, načež byl Igor uznán vinným "pouze" z jednoho znásilnění a následně odsouzen k 10 letům vězení. Tento trest si odpykal celý.

Dalším nevinně odsouzeným se stal Alexander Čudnych. I on si odseděl 10 let ve vězení za zločin, který nespáchal.

Valerij Koršun byl pro změnu odsouzen za 5 znásilnění spáchaných Tkačem. V roce 1987 byl odsouzen k 15 letům vězení. Propuštěn byl po odpykání celého trestu. Těsně poté zemřel na blíže nespecifikovanou nemoc, kterou se nakazil během výkonu trestu. Posmrtně byl omilostněn.

Vitalij Kairo byl v roce 2004 odsouzen k 15 letům vězení za vraždu a znásilnění. Z tohoto trestu si odpykal 4 roky a 8 měsíců. Propuštěn byl poté, kdy se k této vraždě doznal Tkač. Dva vyšetřovatelé, kteří z Vitalije vymlátili přiznání, byli poté odsouzeni k 5letému podmínečnému trestu.

Nikolaj Demčuk byl během výslechu donucen přiznat se ke znásilnění jedné dívky. Z výslechu odešel s pohmožděnými žebry a zlomenou nohou. I když proti němu neexistovaly žádné důkazy a sama oběť jej nebyla schopna identifikovat, Nikolaj byl uznán vinným a odsouzen k 10 letům vězení. Ze svého trestu si odpykal 4 roky a 6 měsíců. Teprve poté byl prohlášen za nevinného.

Posledním v tomto smutném seznamu je mentálně postižený Nikolaj Marušenko, který byl zatčen za pokus o znásilnění a vraždu. Soud jej kvůli jeho duševnímu stavu poslal do psychiatrického ústavu, kde Nikolaj strávil 3 roky svého života. Propuštěn byl až poté, kdy se k tomuto útoku přiznal Tkač.

Většina těchto obětí justičních omylů nebyla nikdy kompenzována. Pravdu je, že několik vyšetřovatelů bylo postaveno před soud, ale s výjimkou výše uvedeného podmínečného trestu není známo, zda vůbec byli odsouzeni.

Tkač mezitím podstoupil několik psychiatrických vyšetření. Po jejich skončení byl označen za schopného podstoupit soudní proces. Lékaři také uvedli, že Tkač je silně egocentrický, emocionálně chladný, pomstychtivý, neobvykle impulzivní a nesmírně agresivní.

Sám Tkač požadoval trest smrti. Ten byl ale na Ukrajině zrušen, takže byl v prosinci 2008 odsouzen k doživotnímu vězení, kdy byl uznán vinným ze spáchání 37 vražd.

Ve vězení si začal Tkač dopisovat se ženou jménem Jelena Bulkinová, která byla o více než 40 let mladší než on. Bulkinová byla fascinována sériovými vrahy a Tkač nebyl jediný, se kterým si dopisovala. Po 6 měsících vyměňování dopisů se v říjnu 2015 poprvé setkali. Již 9. prosince téhož roku následovala svatba a 24. prosince 2016 se manželům narodila dcera Alžběta. Bulkinová se poté postarala o rozruch, když v jednom z rozhovorů pro tisk uvedla, že pokud by Tkače poznala před jeho zatčením, ochotně by mu pomáhala a vodila by mu vhodné oběti. Přiznala také, že Tkač je láskou jejího života.

Sergej Fjodorovič Tkač zemřel 4. listopadu 2018 ve věznici v Žytomyru na následky selhání srdce. Bylo mu 66 let. Protože si jeho tělo nikdo nevyzvedl, musel být pohřben vězeňským personálem. Jeho manželka se přestěhovala do Moskvy a ke své minulosti se nehlásí, stejně jako ke své dceři, kterou vychovává její babička.

Otázkou zůstává, kolik obětí má Tkač skutečně na svědomí. Oficiálně byl odsouzen za spáchání 37 vražd. Během prvních výslechů se však přiznal k více než 80 vraždám. Během svého pobytu ve vězení ovšem několikrát prohlásil, že má na kontě více než 100 lidských životů. Pravdu se už asi nikdy nedozvíme...

 

Zdroje: wikipedia.org, criminalminds.fandom.com

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 




Statistiky

Online: 12
Celkem: 823533
Měsíc: 13522
Den: 618